Ano, to je klasický problém. Sama jsem se rozhodla, že zkusím, jestli by mi uznávaný odborník se stejným problémem neporadil lépe než můj současný lékař (s nímž jinak nemám moc problém). Ano, chápu, jaké mám onemocnění. Ano, vím, že vysazovat léky není rozumné. Ale třeba pro sebe mohu udělat něco víc, ne? Třeba mohu zabránit tomu, aby se dávky zvyšovaly? Třeba by se časem dal stav zlepšit?
Zároveň jsem šla na konzultaci trochu s obavou, že nebudu přijata dobře. To se bohužel potvrdilo. Lékařka nechtěla nic slyšet, pouze si prohlédla výsledky testů, udělala mi standardní vyšetření a ultrazvuk (alespoň nějaký bonus). Nechtěla vědět nic o mém životním stylu, o tom, jestli mám individuální příznaky, nechtěla vědět nic o mém zdravotním stavu kromě toho kousku, co mám na krku. Berete lék pravidelně? Nalačno? Ve stejnou dobu? Čím ho zapíjíte? Děláte to všechno špatně, jste nezodpovědná a jste tu zbytečně, nic víc vám k tomu neřeknu. (dodávám, že čekárna byla zcela prázdná, byla jsem objednána dlouho předem a donesla jsem všechny potřebné dokumenty, o něž mě požádali.)
Nevěřím tomu, že by byl takový rozdíl mezi vodou a slabým neslazeným čajem - minimálně vzhledem k tomu, co má člověk nalačno po ránu v ústní dutině. Chápu, že pravidelnost je důležitá, ale nevěřím, že by paní doktorka sama nikdy ve shonu po ránu nezapomněla omylem prášek vzít a nedobírala ho v poledne. Jinou pomoc mi nenabídla, jako by se celý můj život měl smrsknout na malou bílou tabletku a ciferník budíku.
Očividně si musím pomoci sama podle vlastního selského rozumu. :-)