Největší producent pepře na světě, Vietnam, odhaduje, že letos poklesne produkce pepře o 20 procent. „Cena pepře se jen za poslední rok zdvojnásobila, nemluvě o nákladech na dopravu. Osobně si myslím, že nějaký akutní nedostatek pepře nehrozí, ale určitě cena i nadále poroste a pepř se může stát brzy luxusem,“ říká Luboš Marek, spolupracovník Ministerstva zemědělství ČR ve Vietnamu. Proč cena pepře tak radikálně roste a proč se kvůli pepři kácí stromy kešu nebo kávovníky?
Vietnam je v produkci pepře na špici
Vietnam vyprodukuje celosvětově jednu třetinu pepře. Ročně jde o cirka 200 tisíc tun tohoto koření v hodnotě přes 20 miliard korun, čímž se řadí na první příčku světových pěstitelů v objemu produkce. Většina této komodity je pak exportována na zpracování v potravinářském průmyslu Evropy a Ameriky. A přestože se do Česka doveze za rok pepř za téměř půl miliardy korun (za cca 20 mil. USD), z Vietnamu se k nám pepř v podstatě nedovážel. „První nenulové číslo se objevuje až v covidovém roce 2020, a to rovnou za 241 721 USD,“ uvedl pro server Vitalia.cz po prozkoumání statistik Luboš Marek.
Není to až tak velká záhada, jak se na první pohled zdá. Podle Luboše Marka je zřejmé, že se k nám pepř vozí z jiných zemí, případně přes jiné země v rámci Evropské unie. Komplikovanou cestu pepře nám ostatně potvrdil i Guy Porré, pěstitel pepře z Kambodže z oblasti Kampot: „Vzhledem k absenci geografického označení či jiné certifikace není většinou dohledatelný pěstitel, většinou však ani země původu.“ A to má důvod. Kvalita vietnamského pepře totiž, až na výjimky, není vysoká. Proč?
Pepře se ve Vietnamu pěstuje víc, než je povoleno
Pěstování pepřovníku černého pro pepř černý se věnují především vietnamští zemědělci v provincii Binh Phuoc nedaleko Ho Či Minova města. Pepřovník je zde vysázen na cca 14 tisících hektarů. „Od roku 2018 se však místní zemědělci potýkají s odumíráním těchto rostlin, což jim přináší velké škody,“ popisuje Luboš Marek.
Aby se zahojili, protože cena pepře stále roste a je o něj zájem, farmáři rozšiřují pěstební plochy pepřovníku i na nevhodné půdě, bez jakéhokoli plánování, a do půdy pumpují chemická hnojiva, herbicidy a pesticidy. „Tyto látky postupem času ničí půdu i pro samotné rostliny pepřovníku, které následně odumírají a půda se pro tento účel stává neobdělávatelná,“ vysvětluje serveru Vitalia.cz Guy Porré.
Řada zemědělců ve Vietnamu dokonce posekala své kaučukovníky, kešu nebo kávovníky, aby zasadili pepř. „Plocha využívaná k pěstování pepře se proto v posledních letech rapidně zvětšila a dosáhla 100 tisíc hektarů, čímž byla dvojnásobně překročena plocha stanovená územním plánem tamního ministerstva zemědělství,“ uvedl v článku webu českého ministerstva zemědělství Luboš Marek.
Dárkové balení kampotského pepře
Vietnam umí i skvělý pepř, a Kambodža též
„Ve Vietnamu jsou ale i malé farmy produkující kvalitní pepř, například na ostrově Phu Quoc,“ dodává Guy Porré s tím, že shodou okolností je na tento ostrov vidět z farmy La Plantation, kterou tento pěstitel vede. La Plantation dodržuje tradiční postupy pěstování pepře bez použití jakýchkoliv chemických hnojiv, herbicidů či pesticidů. Protože pepř lze pěstovat i bez toho, aby planeta trpěla.
„Kambodžská oblast Kampot jde přesně opačným směrem – při veškeré produkci malých farmářů i farem, jako je rodinná Fair Trade farma La Plantation, se dodržují tradiční postupy pěstování pepře bez použití jakýchkoliv chemických hnojiv, herbicidů či pesticidů. Je to sice daleko náročnější cesta, vyplácí se však nejen ve znamenité a jedinečné chuti kampotského pepře, ale také udržitelnosti jeho pěstování. Od toho nejmenšího políčka po farmu, jako je La Plantation, která dává celoročně práci několika stovkám rodin v tomto chudém agrárním regionu při zachování všech tradičních postupů,“ popisuje Guy Porré.
Výběr je na nás
I tak na první pohled obyčejná komodita, jakou se pepř zdá být, může být pěstována různými metodami. Naštěstí si vždy můžeme vybrat, jakou podpoříme. Náročnější způsob pěstování, avšak pro Zemi šetrnější, se totiž vždy odrazí na ceně.