Občas budeme muset srovnávat hrušky s jablky. Veškerá data jsou zveřejňována se zpožděním, země se od sebe liší zaváděnými protiepidemiologickými opatřeními, „vlny“ koronaviru probíhají na různých místech světa různě, nakonec i data jsou z různých dob. Zkusme se v těch číslech ale přece jen trochu vyznat.
Co se dozvíte v článku
České pivovary pláčou i ve druhé vlně
Pokles konzumace piva a z toho vyplývající ztráty celého průmyslu popisoval již článek Jak koronavirus proměňuje český pivní trh. Za prvních pět měsíců roku 2020 poklesla spotřeba piva u nás o 25 %, v době jarní uzávěrky o 50 %.
Obchody tento propad dohnat nestihly – a to jsme byli ještě před podzimním zavíráním. I v relativně uvolněném létě chyběla konzumace na festivalech. A pak přišla druhá vlna, neustále měněná opatření a provozní doby. Navíc, i když jsou hospody zrovna otevřené, logicky toto prostředí mnozí vnímají jako rizikové.
Takže nepřekvapuje, že výsledkem jsou další obří ztráty. Za první polovinu roku mělo jít o 4,7 miliardy Kč (pivovarský průmysl jako celek, 4,2 miliardy hospody, 1,1 miliardy pivovary). Druhá vlna pak podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven vyjde na 3,7 miliardy Kč pouze pro pivovary – 340 milionů Kč týdně po dobu zavřených hospod (podrobnosti svaz uvádí v tiskové zprávě, byla vydána k 2. 12. 2020 při znovuotevření hospod).
Pivo vs. tvrdý alkohol
Netoliko pivem živ je ale piják, jak je na tom lihovarnictví? Zde byla publikována data Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky (UVDL ČR) o prodeji lihovin v první polovině roku. Meziročně došlo k poklesu prodeje za 1. polovinu roku o 1,6 miliardy Kč v gastronomii (on-trade), naopak růst při nákupech v maloobchodě byl na rozdíl od piva velmi malý (plus 0,1 mld. Kč).
Je zde jistý paradox; všichni si přece nákupy nenecháváme dovést z e-shopů, a kdo si ho musí nosit na zádech, zdálo by se, že spíš přejde ke koncentrovanějšímu alkoholu. Ale asi tomu tak není, alespoň u nás (viz ještě dále srovnání s jinými státy). „Se zavřením gastronomických zařízení ztratili výrobci lihovin hlavní odbytiště produktů. Zatímco konzumenti piva začali nakupovat svůj mok hojně v maloobchodě, u lihovin tomu tak nebylo,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel UVDL ČR. (Což je s podivem, protože by se zdálo, že do hospod se chodí spíše na pivo a tvrdý alkohol si lidé kupují v maloobchodě.)
Samotní výrobci a distributoři lihovin jsou na tom nicméně ještě hůře – tržby za 1. pololetí se jim meziročně propadly o 40 %. To je ovšem dáno nejen pandemií, ale i tím, že k 1. 1. 2020 došlo ke zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol. Obchody se proto předzásobily ještě za nižší cenu a výrobci o to více utržili loni. Relevantní je proto srovnávat meziročně nikoliv tržby dodavatelů lihových nápojů, ale až útraty koncových spotřebitelů.
Do hry samozřejmě vstupují i další faktory – v hospodách toho u nás dost vypijí turisté (asi se k nám jezdí spíše za pivní turistikou než na tuzemák?), české pivo se také hodně exportuje. Výrobci lihovin mohou také na neustále se měnící situaci a výkyvy v poptávce reagovat pružněji než pivovary, protože jejich produkty se příliš nekazí. To všechno by mělo způsobovat, že dopady na pivo budou větší než na lihoviny – nicméně podle čísel je tomu naopak.
Jak se pije v home officu
Teď něco k samotné konzumaci alkoholu. Mnoho lidí cestou do práce řídí a rozhodně není obvyklé, aby měl člověk na pracovním stole flašku. Na home office jsou pro alkohol „ideální podmínky“. Navíc se uvádí, že tímto způsobem se lidé vyrovnávají s pandemickým stresem.
Dalo by se i uvažovat, že nejistá ekonomická situace vede lidi k šetření, a proto omezí útratu za alkohol, ale tak to nefunguje. Jiné studie ukázaly, že během ekonomického poklesu se spotřeba alkoholu zvyšuje; i proto, že v době růstu se obecně více pracuje a alkoholismu zde konkuruje workoholismus. Přesto ale zatím dostupná data ukazují, že Češi během pandemie pijí spíše celkově méně.
Zajímavé je, že v tomto se ČR od jiných zemí celkem liší.
Situace v zahraničí
Například Poláci utratili během pandemie za alkohol o dost více, meziročně asi o 7 %. Navíc při přesunu konzumace z hospod k obchodům znamenají i stejné útraty, že lidé si toho koupí víc. Za rostoucí poptávkou u našich sousedů stála především vodka a další tvrdý alkohol. Dokonce se uvádí, že zvýšenou spotřebu tvrdého alkoholu by leckde mohlo spoluovlivnit přesvědčení, že se tím koronavirus „vypálí“, takže člověk se tímto způsobem i chrání (na to ovšem u respirační infekce sázet opravdu nejde, bez ohledu na to, nakolik je tato lidová moudrost opodstatněná v případech jiných infekcí).
V medicínském časopisu JAMA byly publikovány i výsledky týkající se konzumace alkoholu v USA (citováno dle San Diego Union-Tribune/Phys.org). Dlužno však předeslat, že tyto výsledky jsou zčásti založeny nikoli na vlastních prodejích, ale na dotaznících, v nichž dospělí Američané uvedli, že letos toho vypijí v průměru o 14 % více.
Prodej alkoholu mimo bary a restaurace měl na počátku pandemie vzrůst o 24 %, ani to ale nestačilo k tomu, aby se dodavatelé udrželi z hlediska příjmů na nule. Co se týče jednotlivých nápojů, rostla konzumace tequily, ginu a whisky, ale více se prodávaly také předpřipravené míchané nápoje. Zvyšoval se třeba také prodej krabicových, nebo dokonce plechovkových vín (což může, ale nemusí souviset se snahou šetřit, protože tento trh prý v USA ve stále větší míře obsluhují i zavedení a respektovaní dodavatelé). Rostl i prodej piva, kde se lépe dařilo levnějším pivům a nejrozšířenějším značkám, které mají oproti malým a řemeslným pivovarům lépe zvládnutou logistiku a distribuci a také méně závisejí na restauračním prodeji točeného piva. To platí zřejmě celosvětově.
Těžko ovšem říct, kde se berou hlavní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Snad je to tak, že v pandemii působí trend zvyšující konzumaci „standardu“, toho, co se stejně pije nejvíc (konzervativní přístup v čase nejistoty?), což je v ČR pivo a v Polsku vodka.
Budoucnost „alkoholové kultury“
Předpokládejme optimisticky, že COVID-19 dostaneme do budoucna pod kontrolu. Ani v tom případě nelze ale spolehlivě říct, že až budeme proočkováni (pokud vůbec), vše se vrátí do starých kolejí. Mnohé subjekty působící na trhu mohou mezitím zkrachovat, ale hlavně řada konzumentů mezitím zjistila, že dobře se dá popíjet i doma, eventuálně dokonce při videokonferenci. Takže výsledkem možná bude nikoliv změna konzumace ve smyslu množství, ale změna její formy.
„Tradice české pivní kultury a české hospody je významně ohrožena,“ uvedla Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Tento jev může ale každý samozřejmě hodnotit různě (domácí opilství například určitě zvyšuje bezpečnost silničního provozu, přitom zdaleka nejde jen o opilé řidiče).
Navíc je pravděpodobné, že by k nějakému posunu s tím, jak se stále větší část života stěhuje do online prostoru, došlo tak jako tak a pandemie tyto změny pouze zesílila a urychlila.
ČLÁNKY DO MAILU