Případ popsaný v prvních třech odstavcích mi přijde jako krásná ukázka absurdní zrůdnosti. Člověk trpí smrtelnou chorobou, na kterou neexistuje schválený lék, a nesmí, prostě nesmí dostat lék, který pravděpodobně účinkuje (alespoň nějak, nic jiného není), protože ještě nebyl schválen. Mně to přijde zvrácené.
Btw. který přesně zákon zakazuje koupit si takový lék a na vlastní riziko ho použít a jak by šel obejít?
Pokud by ti šlo opravdu o život a chtěl bys to řešit tím lékem, tak by ti asi bylo jedno, jestli to nějaký zákon povoluje nebo nepovoluje. Podstatné je, abys našel někoho, kdo by byl ochoten ti ten lék prodat, zákon nezákon, a taky abys měl na to dostatek peněz (protože farmaceutický průmysl není charita)...
takový doktor to rád riskne, protože sedět nepůjde, to vsaď botky. :-))Dostane nanejvýš podmínku, jak to tak vždycky chodí. Když se obchoduje s lidskými orgány, je trestán ten,kdo je snad nabízí nebo doktor, který rád provede transplantaci? Nějak se mi tam vytrácí ta úloha těch řezníků.