Kde slunce nesvítí a vítr nezavane aneb Jak se v Česku pěstuje léčebné konopí

V České republice je podpůrná léčba konopím pro léčebné účely možná od dubna roku 2013, od ledna 2020 je část léčby hrazena pacientům ze zdravotního pojištění. Od ledna 2022 je možné pěstování na základě licence vydané Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Podnikání, kterým se nechlubí

Redaktorka Vitalia.cz měla výjimečnou příležitost podívat se, jak se rostliny konopí pro léčebné použití pěstují i zpracovávají. A to u jednoho z prvních tuzemských licencovaných pěstitelů, společnosti Lagom Pharmatech. Ta vznikla teprve před dvěma lety a rostliny konopí pro léčebné použití pěstuje od července roku 2022. „Než jsme sehnali pro výrobu léčivé látky všechna potřebná povolení, trvalo to 1,5 roku,“ shrnuje Tomáš Fabrický, který je v Lagom Pharmatech představitel vedení pro jakost a manažer kvality.

Přesto se pěstováním rostlin konopí pro léčebné použití, jejich zpracováním a výrobou léčivé látky společnost nijak příliš nechlubí. Jinde běžné firemní ukazatele cestou do jejího areálu nikde nenajdete a logo firmy chybí i na souboru budov s navazující halou, kde Lagom Pharmatech podniká. 

Přečtěte si také:

Komu pomáhá léčebné konopí? Předepsat ho mohou ani ne dvě stovky lékařů

Navíc její areál hlídá 97 kamer, napojených na pult centralizované ochrany, nebo ostraha. Ostatně i informace, že zde pěstují konopí, je z podstaty neveřejná. SÚKL ji bez svolení Lagom Pharmatech nikomu nesděluje. Stejně postupuje i u dalších licencovaných pěstitelů.

Nejde o obstrukce, ale bezpečnostní opatření a pravidla, která mají pěstitele ochránit před případnými nevítanými hosty. Pěstování léčebného konopí je totiž navýsost citlivá záležitost s přísnými pravidly. V hale roste nejen budoucí léčivá látka, ale také rostlina, kterou naše legislativa za jiných podmínek považuje za nelegální drogu s psychotropními účinky, a zacházení s ní je proto trestné.

Podívat se můžeme, dotýkání je zakázáno

To, že vstupujeme do pěstitelského zázemí, nám napovídá specifická, téměř všudypřítomná a těžko popsatelná vůně. Vzdáleně připomíná odér doprovázející kouření jointů (tedy marihuanových cigaret), ale shodná s ním není. Je intenzivní, ale ne příliš silná a na rozdíl od pachu cigarety je mi osobně příjemná. Cítíte ji ještě dříve, než uvidíte byť jedinou rostlinu. 

Jak mi později vysvětluje předseda pacientského spolku pro léčbu konopím KOPAC Pavel Kubů, způsobují ji z rostlin uvolňované terpeny, tedy přírodní sloučeniny zastoupené v každé rostlině konopí bez ohledu na obsah jejích účinných látek.

• 
• 
• 

Dalších 19 fotografií

Druhým znakem, že jste ve specifické výrobě, je oblečení zaměstnanců, kteří se tady pohybují především ve světle zelených bavlněných stejnokrojích, které znám ze zdravotnických zařízení. Stejně jako plastovou obuv, kterou používají a já ji vídávám u lékařů a sester na operačních sálech. Lze ji totiž snadno vydesinfikovat. Obojí má chránit nejen rostliny před kontaminací, ale i pracovníky. Pokud rostlinu konopí poškodíte, vytéká z ní lepkavá pryskyřice, které je těžké se zbavit.

Chceme-li spatřit rostliny, kolem nichž se celý čtyřiadvacetihodinový provoz točí, neobejdeme se bez návleků na boty a jednorázové pokrývky hlavy, pod níž musíme skrýt všechny vlasy. Žádný celotělový overal si ale oblékat nemusíme. A protože nemáme ani rukavice, nesmíme se žádné z rostlin dotknout.

Slunce nahrazuje umělé osvětlení

Několik odrůd léčebného konopí tady neroste ve skleníku, jak by laik předpokládal. Šest na sobě závlahou nebo vzduchotechnikou nezávislých pěstebních kójí (s celkovou pěstební plochou 1800 metrů čtverečních) se nachází v jedné hale. Nemají žádná okna a konopí tady za sedm až devět týdnů růstu nepřijde do kontaktu ani s běžným denním světlem, ani přímo se vzduchem z venčí. „Nejsme nijak závislí na počasí. Rostliny registrují jen den, noc, množství a druh závlahy, teplotu a vlhkost,“ popisuje Tomáš Fabrický.

Aby měly správný obsah účinných látek, dobře se vyvíjely a řádně kvetly, nahrazují jim denní světlo panely se silnými LED světly. Ty léčebnému konopí vytváří uměle režim dne a noci, který probíhá v každé z pěstebních kójích jinak. Zatímco v jedné mají v době naší návštěvy rostliny den, jinde vládne noc a my u ní nesmíme vzduchotěsné dveře ani pootevřít. Intenzita záření LED světel o výkonu 640 wattů se během růstu mění. Nižší je u čerstvě nasazených rostlin, nejvyšší pak u rostlin ve fázi květenství, před sklizní.

Přečtěte si také:

Léčba konopím vázne. Pacienti ani rok po schválení novely nedostávají léčivý extrakt

Vzduch zvenčí do pěstebních kójí prochází přes filtraci a UV zářiče, aby byla uvnitř zachována čistota prostředí. Přes den jej u rostlin ve fázi květenství kvůli fotosyntéze obohacují o oxid uhličitý, v noci jej zase častěji mění, aby byl více čerstvý a okysličený.

V každé pěstební kóji je automatická regulace teploty a vlhkosti, protože ta je zejména v době kvetení klíčová. „V době růstu potřebuje konopí vysokou vlhkost. Když kvete, je vysoká vlhkost naopak nežádoucí,“ upozorňuje mě Oldřich Jaroš, jenž je zodpovědný za celý mechanismus pěstování a jeho funkci tady nazývají growmaster – vedoucí produkce. Regulace vlhkosti pomáhá předcházet znehodnocení úrody plísněmi. I proto v jedné z kójí právě hučí velké vysoušeče. Jimi vyfukovaný vzduch rozechvívá stonky rostlin, jako by si s nimi pohrával vítr. Ten zvenku se sem ovšem nedostane.

Proč má každá rostlina svoji „občanku“

Samozřejmostí je také automatický systém závlahy. Kdo by čekal trysky nad rostlinami, mýlil by se. Používá se princip kapilární závlahy. Voda je tenkými bílými hadičkami přivedena ke kořenům každé rostliny, což výrazně spoří jak její spotřebu, tak spotřebu hnojiv. Ta jsou minerální, pečlivě vybíraná tak, aby neporušila zásady pěstování budoucího léčiva.

Vedle hadiček vidíme na stonku každé rostliny (u menších sazenic vedle něj) bílý plastový pásek s čárovým a číselným kódem. Jde o unikátní kód, který slouží pro nezbytnou evidenci během celého pěstebního cyklu. „Identifikuje kód odrůdy, číslo šarže, pořadové číslo rostliny,“ popisuje Tomáš Fabrický.

Květináč také doplňuje tu a tam žlutá destička s lepivým povrchem. Jde o nástrahu na hmyz. Konkrétně na octomilky, jež místy létají kolem hlíny. Při všech hygienických opatřeních mě jejich přítomnost překvapuje. „Nejde o žádný druh parazita, který by rostlině škodil. Udržet kóji bez nich je složité a riziko jejich zavlečení sem je tu vždy. Může se stát, že se sem dostanou třeba s kokosovým substrátem. Kvůli jeho kontaminaci octomilkami jsme jej nedávno v jedné kóji museli i měnit,“ popisuje mi Oldřich Jaroš s tím, že u léčebného konopí je vyloučeno používání chemických postřiků, a právě i proto se octomilkám brání těžko.

Kdy sklízet, napoví trichomy

V době naší návštěvy tady roste bezmála 14 tisíc rostlin v šesti kójích. Každá je vysazena ve stejném, jedenáctilitrovém květináči naplněném kokosovým substrátem. Ten je předem nehnojený a je do něj přimíchána houba trichoderma, aby bránila vzniku plísní v kořenech.

Po hlíně toho v květináči po dvou měsících moc nezůstane, veškerý prostor uvnitř květináče totiž zpravidla obsadí bílé vlásečnice kořenů, které přibývají velmi rychle. Ostatně jako centimetry, protože rostliny tady běžně stihnou na výšku dorůst za dva měsíce z necelých deseti centimetrů na více než jeden metr.

Přečtěte si také:

Jaký je rozdíl mezi technickým konopím a marihuanou a kdy za ni hrozí vězení

Jako první nahlížíme do pěstební kóje s pořadovým číslem dvě. V květu tady je odrůda nazvaná Wappa. Stejně jako všechny další je pěstována tzv. vertikálním způsobem. To znamená, že se pěstuje ve třech patrech nad sebou. Je to možné díky obřím regálům. Každá kóje jich má osm.

V kóji číslo dvě rostou rostlinky už sedmý týden a za několik dnů je čeká sklizeň. Kdy přesně, o tom rozhoduje obsah THC a CBD. Při jeho měření hrají roli dva detaily. Jednak pohled pod mikroskop a pak také práce v laboratoři. Zatímco v laboratoři dokáže Tomáš Fabrický změřit obsah účinných látek, pod mikroskopem Oldřich Jaroš pozoruje tzv. trichomy. „Jsou to takové miniaturní chloupky okem neviditelné. Trichomy jsou ze začátku průhledné, pak mění barvu do mléčného, a když se jejich hlavička zbarví do karamelova, nastává správný čas,“ vysvětluje mi Oldřich Jaroš.

O kus dále navštěvujeme ještě druhou pěstební kóji, má označení číslo tři. Jsou v ní o poznání menší a nedávno vysazené sazenice hned dvou odrůdových hybridů. Jedna má vyšší podíl THC, druhá CBD. Rozdíl v nich je patrný na první pohled. Zatímco jedna má bohatě listů a drží se spíše při zemi, druhá je o poznání prořídlejší, zato se žene více nahoru. Rostou tu týden a už mají, odhadem, i 30 centimetrů na výšku. Proto regál před kvetením vybaví bílou sítí s velkými oky, která rostliny podepře, aby je těžký květ nepolámal.

Z laboratoře do květináče

Pro léčebné účely se pěstují výhradně samičí rostliny. Má to jednoduchý důvod: samčí květ není vhodný pro zpracování do formy léčivé látky. A právě o květ jde, protože, v něm jsou účinné látky nejkoncentrovanější, proto se pro výrobu léčiva využívají pouze květy.

Lagom Pharmatech, stejně jako jiní tuzemští pěstitelé, si rostliny nepěstuje ze semene. Jednak proto, že to zákon v ČR neumožňuje, a pak také proto, aby bylo jisté, že rostliny v době sázení i sklizně budou mít požadovaný obsah léčivých látek. Obsah CBD i THC může dle zákona u léčivé látky činit vždy maximálně 25 %.

Zahájení pěstebního procesu proto začíná výsadbou sazenic. Jejich původ je podle obchodního ředitele Michala Drdáka součástí know-how a firma jej nechce prozrazovat. Je ale zřejmé, že sazenice vznikají řízkováním zejména v tuzemských laboratorních podmínkách externích dodavatelů, mezi které mohou patřit i vědecká univerzitní pracoviště. Ti dokážou konopí množit (klonovat) například výhonky z mateřské rostliny. Dovážet je totiž z velké dálky by nemělo smysl, protože rostliny by musely být střeženy před kontaminací z okolí, a navíc dlouhou cestu by kvůli křehkosti nemusely vydržet.

Sklizeň s pomocí „lešení“

Ač je řada procesů automatických, bez lidské práce se tu neobejdou a provoz je nepřetržitý. „Rostlině je jedno, jestli je sobota, neděle, Vánoce, nebo státní svátek, musí tu vždy být kvalifikovaný dozor pro případ výpadků elektrického proudu nebo třeba softwarové chyby u automatizovaných systémů,“ podotýká Tomáš Fabrický.

Pracovníci, kterých je na jednu kóji osm, pravidelně probírají listy a část z nich stříhají, aby rostlině neubíraly na síle potřebné pro kvetení. Zaštipují také některé výhonky, aby jedna rostlina měla květů více.

Přečtěte si také:

Do vězení kvůli pěstování šesti rostlin konopí? Protidrogový koordinátor chce legalizaci

Horní patra ošetřují zaměstnanci z mobilní rampy, samotná sklizeň probíhá také ve výšce s pomocí lávek připomínajících lešení. Zajistit sklizeň celé pěstební kóje trvá několik pracovních směn.

Sklízí se celá rostlina. Pracovníci ji ustřihnou těsně nad substrátem. „Nejprve oddělíme stonek, vezmeme štítek, pak oddělujeme jednotlivé větve do stonku, pak přichází hrubé trimování, kdy se oddělí listy od květu,“ popisuje Oldřich Jaroš. K dalšímu využití jdou květy, stonky a listy ukládá Lagom Pharmatech k řízené likvidaci podle předpisů. Protože i ony obsahují THC, probíhá jejich likvidace v certifikované spalovně ve stejném režimu jako u nebezpečného odpadu. Tamtéž končí ustřižené listy, zaštípnuté výhony i rostliny, které během pěstování uschnou nebo je zaměstnanci nedopatřením ulomí. Jen kořenový bal může jít do kompostu, protože podle státní správy nepředstavuje žádné riziko.

Co je trimování

Po sklizni čekají rostliny dvě kola tzv. trimování, což je oddělení květů od stonků, větví a listů. První trimování, hrubé, probíhá ještě v prostorech tzv. správné pěstební praxe. Tedy zázemí, do kterého spadají i samotné pěstební kóje.

Pak už na hrubo očištěné květy vstupují materiálovou propustí do tzv. čistých prostorů, kde začíná samotná výroba léčivé látky. Smíme do nich nahlédnout po oblečení druhých návleků na boty, bílého bavlněného pláště a s pokrývkou vlasů.

Toto zázemí tvoří několik místností, v nichž je mírně vyšší tlak vzduchu než v jiných částech výroby. To, aby se do nich nedostalo něco, co nemá a třeba ani není viditelné pouhým okem. Čisté prostory jsou vybaveny HEPA filtrací a probíhá v nich speciální sanitární režim, kvůli němuž jsou všechny rohy místností zaoblené. Všechna tato opatření zajišťují bezprašnost a prostředí bez patogenů, které je při zpracování léčiv nezbytné.

Zázemí je vybaveno váhami různých velikostí. Na nich se konopí v různých fázích zpracování opakovaně váží kvůli evidenci a kontrole.

Součástí je také menší laboratoř s tzv. kapalinovým chromatografem. „Díky němu jsme sami schopni analyzovat obsah účinných látek v jakékoliv fázi pěstování nebo výroby. Využíváme to například při určování termínu sklizně,“ podotýká Tomáš Fabrický.

V čistých prostorech probíhá i druhé kolo trimování. Tentokrát jemné. Trimování v obou případech neprovádí ručně zaměstnanci, ale stroje zvané buckery, vybavené vnitřními válci s tupými hroty. Ty se v tuto chvíli netočí a stroje nepracují. „Momentálně nejsme ve fázi kampaně, tedy sklizně. Pokud bychom teď sklizeň zpracovávali, tak bychom sem nesměli a ani bychom se tu kvůli hluku technologie neslyšeli,“ podotýká Tomáš Fabrický.

Proč se květy suší studeným vzduchem

Z trimování očištěné květy putují malým pásovým dopravníkem do plastových beden a v nich poté k automatické sušičce. Ta mi připomíná obří kombinaci myčky (uvnitř je vše z nerezu) a trouby (kvůli čtyřem vozíkům s platy připomínajícími velké síťované pečicí plechy). „U ní nastavujeme teplotu, vlhkost a čas sušení,“ upřesňuje Tomáš Fabrický.

Přečtěte si také:

Vyhrajte omlazující sérum s účinnou látkou z konopí

V sušárně květy konopí leží tři dny. Sušeny jsou zdánlivě paradoxně chladným vzduchem. „Suší se při nižší teplotě, než je ta běžná pokojová. Je to proto, abychom květy co nejšetrnějším způsobem zbavili přebytečné vlhkosti a zachovali jejich terpenový profil,“ vysvětluje manažer jakosti. Terpeny totiž způsobují nejen vůni, ale podílejí se spolu s účinnými látkami také na jejich budoucím léčebném charakteru.

Ve chvíli, kdy je hotov proces sušení, míří květy konopí do plastových beden. V nich jsou uzavřeny a označeny jako „meziprodukt konopí pro léčebné použití“. Jakmile má firma konkrétní objednávku, bedny se sušeným materiálem sortuje podle velikostí květů a rozplňuje například do bílých plastových dóz. Sušený konopný květ se do nich rozvažuje buď po pěti, nebo po deseti gramech. Této části výroby se říká adjustace.

Pojistkou je radiační záření

Finální částí výroby je radiační ošetření sušiny, což znamená, že zabalená léčivá látka se po určitou dobu u externího dodavatele vystaví radiačnímu ošetření, které není nijak zdraví škodlivé. „Tímto způsobem v sušených květech eliminujeme jakoukoliv potenciální mikrobiální a virovou zátěž tak, abychom byli schopni deklarovat dobu použitelnosti,“ vysvětluje Tomáš Fabrický. Expirace léčebného konopí je 12 měsíců od data výroby, což je právě datum radiačního ošetření.

Tečkou za výrobou jsou laboratorní analýzy, jejichž cílem je zjistit přesný obsah účinných látek, tedy již zmiňovaných THC a CBD. Což je údaj, který se pak společně s číslem šarže, datem výroby a použitelnosti objeví na etiketě dóz. A to už může léčivá látka po propuštění a splnění všech formálních záležitostí do lékárenských velkoobchodů a lékáren.

Léčivou látku lékárník může vydat pacientovi buď tak, jak ji zabalil výrobce, nebo, a to je častější, z ní v lékárně připravuje individuálně připravovaný léčivý přípravek (IPLP). Ten může mít podobu suchých květů, které lékárník převáží a zkontroluje jejich kvalitu, nebo jimi třeba naplní želatinové tobolky. Forma IPLP záleží na tom, jakým způsobem pacient konopí užívá.

Většina léčebného konopí míří do Německa

V době naší návštěvy měli za sebou v Lagom Pharmatech tři sklizně a malá část léčiva (70 kg) je již v českých lékárnách. Za první rok tady vyprodukují přibližně čtyři tuny léčivé látky, příští rok toto množství navýší až na tun deset. V plánu je také přístavba další budovy určené pro navýšení pěstební kapacity, prostor pro výrobu a administrativu.

Rozvoj společnosti umožnila změna legislativy platná od ledna 2022. Ta povoluje vývoz léčebného konopí z ČR. Jen tuzemský trh by totiž na návratnost investice, jež se pohybuje ve stovkách milionů korun, nestačil. Podle Pavla Kubů v ČR spotřebují pacienti za rok ani ne 170 kg konopí. Ne že by o něj nebyl zájem, vyšší spotřebě ale brání limity v předepisovaném množství, v úhradách nebo pomalé zavádění legislativy do praxe. Většina v Lagom Pharmatech vypěstovaného konopí proto míří do zahraničí.

Třeba do Polska nebo Velké Británie. Hlavním trhem pro Lagom Pharmatech je ovšem aktuálně Německo, kde se spotřebuje asi šest tun léčebného konopí za rok a kde v roce 2024 plánují rozvolnit trh s konopím pro rekreační uživatele.