Dětský kolektiv je rájem pro šíření patogenů. Školy, školky, kroužky, hřiště, sportovní tréninky, tam všude si děti mohou předávat desítky bakterií a virů, včetně aktuálně obávaného koronaviru. Je nemožné zcela je před nimi ochránit, navíc by to jejich imunitě v konečném dopadu neprospělo.
Co se dozvíte v článku
Naučte děti důležité zásady
I tak je ale dobré naučit je základům bezpečného chování, aby neohrozily zdraví své nebo svých kamarádů. A především je vhodné posilovat jejich obranyschopnost, popisuje v následujícím materiálu společnost Vegall Pharma, která se zaměřuje na vývoj a výrobu doplňků stravy, mimo jiné i pro imunitní systém, a komentuje dětský lékař.
V dětských kolektivech, zejména v uzavřených prostorách školek a škol, kolují stovky nejrůznějších virů a k tomu i tucty bakterií, mykoplasmat, kvasinek a parazitů. Hlavně mladší děti ve víru aktivit a zábavy zapomínají na pravidla hygieny, čímž přenos patogenů značně usnadňují. Zcela je před nimi ochránit je v podstatě nemožné, limitovat rizika však samozřejmě lze. Podívejte se, jak si děti nejčastěji viry a další patogeny předávají a jak lze šance přenosu snížit.
Kapénky se šíří při zakašlání i dotykem
V učebnách a dalších uzavřených prostorách se velmi daří především vzduchem přenášeným virům. Ty se obvykle šíří kapénkovou infekcí a jejich hlavním zdrojem je tak kašlání a kýchání. Viry v kapénkách mohou „sednout“ jak přímo na ostatní děti, jsou-li blízko, tak samozřejmě na okolní povrchy, odkud se pak dotekem šíří dál: na propisku, lavici, sešit, židličku, aktovku a tak dále.
Základní prevencí je tudíž naučit dítě zakrýt si při kašlání pusu a kýchat do kapesníku. „Pokud si děti zakryjí při kašlání ústa dlaní, měly by si hned jít ruce umýt, nebo alespoň otřít dezinfekčním ubrouskem. To samé platí po manipulaci s kapesníkem. Aby děti po každém zakašlání nemusely odbíhat k umyvadlu či tahat ubrousky, vyplatí se je naučit zakrývat si ústa při kašlání spíše předloktím,“ radí dětský lékař Richard Rýznar.
Dotyk je jedním z dalších velmi běžných cest, jak si děti navzájem viry a patogeny předávají, ať už jde o dotyk dětí navzájem například při hře, nebo o dotyk sebe sama po kontaktu s infikovanou plochou.
Méně dotyků a mytí rukou sníží riziko nákazy
Obzvláště rizikové je pro děti dotýkat se svých úst, nosu nebo tváře. Různé studie vypozorovaly, že se lidé v průměru dotknout své tváře i více jak dvacetkrát za hodinu, přímo u dětí to přitom může být ještě častěji. Děti by tak měly být na tento zlozvyk upozorněny a je potřeba je naučit, aby se snažily nesahat si alespoň do úst a nosu, kudy se viry do těla dostávají nejčastěji. Rodiče by jim rovněž měli vštípit, aby si před každým jídlem důkladně umyly ruce, a to i tehdy, když se chystají jíst třeba jen bonbon.
Galerie: Jak si správně umýt ruce, abychom se zbavili patogenů
Děti by si též měly osvojit pravidlo, aby pokud možno nepůjčovaly své věci ostatním dětem. Samozřejmě je potřeba zdůraznit, že to není proto, že půjčovat není dobré, ale proto, aby se děti i jejich spolužáci ochránili před bacily. U školáků tedy dbejte na to, aby měli do školy vždy vše potřebné a nebyli nuceni si půjčovat propisky, pastelky, ořezávátka, pravítka, tužky a další školní pomůcky.
Striktně dodržovat by děti měly zejména pravidlo, že si nikdy nemají mezi sebou půjčovat láhve s pitím.
Patogeny jsou i na elektronice
Jsou vaše děti naučené umývat si ruce po návštěvě toalety? A co takto po použití mobilního telefonu, tabletu nebo počítače? Podle studie z roku 2017 se právě na mobilním telefonu nachází průměrně přes 17 000 patogenů, mezi nimi třeba i zlatý stafylokok nebo bakterie Escherichia coli.
Obdobnými „semeništi“ bacilů jsou i klávesnice a počítačové myši. Děti by pak po manipulaci s nimi měly zamířit rovnou k umyvadlu. Pokud ve škole navštěvují počítačovou učebnu, vybavte je dezinfekčními ubrousky a poučte je, aby před začátkem práce s počítačem ubrouskem otřely jak klávesnici, tak i myš.
Nejlepší ochranou je silná imunita
Škola a školka samozřejmě není jediným místem, kde si děti běžně bacily předávají. Představte si třeba jen sportovní trénink, kde se dotýkají spoluhráčů či protihráčů, sportovního náčiní, kolují mezi nimi ručníky, do nichž si otírají zpocené tváře. Na dětských hřištích se průlezek denně dotýkají desítky dětských ručiček, menší děti si na pískovištích rády půjčují hračky jiných. A podobně by se dalo pokračovat v případě zájmových kroužků, nebo třeba i jen při návštěvě u kamaráda doma.
Patogeny zkrátka jsou všude kolem nás. „Děti se jim nikdy zcela nevyhnou, a nebylo by to ani moudré, protože kontakt s nimi je pro dětský imunitní systém nutný. U předškolních dětí v kolektivech je i zcela běžným virem některý z koronavirů. Nevyzrálá dětská imunita se musí učit, jak se s viry a bakteriemi poprat. Samozřejmě ale v rozumném množství. Proto děti naučte základním hygienickým návykům, zbytečně je nestresujte tím, že jim budete donekonečna dezinfikovat hračky a školní pomůcky, a naopak se snažte posilovat jejich obranyschopnost,“ doporučuje pediatr Richard Rýznar s tím, že uvedená pravidla platí u všech virových i bakteriálních infektů. Silnou imunitu u dětí vybudujete kvalitní a vyváženou stravou s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce, vlákniny, zdravých tuků a probiotik. Pro podporu imunity jsou určeny i různé doplňky stravy. (Více zjistíte v článku Přípravky na dětskou imunitu: jak fungují, s čím pomohou.)
Důležitý je také pohyb na čerstvém vzduchu, odpočinek a dostatečný spánek.
Odborná spolupráce:
MUDr. Richard Rýznar
Dětský lékař, rodinná ordinace Rodior
ČLÁNKY DO MAILU