Podle jednoho dotazníku měli respondenti ohodnotit, jak moc jsou pro ně různé životní situace stresující. Zde je několik příkladů:
- 11 bodů – menší porušení zákona
- 26 bodů – začátek nebo ukončení formálního vzdělávání
- 30 bodů – přírůstek do rodiny
- 50 bodů – manželství
- 63 bodů – smrt blízkého rodinného člena
- 63 bodů – uvěznění
- 73 bodů – rozvod
- 100 – smrt manželského partnera
Jak vidíte, rozvod se umístil na druhém místě, hned po smrti manžela či manželky. Kromě ekonomických a dalších změn, které vyplývají z nového životního nastavení, znamená rozvod pro oba partnery především hlubokou ránu, která s sebou přináší dlouhotrvající psychické následky, a to zejména v podobě deprese a hněvu.
Jak se s nimi vyrovnat?
Fáze porozvodové deprese
Deprese obvykle vrcholí během časného stadia odloučení. Krátkodobou depresí se není třeba znepokojovat, mnozí postižení rozvodem se potřebují načas stáhnout, než začnou čelit výzvám nového života v odloučení.
Pokud ale deprese trvá déle a máte pocit, že ji nezvládáte, nebo dokonce máte sebevražedné myšlenky, je třeba okamžitě vyhledat odbornou pomoc.
Přečtěte si: První pomoc při duševní krizi
V podrobné studii na University of Virginia většina mužů a žen ze sledované skupiny uvedla, že se rok po svém rozvodu cítili poklesle. Pokud vás zasáhne toto druhé depresivní stadium, nemusíte se obávat, že se po tolika měsících dostáváte zpátky, tato druhá fáze se totiž někdy nazývá „temnota před úsvitem“.
Jak se porvat s depresí
Jedním z nejúčinnějších a nejprostších léků na depresi je činnost. Čím více se zaměstnáte, tím méně se budete cítit depresivně. Při depresi se vám možná nebude nic chtít dělat, ale čím méně se budete zaměstnávat, tím více budete depresi podléhat.
Nejlepší je vyhledávat činnosti, které vás těší. Dr. Lewinsohn zjistil, že depresivní lidé se den co den ve srovnání s ostatními jen velmi zřídka zapojují do příjemných činností, odkládají je, „až se budou cítit líp“. Neuvědomují si, že právě opačný přístup by jim k překonání neradostného stavu pomohl daleko více. Spolu s rozšiřováním příjemných aktivit by se cítili lépe, nálada by se jim začala zlepšovat a deprese mizet.
Čtěte dále: S optimismem na depresi nechoďte
Pokud vám aktivita v boji proti depresi nepomáhá, je namístě, abyste přeladili své myšlení. Důvod je logický. Úzce provázané jsou totiž nejen naše pocity a chování, ale rovněž tak spolu souvisí naše myšlení a pocity. To, jak se cítíme, má vliv na to, jak myslíme, a obráceně: způsob našeho myšlení ovlivňuje, jak se budeme cítit.
Dr. Aaron Beck, expert na poli deprese, rozpoznal, že depresivní lidé ztrácejí svou schopnost myslet jasně a stavět věci do správné perspektivy. Zveličují své chyby a nedokonalosti, stejně jako význam svých negativních životních události. Jejich realitě jasně dominují negativa. Depresivní lidé si pěstují myšlenky jako: „Jsem takový lúzr. Jsem bezcenný. Život není fér. Proč se to stalo zrovna mně?“
Depresivní lidé jsou přesvědčení, že uvažují objektivně, nicméně když se zrovna necítí smutně, ani jejich uvažování není tak negativní. Negativní myšlení je vyvoláno depresí a vede k další depresi.
Zmíněné negativní mluvení k sobě samému je třeba nahradit pozitivní sebemluvou. Doporučuje se, abyste si během dne zapsali všechno negativní, co si namlouváte, a snažili se tento negativní myšlenkový vzorec překonávat tím, že si ke každému negativnímu výroku napíšete na kartičku jiný, pozitivní výrok, kterým během své sebemluvy budete nahrazovat předchozí negativní myšlenkové schéma.
Hněv škodí vám a vašim dětem
Jakmile si přiznáte, že vaše manželství doopravdy skončilo, bude se vám možná zdát, jako by se ve vás roztrhla přehrada a zaplavil vás proud hněvu, nebo dokonce zuřivosti, a to v mnohem větší míře, než byste si představovali. Nové pocity hořkosti a pomstychtivosti se mohou stát vašimi novými společníky, kteří vám budou každodenně ubírat značnou část vašich myšlenek a energie. Znovu se vám vybaví staré rány, na něž jste již téměř zapomněli, a to natolik živě, jako by se udály včera. Každá taková vzpomínka dodá nové palivo vašemu kypícímu hněvu. Možná i váš slovník se stane nezvykle barvitým.
Odkud se bere všechen ten hněv? Z frustrace a zášti, které jste v sobě dusili po celá léta, z nenaplněných očekávání, ze ztrát a zklamání, z porušených závazků, z nenaplněných potřeb lásky a něžné náklonnosti, z pocitu bezmoci…
Čtěte téma: Rozvody – mýty a fakta
Odložení hněvu má pro stabilizaci vaší situace po rozvodu zásadní význam. Dokud se hněvu nevzdáte, budete se svým ex-partnerem nadále svázáni podobně, jako kdybyste jej milovali, jenom s tím rozdílem, že toto pouto nebude pozitivní, nýbrž negativní. Už kvůli sobě potřebujete eliminovat jak negativní, tak i pozitivní pouta se svým bývalým mužem či ženou.
Nicméně spousta rozvedených lidí se svého hněvu stále drží. Podle jedné rozsáhlé studie polovina žen a třetina mužů pociťovala intenzivní hněv na svého bývalého druha i deset let poté, co se rozvedli. Tak malý efekt může přinášet čas!
Komu však takový hněv škodí? Zbavit se hněvu vůči bývalému partnerovi potřebujete kvůli sobě a svým dětem. Řada lidí to ale nedokáže.
Jak překonat hněv
V prvé řadě je nezbytné, abyste svůj hněv rozpoznali a uznali jeho existenci. Pokud nepociťujete hněv, pouze vás přemáhá smutek, napište si zevrubný „seznam zločinů“, který zahrne vše, co vám kdy váš ex-partner provedl, a jak jste se při tom cítili.
Jakmile vás pak opět začne přemáhat smutek, zablokujte ho tím, že svou mysl obrátíte k některému z incidentů vašeho zločinného seznamu, a především k některému z tehdejších pocitů. Pokud svůj hněv neakceptujete, začne pronikat ven různými postranními cestičkami, jako je uštěpačná poznámka, přehnaná reakce na chování nebo způsoby vašeho ex, pocit vzteku vůči dětem, které se s druhým partnerem mají dobře, „zapomínání“ platit alimenty atd. Jak ukazují výzkumy, vyjádřený hněv má tendenci přetrhnout pouto mezi ex-manžely, zatímco potlačený hněv taková pouta vytváří.
Několik účinných prostředků, jak se zbavit nezdravého hněvu
- Napište bývalému partnerovi dopis. Vyjádřete v něm všechna zranění, která vám způsobil, klidně užijte i hrubý jazyk, v žádném případě ale DOPIS NEODESÍLEJTE.
- Účinným způsobem, jak odvést emocionální energii nastřádanou hněvem, je cvičení.
- Přesměrujte svou nadbytečnou emocionální energii do konstruktivních činností, které vám pomohou budovat nový život.
- Vymluvte se ze svých pocitů dobrému příteli nebo terapeutovi.
Rituál rozvodu
Nakonec vám nabízíme ještě jednu inspiraci pro to, jak se smířit s koncem svého manželství: vytvořte si rituál rozvodu.
Církve, a zejména ty americké liberální, se často maximálně snaží vycházet vstříc potřebám moderního člověka, nicméně většina náboženských tradic neuznává rozvody a nové manželské svazky svých členů, pochopitelně tedy ani nemají žádný obřad, který by „odsvěcoval“ manželství. Američtí pastorální teologové Edward Foley a Herbert Anderson církvím doporučují, aby se poučily od tzv. sekulárních terapeutů, kteří zkoumají, jak ritualizace rozvodu může vyřešit alespoň některé těžkosti, které rozvod přináší, a uvádějí příklad, jak by takový antirituál mohl vypadat:
"Karen a David se nacházeli v situaci, kdy jejich rozumným, ale bezvýsledným pokusům rozvést se bránil extrémní hněv, který je stále svazoval k sobě. Požádal jsem je, aby si detailně zaznamenali všechny vzpomínky, které živily jejich hněv a bránily jim, aby se pohnuli dál. Zabralo jim to asi měsíc… Již to je ale vzájemně uklidnilo.
Společně pak spálili stránky jednu po druhé, smíchali popel a umístili ho do nádoby. Požádal jsem je, aby vzali nádobu s popelem a obálku, která obsahovala mé instrukce, a zajeli na sever do staré dřevěné kaple, která se nacházela na pahorku panenského sosnového lesíku. Ve staré kapli si na nějaký čas měli tiše sednout, a poté se rozhodnout, zdali opravdu jsou, či nejsou připraveni opustit své manželství.
Jakmile se rozhodli, že jsou připraveni, vybrali si místo venku za kaplí, sundali si své svatební prstýnky, vykopali díru a tiše umístili popel a prsteny do neoznačeného hrobu. Jak Karen, tak David se vraceli domů s pocitem lehkosti, o níž tvrdili, že ji nezakusili od počátku svého manželství. Společně pak dokončili svůj rozvod a pokojně dospěli k dohodě týkající se návštěv dětí."
Pro Karen, Davida a další lidi v podobné situaci může být takový „svatební antirituál“, kde se dělá všechno obráceně než na svatbě, přínosný, neboť popřením a dekonstrukcí původního významu symbolicky vyjadřuje nenaplněné sny, zmařenou milost a vyčerpanou, zrazenou či znehodnocenou lásku.
Zkušenosti církví s ritualizovanými obřady usmíření, které nejsou degradující ani trestající, nýbrž odpouštějící, by rozvodovému procesu mohly jenom pomoci.
Vždyť to, co rozvádějící se manželé potřebují nejvíce, je odpustit tomu druhému i sami sobě.
Hlavní použité zdroje:
Book Title: Divorce & New Beginnings: A Complete Guide to Recovery, Solo Parenting, Co-Parenting, and Stepfamilies. Contributors: Genevieve Clapp – author. Publisher: John Wiley & Sons. Place of Publication: New York. Publication Year: 2000.
Book Title: Mighty Stories, Dangerous Rituals: Weaving Together the Human and the Divine. Contributors: Herbert Anderson – author, Edward Foley – author. Publisher: Jossey-Bass. Place of Publication: San Francisco. Publication Year: 1998.
ČLÁNKY DO MAILU