Jak se vyvíjely obaly od středověku po současnost

V Národním zemědělském muzeu v Praze se zabydlela dvoudílná výstava s názvem Od věku sloužím člověku. První část mapuje obalové materiály, ve kterých se od středověku až po současnost uchovávaly potraviny, ve druhé nahlédnete do spíže našich babiček, na staré vanilkové cukry, plechové obaly od čajů, kávy i mouky. I my jsme obě tyto části výstavy navštívili a zdokumentovali pro vás to nejzajímavější. Nahlédněte do bohaté fotogalerie a nechte se pozvat do minulosti.

• 
• 
• 

Dalších 55 fotografií

Začalo to u listí…

Už od pradávna se člověk snažil, aby to, co ulovil či našel k snědku, mohl také snadno přenést a uchovat. Ve starší době kamenné se naučil vyrábět obaly z listí, travin, skořápek či lastur. Neolitický člověk objevil keramiku, v níž nejen vařil, ale i uchovával obilí. První velký rozmach ve výrobě obalových materiálů na potravu však přišel až s antikou, kdy se ke slovu dostaly amfory – transportní obaly na sypké i tekuté zboží. Na výstavě je k vidění antická amfora, která byla objevena ve Středozemním moři a pochází z 1. století před n. l. Jestli vám její tvar připadá nesmírně nepraktický, vězte, že ona specifická špička místo plochého dna má své opodstatnění. Amfory totiž bývaly i metr vysoké, a pokud s nimi měl manipulovat jeden člověk, musel dno uchopit jednou rukou – tedy za hrot. Nádoby se špičatým dnem se navíc daly dobře zapíchnout do písku či hlíny.

Čím více se lidé začali vydávat na dlouhé cesty na lodích, tím více museli přemýšlet, jak potraviny zakonzervovat. Zásadní objev na poli konzervace potravin přišel v době napoleonských válek. V roce 1810 Nicolas Appert objevil princip tepelné konzervace a spasil tak napoleonskou armádu před kurdějemi, na které do té doby zemřelo přes dva miliony námořníků. Skleněnou zavařovací konzervu v téže době následovala železná. „Je zajímavé, že otvírák na konzervy byl vynalezen až o padesát let později. Do té doby si vojáci konzervy otevírali obvykle bajonetem,“ vypráví náš průvodce po historii obalových materiálů. Na výstavě je k vidění i originální, dosud neotevřená plechovka „UNRRA“ se sušeným mlékem z roku 1945.

…skončilo to u lednice

Bez zajímavosti není ani fakt, že do 50. let 20. století byly obaly prosté obrázků i popisků. Když jste přišli do obchodu, většinou jste veškeré zboží dostali navážené do unifikovaných, většinou papírových obalů. Jenže s vynálezem zvaným lednička se všechno změnilo.

Přečtěte si: Doba předlednicová

Skončila doba chladných špajzů, spižíren a sklepů a začala éra hypermarketů. Lidé chtěli vědět, co kupují – přibyly popisky; a chtěli kupovat dobré zboží v lákavých obalech – přibyly obrázky a barvy. To je ostatně vidět i v další části výstavy, kde si snad nikdo neodpustí komentáře typu: „Hele, ten kypřící prášek, ten si pamatuju,“ či „Dívej, v téhle krabičce od čaje má ještě teď náš děda tabák.“

Zcela unikátní je i pohled na formu uchovávání jídla, například pro kosmonauty, dozvíte se, jak a v čem se převáží pivo za oceán, i proč mají téměř všechny PET lahve stejný průměr nálevky.