Dosud děti donesly vši dvakrát, poprvé ze školy a podruhé zřejmě z podhlavníku v dálkovém autobuse. V prvním případě byla postižená hlavně dcera (tehdy 9 let) s dlouhými vlasy, měla jich více a mnoho vajíček-hnid. Protože je alergická, nemohla jsem experimentovat s chemickým barvením, protože má jemné vlasy, nebylo možné hnidy vyčesat. Nejdřív jsem dceru ostříhala na cca 5 mm - kromě ofiny, kde jsem jednotlivé vlásky s hnidami vystříhala (a ostříhané vlasy samozřejmě vyhodila tak, aby nezůstal ani vlásek). Bylo to v červnu, během léta vlasy dorostly na krátký účes a další rok to spravil úplně. Pak jsem vytřela a vyčistila jsem celý byt a vyprala (vůbec nebylo třeba vyvařovat) vše, na čem mohly mít děti hlavu (co nešlo vyprat, jsem dala do igelitového pytle a nechala tři týdny na balkoně). Okamžitě jsme se tímto postupem vší naprosto zbavili a dcera si dobře zapamatovala (zřejmě na celý život) jak se má chovat, aby vši nedostala, popř, aby se nemohly rozmnožit. Syna jsem tehdy běžně stříhala na krátko, takže nebyl vůbec problém. Podruhé byl nositelem syn, dcera zjistila jednu přeběhlou veš na své hlavě okamžitě a stačil šampón a opět vyčištění bytu a vyprání veškerých textilií. Také jsem si četla mnohé nářky na internetu, jak se rodinkám s dlouhovlasými dívkami nedaří zbavit se dlouhou dobu vší. Náš postup byl radikální, ale pomohl okamžitě, navíc se hlavně dcera velmi dobře na vlastní kůži poučila, jak se má chovat a zabralo to mnohem více, než domlouvání horem dolem. Pokud nechcete sdílet domácnost s veškami, tak radím nelitovat dlouhých vlasů, ty zase dorostou.