Stejně jako v případě jakýchkoli jiných potravin je i v případě „mořských potvor“ největší zárukou čerstvosti po zakoupení živé suroviny její zpracování přímo doma. S tím ovšem nemá většina z nás praktické zkušenosti. Jednak proto, že nabídka živých mořských tvorů nebyla v minulosti v ČR příliš velká, jednak proto, že se lidé štítí brát do ruky neznámé mořské tvory, zvláště pak ty, které považují za nebezpečné. Jako například velké kraby.
Co se dozvíte v článku
Uvařit kraba je rychlé a snadné
Jejich domácí kulinářská úprava je přitom velmi jednoduchá a časově nenáročná. A také – jak jinak – zatížena některými mýty, které se týkají jak úkonů před zpracováním krabů, tak i délky jejich tepelné úpravy.
Obojí mimo jiné zbytečně prodlužuje dobu potřebnou ke konzumaci kraba od chvíle, kdy se pustíme do jeho domácího zpracování. Autorova praktická zkušenost je, že se tak může stát během čtvrthodiny.
Mýtus první: krab patří do ledu
To mimo jiné souvisí s prvním mýtem, který se týká příprav před uvařením kraba či humra (platí to ale samozřejmě i pro další korýše).
Říká, že před vhozením do vařící vody by měl být korýš naložen alespoň patnáct minut do ledu nebo vložen do lednice. Toto opatření má působit jako anestetikum a krab, humr a spol. necítí prý po vhození do vařící vody takovou bolest.
Opak je ale pravdou, jak nedávno opakovaně potvrdili vědci z univerzity v Maine. Ti zjistili, že korýš, jenž byl před vhozením do vroucí vody naložený do ledu, naopak umírá (a tedy se trápí) déle.
Podle vědců se krab předem naložený do ledu trápí déle
Vaření zaživa je přitom, ať se to komu líbí, nebo ne, také metodou ochrany zdraví spotřebitele – v tělech krabů, humrů a spol. se nachází pro člověka nebezpečné bakterie, které se po smrti velmi rychle množí a uvolňují nebezpečné toxiny – vaření zaživa je tak nejefektivnější možností, jak expanzi těchto bakterií a vyššímu podílu toxinů zamezit.
Mýtus druhý: dlouhé vaření
Nejhumánnější usmrcení a správné uvaření máme tedy nejvíce pod kontrolou sami doma. Samotné vaření přitom – opět oproti obvyklým informacím na internetu – je záležitostí několika minut. V našem případě to bylo minut šest, a to šlo o poměrně velkého kraba o velikosti zhruba třicet centimetrů včetně klepet.
K uvaření i velkého kraba stačí pár minut
Vaření po dobu patnácti nebo dvaceti minut je zcela zbytečné a maso korýšů se tak spíše znehodnocuje. Samozřejmě mluvíme o vaření v již vroucí vodě – pokud bychom vkládali korýše do pouze teplé vody natočené z kohoutku, pak to by bylo skutečně trápením.
Kdy přijde na řadu led
Zatímco použití ledu před vařením kraba je, jak bylo řečeno, mýtem, použití ledu při zchlazení uvařeného a z příslušné nádoby vyjmutého kraba (humra, raka) je žádoucí a praktické.
Horké maso na ledu brzy vychladne (opět je třeba konstatovat, že i v tomto případě jde o několik minut, zhruba tak pět). Následně pak můžeme přímo z uvařeného kraba konzumovat maso z nohou, klepet, kloubů, a především z krunýře, přičemž chuť z jednotlivých částí se od sebe nijak zvlášť neliší (i když se často mluví o masu z klepet jako o delikatese).
Kraba máte připraveného k jídlu do 20 minut
Pokud vše shrneme, pak k domácí přípravě krabů, humrů a dalších mořských korýšů stačí něco přes deset minut od doby, kdy vhodíme tělo živého a nezchlazeného korýše do vřící vody.
Následně stačí šest až osm minut vaření a pět až sedm minut chlazení. A je to. A je to moc dobré – a čerstvé, i když, pravda, poněkud drahé, pokud si člověk takového tvora sám neuloví…
ČLÁNKY DO MAILU