I já, stejně jako asi spousta dalších pivařů, chodím nakupovat pivo do marketů. Nepočítám-li síť Norma, pak mohu odpovědně říci, že české markety mám poctivě prochozeny.
Pravděpodobně nejlepší nabídkou se chlubí řetězec Kaufland. Navíc – občas si s nimi dopisuji – jednou to bylo kvůli pivu Primátor Weizenbier, který byl v prodeji několik měsíců po datu doporučené spotřeby, a podruhé to zase bylo o Vyškovském pivu, které jsem chtěl mít v nabídce toho „mého“ Kauflandu. V obou případech se mi dostalo vstřícné odpovědi a také oba moje požadavky byly uspokojeny. Se slušnou nabídkou umí překvapit i řetězce Tesco, Globus, Makro a také Interspar. V ostatních je to spíše slabší a jsou i řetězce, kde je nabídka doslova tragická (Lidl). Samozřejmě v každém kraji to bude jiné a já vlastně ani nechci moc řešit konkrétně, kde je to s nabídkou lepší a kde naopak.
Známé pivo, multipack a akce – prodej je zaručen!
Vždy, když si procházím regály s pivní nabídkou, pozorně poslouchám a sleduji, jaké položky končí v nákupních vozících dalších nakupujících. Nepřekvapuje mě, že jsou to v drtivé většině světlá výčepní piva našich největších producentů. A pokud jsou navíc zabalena do multipacků, je výběr ještě snadnější a do třetice – udělá-li řetězec na danou značku balenou v multipacku akci, je to prakticky tutovka. Je v podstatě jedno, zda je pivo v akci v podobě lahvové, v PET lahvích či v plechovkách. I když PET a sklo pravděpodobně hrají prim.
Prioritní je cena a nikoli obsah, takže jsou poměrně často k vidění scénky, kdy zákazník si v košíku veze několik packů a nejednou se ozve něco jako: „Hele táto – tady mají Braník a je o korunu levnější!“ A milý táta zacouvá zpět, vysází naložené packy na původní místo a jede pro nové a levnější.
Zákazník – patriot
Pak jsou také zákazníci, kteří se vůči své značce chovají patrioticky = kupují si jen to svoje pivo a na ostatní nedbají. Opět posloužím malou skečí:
„Proč si kupuješ toho Radegasta, když tady mají Staropramen a je levnější?“
„Protože Radegast je pivo a Staropramen sra*ka!“
Nu, takovému pádnému argumentu se dá jen velmi těžce oponovat.
Občas možno narazit i na skupinku mladých lidí, kteří vyrazili na nákup pitiva za účelem nějaké „společenské“ akce – párty, mejdan, mejdlo, spářka, grilovačka, atd. Ti se chovají poněkud odlišně: „Tý jo! Tady mají Cool Lemona! To je paráda!“ A šup dvě a více přepravek do vozíku.
Čtěte dále: Jsou ovocná piva cool?
To fakt budete pít?
Občas se mi při bloumání mezi regály stane, že i já jsem nějakým cizím člověkem, ukazujícím do mého nákupního vozíku, osloven s dotazem: „Pane, vy to opravdu budete pít?“ Po mojí souhlasné odpovědi přichází další dotaz: „A vám to opravdu chutná?“ Opět přitakám a celý rozhovor končí sdělením:„To já zásadně kupuju jen to, co znám.“ A šup do vozíku pár Gambrinusů výčepních.
Jistě by šlo pokračovat dále a našli bychom ještě několik modelových situací (upřímně se doznávám, že ani jedna ze situací výše není smyšlená). Zakončím to všechno ještě jednou historkou, kdy jsem v kyjovském Kauflandu potkal své rodiče. Po prozkoumání obsahu mého nákupního vozíku (Primátor Exkluziv, (Janáček) Uherský Brod Perun a Vyškovské pivo – desítka) tatínek můj rodný pronesl: „Ty piješ Vyškov?“ Když jsem souhlasně pokýval hlavou s tvrzením, že je to výborné pivo, tak si dokonce jednu láhev vložil do svého košíku. Večer následoval telefonát: „Ten Vyškov je nepitelná sra*ka, jakou byl i kdysi. Ty tomu pivu vůbec nerozumíš – zlatý Budvar desítka!“
A jak si vybíráte v marketech pivo vy?
Čtěte také: Co to má být, to europivo?