Obava z bakterií šířených při sušení rukou na toaletách vznikla především s příchodem vysokorychlostních vysoušečů a s uveřejněním studie, která zkoumala intenzitu šíření patogenů při jejich použití.
Výzkumný tým z University of Westminster porovnával, kolik bakterií a virů se dostane do okolí při vysušení rukou ručníkem, horkovzdušným sušákem nebo novým typem vysokorychlostního vysoušeče, který díky studenému vzduchu poháněnému rychlostí až šest set kilometrů za hodinu dokáže umyté ruce osušit během několika sekund.
Co ukázal test
Účastníci experimentu si tak nejdříve umyli ruce v rukavicích vodou, ve které byl virus, který dokáže infikovat a zničit pouze bakterie. V okolí sušiček rukou a ručníku byly umístěny desky s bakteriemi a následně se zjišťovalo, v případě které metody vysoušení rukou bylo infikováno nejvíce bakterií.
Výsledek experimentu ukázal, že nejvíce virů ničících bakterie bylo do okolí rozšířeno při použití vysokorychlostního sušáku. Méně agresivní byl horkovzdušný vysoušeč a nejméně virů se pochopitelně rozšířilo při použití ručníku.
Zatímco se tato studie rychle rozšířila mezi širokou veřejnost a lidé se začali nových vysokorychlostních, ale i těch už zaběhlých horkovzdušných vysoušečů obávat, epidemiologové jsou ve svém postoji umírněnější.
Riziko vysoušečů? Látkový ručník je horší
„Nelze vyloučit, že v okolí elektrických vysoušečů rukou, které jsou umístěny na toaletách v budovách s větší kumulací osob, může být vyšší výskyt některých bakterií. Doposud však nejsou publikovány žádné spolehlivé údaje o narůstajících počtech infekčních onemocnění lidí, u kterých by byla prokázána souvislost infekce právě s použitím elektrických vysoušečů rukou. Zvýšený počet těchto onemocnění není hlášen ani v ČR,“ vysvětluje mluvčí Státního zdravotního ústavu Gabriela Štěpanyová a dodává: „Celosvětově se většina odborníků přiklání k názoru, že vysoušeče rukou jsou méně hygienické než jednorázové papírové ručníky (ubrousky), nicméně pro zdravého člověka představují jen minimální zdravotní riziko.“
Přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie z 1. lékařské kliniky Univerzity Karlovy profesor Milan Tuček naopak upozorňuje, že existují mnohem nebezpečnější způsoby vysoušení rukou: „Pokud se na WC setkáme s klasickými látkovými ručníky, které se neposouvají a do kterých se utírá mnoho osob po sobě, s velkou pravděpodobností budou takové ručníky kontaminované bakteriemi. Sám se takovým ručníkům vyhýbám,“ říká.
Jak si sušit ruce na veřejném WC
- Vysoušeče rukou jsou méně hygienické než jednorázové papírové ručníky (těm zas nefandí ekologové), nicméně pro zdravého člověka představují jen minimální zdravotní riziko.
- Horší jsou klasické látkové ručníky, otírání rukou do oděvu či zavírání záchodového sedátka ve snaze zabránit šíření bakterií.
- Osychání rukou na vzduchu vede zase k vysoušení pokožky a k postupné ztrátě její fyziologické bariérové funkce.
- Rozumnou možností jsou papírové ručníky vyrobené z recyklovaného papíru nebo rolovací látkové ručníky.
V internetových diskuzích věnujících se tomuto tématu se objevují také názory, že v případě, kdy se elektrický sušák nachází ve stejné místnosti jako WC, není nic jednoduššího než toaletu před spláchnutím zavřít, aby se nebezpečné bakterie vzniklým aerosolem nešířily mimo WC. Gabriela Štěpanyová ze Státního zdravotního ústavu před touto praxí ale varuje: „Při splachování toalet může vznikat aerosol, a to v závislosti na typu zařízení. Tento aerosol může samozřejmě obsahovat i bakterie, ale vždy záleží na tom, v jakém hygienickém stavu je dané zařízení udržováno. Uzavření záchodového sedátka není úplně vhodné, protože dochází ke kontaktu znečištěné toalety s nechráněnou rukou.“
Ekologie vs. hygiena
Kromě šíření patogenů někteří lidé také řeší ekologické aspekty svého počínání. Na první pohled se tak jako vyhovující nemusejí jevit jak jednorázové papírové ubrousky, tak ani elektrický sušák, který pro své fungování potřebuje elektřinu. Lidé si proto někdy otírají umyté ruce do kalhot. „Při otírání rukou do oděvu dochází ke kontaktu čistých rukou s látkou, která obsahuje více bakterií než elektrický vysoušeč nebo papírový ubrousek,“ vysvětluje Gabriela Štěpanyová a profesor Milan Tuček k tomu dodává: „Patrně nejméně se umyté ruce kontaminují, pokud je necháme pouze oschnout na vzduchu. Bohužel to vede k vysoušení pokožky a k postupné ztrátě její fyziologické bariérové funkce.“
Z pohledu ekologie a bezodpadového životního stylu je nejvhodnější utírat ruce do látkových ručníků. „V případě zero waste je vždy nejlepší ta varianta, která není na jedno použití a při které nevzniká žádný odpad. V tomto případě to jsou ručníky pratelné v pračce. To ale nepřichází v úvahu kvůli hygieně. Možností jsou malé pratelné ručníky, které člověk vytáhne ze zásobníku a po utření dá do koše na špinavé prádlo. Je to ale logisticky docela náročná aktivita a nemyslím, že by do toho správci veřejných WC šli. Je to tak spíše varianta vhodná pro kavárny a restaurace,“ vysvětluje autorka blogu Czech Zero Waste Helena Škrdlíková.
Ale ani papírové ručníky, které doporučují epidemiologové a odpůrci elektrických vysoušečů a kterým se brání mnozí ekologicky smýšlející lidé, nemusejí být naprostou ekologickou katastrofou. Například Ekologický institut Veronica ve své poradně doporučuje zvolit papírové ručníky vyrobené z recyklovaného papíru a následně tyto ručníky kompostovat nebo odvážet do bioplynových stanic, kde jsou přeměňovány na elektřinu a teplo. I když toto jsou opatření, která má na starosti provozovatel konkrétního WC, i běžný uživatel by měl při použití papírového ručníku myslet na to, že k otření rukou stačí pouze jeden kus a není nutné si ze zásobníku nabrat plnou hrst ubrousků.
„Rozumnou možností jsou ale i rolovací látkové ručníky. Logisticky nejsou tak náročné jako malé látkové ručníky a při jejich použití také nevzniká žádný odpad,“ dodává Helena Škrdlíková z blogu Czech Zero Waste. Protože před použitím ze zásobníku vyjede ještě nepoužitá část ručníku, proti této variantě nenamítá nic ani epidemiolog Milan Tuček.
ČLÁNKY DO MAILU