Jak správně začít s kojením. A úspěšně v něm pokračovat

Pečujte o své děťátko podle odborných doporučení. Přehledný domácí rádce předává novopečeným maminkám a tatínkům spolehlivé rady zkušených pediatrů Martina Gregora a Mileny Dokoupilové, jak co nejlépe a s jistotou pečovat o novorozené dítě.

Kniha Péče o novorozence a kojence prověřená stovkami rodičů vychází již ve čtvrtém vydání. Najdete v ní ty nejpodstatnější informace týkající se péče o novorozence a kojence. Přečtěte si ukázku, která přináší užitečné informace o kojení:

První den

Hned od porodu učí zdravotní sestra matku správně přikládat novorozence k prsu. Není to role jednoduchá – ani pro matku, ani pro sestru. Je dobré zúčastnit se v průběhu těhotenství kurzů předporodní přípravy, kde školené sestry předají budoucím maminkám s předstihem mnoho cenných rad a zkušeností.

Poprvé by mělo být zdravé dítě přiloženo k matčinu prsu do dvou hodin po porodu. V této době je totiž novorozenec na sání z prsu nejlépe připraven a jeho chování tomu i nasvědčuje – strká si do úst pěstičku, cucá si jazyk nebo košilku a vůbec všechno, co se k němu přiblíží a dotkne se jeho rtů nebo tvářičky. Dotykem obličeje a okolí úst se vyvolá hledací reflex – novorozenec otevře ústa a vystrčí jazyk. Hlavičkou točí ze strany na stranu a hledá prs. Bezprostředně po porodu to může být i v poloze na břiše. Najde po čichu – podle známé vůně plodové vody – bradavku matky, i kdyby se k ní musel doplazit. Nějakou dobu to trvá, ale nakonec se mu to podaří, zvláště když mu maminka se sestrou trochu pomůžou. Obejme jazykem stočeným do žlábku bradavku a prsní dvorec a stiskne je dásněmi. Dotykem citlivého sacího bodu, který má hlouběji v pusince, se vyvolá druhý reflex – reflex sací. Jazykem si vytlačí kapky mleziva do úst a polkne je – a to je třetí, polykací reflex. To vše dokáže zdravý novorozenec, aniž se něco učí.

Už několik týdnů před porodem je v prsu matky mlezivo (kolostrum). Je nažloutlé barvy a husté jako vaječný bílek. Nemusí ho být mnoho, ale stojí za to. Obsahuje totiž obranné látky a soli, které v tu chvíli dítě nejvíce potřebuje – připravuje se tím na vstup do světa plného nástrah v podobě bakterií a virů. Zásoby energie a vody má novorozenec ve svém těle připraveny na dva až tři dny. Většinou přesně tolik, kolik jich využije do doby, než se tvorba mléka zvýší.

Dokrmování umělou výživou bývá zbytečné. Do celého procesu může zasahovat nepříznivě. Je lepší přírodě pouze pomáhat, ne ji přemáhat. Nejlepší je vyhovět potřebám dítěte, pozorovat je a řídit se jeho touhami. Novorozenec přece potřebuje hlavně tři věci: teplo, mateřské mléko a pečlivého citlivého pozorovatele. Jemnými signály vás na to dokáže upozornit. Abyste nepropásly ty chvíle, kdy netouží po nikom jiném – jen po vás, musíte s ním být pokud možno ve dne i v noci.

Děťátko, které je trvale se svou matkou, je spokojenější, maminka se rychleji stává zkušenější a je to znát na jejích dovednostech, na tom, jak umí o dítě pečovat.

Když probíhá všechno správně, objeví se v prsech matky větší množství mléka možná už koncem druhého dne po porodu a zcela jistě pak třetí poporodní den. Čím častěji si matka dítě přikládá k prsům a čím čileji a aktivněji si dítě u prsu počíná, tím rychleji se mléko vytvoří. Jen malému počtu matek se mléko tvoří o den či dva později. Důležité ale je, aby vzájemná poloha matky a dítěte, způsob uchopení prsu a poloha bradavky v ústech dítěte byly správné a umožnily dítěti od prvního přiložení vypít většinu toho, co se v prsu vytvořilo.

Bolest bradavky při přisátí dítěte téměř jistě znamená, že přiložení k prsu není správné a je třeba je opravit. Pokračování v kojení špatnou „technikou“ často znamená poškození bradavek. Bolest a strach při kojení pak vedou k omezování doby dítěte u prsu a k jeho nespokojenosti. Mléko zůstává v prsu nevypito a jeho další tvorba se snižuje. Mechanismus, který řídí tvorbu mléka tak, aby jeho množství a kvalita odpovídaly potřebám dítěte, je narušen a dříve nebo později vyústí v bludný kruh, končící skutečným nedostatkem mléka, nespokojeností a neklidem rodičů, neprospíváním dítěte, ukončením kojení a jeho nahrazením umělou výživou. A přece stačilo tak málo – naučit se správně kojit již od prvního přiložení dítěte k prsu.

Potíže, které mohou nastat po propuštění z porodnice, nemoci dítěte a příznaky, které je provázejí:

Jak kojit s poraněnými bradavkami?

Poraněné bradavky jsou známkou špatné techniky kojení. Jediným skutečně účinným opatřením v takové situaci je poradit se s někým zkušeným, nalézt chybu, kterou matka v technice kojení dělá, a příčinu co nejdříve odstranit. Hojení žádného poranění by nemělo trvat déle než tři dny, pokud se hojí déle, je nutné pomyslet na infekci bakteriemi nebo plísní a ihned zajít k lékaři, po konzultaci s ním pak zahájit odpovídající léčbu.

Na mytí bradavek, pokud je to vůbec nutné, nepoužívejte mýdlo, ale pouze vodu!

Mohu kojit, když mám teplotu?

Ano. Kojit můžete i při teplotě. Teplota sama je příznakem nemoci, nikoli její příčinou. Příčinou bývají nejrůznější infekční onemocnění, jako jsou například nachlazení, angína, chřipka, která vám nebrání pokračovat v kojení. Největší riziko možné nákazy novorozence hrozí stejně v době, než se onemocnění svými příznaky, tedy včetně teploty, vůbec projeví. Přestat kojit v době, kdy se organismus brání nemoci, znamená ochudit dítě o obranné látky, které se v té době již vytvářejí a dítě je dostává s mateřským mlékem.

Zvýšená opatrnost je namístě, vytvoří-li se matce opar. Pokud je na bradavce, prs nesmí přijít do kontaktu s dítětem. Máte-li opar na rtu, můžete nosit ústenku, a hlavně si důkladně myjte ruce.

Mohu kojit, když užívám léky?

Většina běžných léků v obvyklé dávce nevadí. Je však lépe užít lék těsně po skončení kojení. Ve složitějších případech je nejbezpečnější poradit se s lékařem, který lék předepsal. Běžné léky v obvyklém množství, např. Paralen, užívat můžete.

Co se týká antikoncepčních prostředků, nejsou pro kojící matku vhodné všechny preparáty, ale pouze ty, které obsahují gestageny, jež nesnižují tvorbu mléka (depotní nebo perorální).

Málo mléka

Každá maminka se setká v průběhu kojení se situací, kdy má podezření, že nemá dostatek mléka a že dítě má hlad. Někdy se zdá mléka málo co do množství, jindy má podezření, že je mléko „slabé, málo tučné“.

Soudí se tak z chování dítěte, ze změn pocitů v prsech, z modravé barvy lidského mléka v lahvičce.

Jednou z problematických okolností může být přechod do domácího prostředí bez „porodnice“ v zádech a nedostatek vlastní sebedůvěry.

Také nepřístojné poznámky okolí, že něco nezvládáte, mohou laktační krizi ještě zhoršit. Mezi další příčiny může patřit i nedostatek času, který věnujete sobě. Je potřeba pravidelně se stravovat, a hlavně dostatečně pít. Po každém kojení byste měla vypít minimálně tři až čtyři decilitry tekutiny. Koncem prvního týdne po porodu dochází k fyziologickému poklesu tvorby mléka, kdy klesají „vybouřené porodní hormony“. Tvorba mléka se postupně upraví, pokud zůstanete trpělivá, i když vaše miminko bude v tuto chvíli vyžadovat častější přikládání. Může se stát, že první týden po propuštění z porodnice nebudou hmotnostní přírůstky vaše dítěte dostatečné. Ale pokud zásadně neubere, tak věřte, že vydržíte-li, bude to příště lepší.