Alespoň jednou za život se s ní setká 80 % populace – je tedy dokonce častější než bolesti hlavy. Znepokojující je také fakt, že tři čtvrtiny těchto obtíží jsou způsobeny špatnými návyky a jen čtvrtina je zaviněna skutečným onemocněním páteře.
„Bolest zad je problém, se kterým se setkáváme velmi často. Mnoho lidí jej dlouhodobě podceňuje a odkládá jeho řešení. Lidé často otálejí s vyhledáním odborné pomoci, protože bolest považují za trápení, které vyřeší sami s pomocí analgetik,“ uvádí MUDr. Bohumil Svášek, primář Slatinných lázní Toušeň.
Zlozvyky z dětství
Záda nás mohou bolet z mnoha důvodů, nikoho však asi nepřekvapí, že nejčastější příčinou je špatné držení těla.
Jde o nezdravý životní návyk, na kterém se nepřímo podílí i výchova v rodině a vliv okolí.
V dětství se dá držení těla snadno korigovat, v dospělosti se tento problém řeší komplikovaněji a někdy je téměř nemožné jej napravit.
„Nevhodné držení těla může být způsobeno také nezdravým stavem vzpřimovačů páteře, tedy zádových a břišních svalů. Ty mohou vinou nedostatečného či jednostranného pohybu ochabovat nebo se zkracovat, což vede ke špatnému držení těla. Na tyto obtíže platí vhodný každodenní pohyb. Pravidelná aktivita pomáhá svaly napravovat. Ty pak páteři poskytují spolehlivou oporu,“ vysvětluje Bohumil Svášek.
Bolesti zad si často odnášíme ze zaměstnání
- Problémy se zády jsou velice často spojovány se sedavým povoláním. Při kancelářském zaměstnání je totiž páteř mnohem více namáhána.
- Lidé, kteří tráví většinu dne u počítače, by se měli několikrát denně protáhnout a neměli by se hrbit.
- Každodenní pohyb či vhodný sport jsou pro ty, kteří většinu dne prosedí, účinnou prevencí.
- Bolestmi zad ale samozřejmě netrpí jen lidé se sedavým zaměstnáním, ale i ti, kteří mají fyzicky náročnou práci. Například zvedání těžkých břemen způsobuje potíže se zády.
- Příčinou bývají požadavky na rychlost a výkon, které vedou k nepřiměřenému rozložení tíhy břemene a ke špatnému postoji i postupu při jeho zvedání.
- Velmi častým problémem také bývá jednostranná zátěž.
„Práce nemusí být ani tak namáhavá, ale pokud se stále opakuje a zatěžuje organizmus, může dojít k pravidelným bolestem zad. Například při práci u některých strojů nebo při činnostech se zvednutými pažemi nad úroveň ramen mohou vznikat vážné obtíže. Nebezpečná může být i práce v rotaci páteře se zatížením. Je tedy nutné dodržovat správné postupy při výkonu práce,“ doplňuje primář.
Může být na vině psychika?
Dlouhodobý stres přináší mnoho zdravotních problémů, mimo jiné má vliv na držení těla.
Úzkostný člověk chýlí svá ramena dopředu a kulatí záda.
Svaly jsou většinou napjaté a nedovolují uvolnění špatného postoje.
Jakmile se člověk ocitne ve stresu, nervový systém automaticky zareaguje zvýšeným svalovým napětím.
Proti bolestem zad, které mají souvislost s psychickým laděním, se doporučuje zvolit přiměřenou pohybovou aktivitu, velmi nápomocné a uklidňující mohou být například procházky v přírodě.
„Dlouhodobé psychické zatížení nebo nevyřešené problémy se mohou projevovat bolestí, často právě zad,“ komentuje Bohumil Svášek.
Existuje účinná prevence?
- Prevence spočívá především v nácviku správného držení těla, udržování dobré kondice a přiměřené délky a napětí svalů.
- Dlouhodobě je vhodné vyhýbat se všem rizikům, která by mohla způsobit onemocnění a bolesti zad.
- Z pohybových aktivit je dobré pravidelné cvičení, které se zaměřuje na správnou délku a výkonnost svalů, tedy například cvičení na velkém míči, plavání, nenáročná jízda na kole či chůze.
- Důležitá je i volba židle u pracovního stolu nebo lůžka. „Zdravý spánek totiž ovlivňuje i kvalita roštu, matrace či polštáře. Mnoho lidí trápí bolest zad od počátku dne právě kvůli nevhodné matraci,“ varuje lékař.
Analgetika pomůžou od bolesti, příčinu však neléčí
Mnoho lidí při obtížích se zády ihned sáhne po analgeticích. Je třeba si však uvědomit, že se nejedná o léčbu, ale pouze o zmírnění projevů. Z dlouhodobého hlediska může být nadužívání analgetik pro člověka škodlivé.
Léčba bolestí zad začíná v první fázi u praktického lékaře. Diagnostika probíhá vyšetřením hybnosti páteře, odběrem krve, aby se vyloučil zánět, a rentgenem či jinou zobrazovací metodou.
„Léčba se může různit. Někdy jde o aplikaci injekcí v blízkosti postiženého místa, jindy lékař předepíše léky uvolňující svaly. Z léků proti bolesti mohou zabrat analgetika nebo antirevmatika, to vždy určuje lékař podle intenzity bolesti a důvodu onemocnění. Významnou součástí léčby je i rehabilitace,“ vysvětluje Bohumil Svášek.
Co ještě můžete udělat pro svá záda?
Na bolesti zad pomáhají:
- masáže
- nahřívání parafínem
- nahřívání umělým sluncem
- slatinné zábaly
- cvičení
Více k tématu: Bolavá záda prohřejete náplastmi
Je však důležité vždy určit příčinu obtíží. „Na trápení se zády pomáhají i lázně. Například slatinné zábaly zlepšují pohyblivost kloubů a jejich léčivé látky působí v místech, kde to pacient nejvíce potřebuje, tedy na bolestivých místech. Lázeňské pobyty také snižují potřebu užívat analgetika, a to až na dobu několika měsíců,“ říká Bohumil Svášek.
Prevence se vyplatí
Bolesti zad jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti a často vedou i k částečné či plné invaliditě. Zasahují do kvality života a ovlivňují jak jeho společenskou, tak i sociální úroveň. „Každý rozumný člověk si uvědomuje, že prevence se vyplatí, a to nejen z hlediska fyzických bolestí, ale celkové plnohodnotnosti života. Se správnými návyky je však nutné začít co nejdříve, a ne až když se problémy vyskytnou,“ uzavírá lékař.
Odborná spolupráce
MUDr. Bohumil Svášek
Od roku 1990 jako primář Slatinných lázní Toušeň, které provozuje Nemocnice Na Bulovce. Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství na Karlově univerzitě v Praze. Získal atestaci z vnitřního lékařství, nástavbovou atestaci z fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace. Současně má také nástavbovou atestaci z tělovýchovného lékařství.