V zimě se potýkáme s nedostatkem slunečního svitu, což vede ke sníženému příjmu vitaminu D, který nám jinak slunce skrze pokožku dokáže vyrobit. Proto nám výrobci vitamin D do potravin přidávají, příkladem budiž mléko. I když mléko v tom není osamocené, stačí nahlédnout do bohaté galerie zejména mléčných výrobků, které jsou o vitamin D obohacené. Pokud mléčným výrobkům až tak neholdujete, můžete vitamin D doplnit konzumací tučných ryb, konzervovaným tuňákem, vaječnými žloutky, cereáliemi, některými houbami a překvapivě i masem, ať už hovězím, či vepřovým, ale i celou řadou masných produktů. Což Češi rádi činí, jak ukazují poznatky Státního zdravotního ústavu.
Fotogalerie: Potraviny obohacené vitamínem D na českém trhu
Co ovlivňuje obsah vitaminu D v mase a masných výrobcích?
Stejně jako v případě jiných živočišných zdrojů může obsah vitaminu D záviset na místě chovu zvířat a podávaném krmivu. Z pohledu člověka také záleží na části živočišného těla, kterou zvolí ke konzumaci. Tučnější kousky bývají na vitamin D bohatší. U masných výrobků pak záleží na vstupní surovině a tučnosti výrobku. Tuk z masa však, při současném životním stylu, není považován za příliš dieteticky vhodný, nejčastěji pro vysoký obsah nasycených mastných kyselin a cholesterolu.
Doporučená denní dávka vitaminu D
Kolik vitaminu D se v mase a masných výrobcích nachází?
Dle vybraných národních nutričních databází může např. hovězí maso obsahovat až 0,9 μg vit. D / 100 g, vepřové až 2,3 μg / 100 g, drůbež až 1,4 μg / 100 g, masné produkty až 2,3 μg / 100 g dle typu výrobku.
V rámci dlouhodobého projektu, kdy bylo analyzováno v letech 2014–2017 i maso a řada masných výrobků, byl průměrný obsah vitaminu D ve sto gramech následující:
- 1,73 μg maso slepičí (průměrná tučnost ~ 15,16 %)
- 1 μg maso vepřové, bok: (průměrná tučnost ~ 26,45 %)
- 0,96 μg slanina (průměrná tučnost ~ 40,17 %)
- 0,95 μg salámy trvanlivé tepelně opracované, např. Vysočina, Turistický
salám… (průměrná tučnost ~ 33,22 %) - 0,88 μg paštiky – konzervy (průměrná tučnost ~ 23,54 %)
- 0,77 μg konzervy masné (různé druhy, průměrná tučnost ~ 22,75 %)
- 0,54 μg klobásy (různé druhy, průměrná tučnost ~ 21,66 %)
- 0,58 μg špekáčky (průměrná tučnost ~ 29,96 %)
- 0,52 μg maso vepřové (různé druhy, průměrná tučnost ~ 8,69 %)
- méně než 0,5μg – maso hovězí, králičí, kuřecí, uzené, …, šunka vepřová, salám točený, salámy měkké aj.
Vitamín D: jak poznáte, že ho máte nedostatek?
Vitamin D z masa nejčastěji doplňují muži
Maso a masné výrobky přispívají k celkovému přívodu vitaminu D ze 4,3–11,5 %. Největší přívod z těchto zdrojů mají muži ve věku od 15 do 90 let.
- Chlapci od 15–17 – deset procent doporučené denní dávky vitaminu D doplňují masnými zdroji (salámy trvanlivé tepelně opracované, maso vepřové, maso mleté, párky).
- Muži od 18–64 let – téměř jedenáct procent doporučené denní dávky vitaminu D doplňují masnými zdroji (zejména z vepřového masa a trvanlivých salámů, párků a fermentovaných trvanlivých salámů).
- Muži 65–90 let – téměř jedenáct procent doporučené denní dávky vitaminu D doplňují masnými zdroji (hlavně z vepřového a slepičího masa, klobás, salámů trvanlivých tepelně opracovaných a párků).
- Dívky 15–17 – přes pět procent doporučené denní dávky vitaminu D doplňují masnými zdroji (mase vepřovým, salámy trvanlivými tepelně opracovanými).
- Ženy 18–64 let – přes pět procent doporučené denní dávky vitaminu D doplňují masnými zdroji (masem vepřovým a slepičím).
- Ženy 65–90 let – více než šest procent doporučené denní dávky vitaminu D doplňují masnými zdroji (masem vepřovým, slepičím a mletým).
- Chlapci a dívky od 11–14 let – „masový“ příspěvek k přívodu vitaminu D necelých 8 % (z masa vepřového, masa mletého, párků, paštiky, salámů trvanlivých tepelně opracovaných, klobás a slaniny).
- Nejmenší přívod vitaminu D z masa byl zaznamenán u dětí ve věku 4–10 let, a to z masa vepřového, párků a masa mletého.
Na vitamin D známe vhodnější zdroje
Maso a masné výrobky jsou obvykle konzumovány z úplně jiných důvodů než jako výborný zdroj vitaminu D. Klíčový význam masa v jídelníčku tkví spíše v tom, že jde o zdroj plnohodnotných bílkovin (přítomny všechny aminokyseliny vč. těch esenciálních), železa (s vysokou využitelností), vitaminu B (ten je pouze v živočišných produktech), zinku, selenu a dalších pro zdraví prospěšných látek (kys. lipoová, cholin, karnosin). Problémem může být naopak složení tuku (převaha nasycených mastných kyselin, cholesterolu).
Poměrně vysoký přísun vitaminu D v českých jídelníčcích je dán poměrně vysokou spotřebou masa (dle údajů ČSÚ bylo za rok 2016 na osobu zkonzumováno 80 kg masa v hodnotě na kosti), což je asi o 25 % více než se dnes doporučuje.
ČLÁNKY DO MAILU