V uzavřených prostorech prožijeme zhruba 80 % svého života. Do tohoto počítáme nejen čas strávený doma, ale také v kancelářských budovách či obchodních centrech, kam směřují časté obavy z nákazy novým typem koronaviru. V obchodních centrech se větrání ovlivnit nedá, ale doma ano. A efektivní větrání při správném postupu teplotu v místnosti výrazně nesníží.
Krátce a intenzivně – to je základ
Odborníci ze Státního zdravotního ústavu doporučují větrat krátce a intenzivně. Aspoň jednou denně bychom měli otevřít okna dokořán a provětrat celý byt – nejen ložnici nebo obývací pokoj, ale také koupelnu, chodbu či toaletu.
„Větrání je velmi důležité pro odstranění neviditelných drobných škodlivin v ovzduší našich bytů. Mohou být zdrojem našeho diskomfortu v dýchacích cestách, jako je pálení či škrábání v krku. Méně kyslíku ve vydýchaném vzduchu způsobuje poruchu soustředění, předčasnou únavu. Může být příčinou našeho podráždění,“ uvádí dětská lékařka Jarmila Seifertová.
V ložnici a místnostech, kde trávíme většinu času, je vhodné větrat častěji. Ráno pro odvětrání přebytečné vlhkosti a večer pro obnovení čerstvého vzduchu. S větráním mohou pomoci moderní způsoby – lokální větrací jednotky, které filtrují prach, pyl a další zatěžující škodliviny zvenku. Jejich výhodou je také výrazné odhlučnění, jež vítají především obyvatelé rušných lokalit.
Ventilačky raději neotvírat
V zimě nemá smysl používat ventilku či mikroventilaci. Jejich prostřednictvím totiž utíká především teplo, ale vydýchaný vzduch v místnosti dostatečně neodvětrá.
„O větrání v zimě platí dvojnásobně to, co v létě,“ říká Jarmila Seifertová. „Větrání i v zimě musí být účinné, nejlépe průvanem 5–10 minut. Dobře je větrat večer před spaním, aby zmizely z ovzduší všechny výpary a vůně nahromaděné přes den.“
Obava ze ztráty tepla je při krátkém větrání podle lékařky mylná. Chladný vzduch se totiž v předtím vytopených prostorech velmi rychle ohřeje.
„V zimě není vhodné pouštět trvale do místnosti chladný vzduch. Velké teplotní rozdíly v místnosti a venku vysušují sliznice v dýchacích cestách, a ty jsou pak snáze propustné pro infekční částice, například viry,“ upozorňuje Jarmila Seifertová.
Co dělat, když je špatná smogová situace
- Omezte pohyb v době ranních hodin a od 16 hodin do večera.
- Omezte větší fyzickou venkovní aktivitu.
- Větrejte krátce a intenzivně.
- První příznaky onemocnění dýchacího ústrojí se snažte léčit včasně a účinně.
- Sledujte aktuální informace na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
- Pokud to bude možné, snažte se využívat služeb MHD a automobily nechejte několik dní doma.
- Pokud žijete v oblasti, kde je smogová situace vyhlášena, snažte se minimalizovat vypouštění škodlivin do ovzduší.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
O teplo nepřijdeme, když..
Kdo pracuje na home office, měl by okna otvírat několikrát za den vždy asi na pět minut, v čase velkých mrazů pak stačí tři minuty. Během takové chvilky se sice ochladí vzduch, ale stěny vychladnout nestihnou a prostor se brzy znovu prohřeje. Pro dostatek čerstvého vzduchu a tepelnou pohodu bychom měli umět vyvážit tři složky, jež přispívají k vytvoření komfortního klima.
„Kromě teploty jako takové má na naši pohodu vliv také vlhkost vzduchu, rychlost jeho proudění a v neposlední řadě koncentrace CO2. Právě proto je důležité větrání nepodceňovat a věnovat mu patřičnou pozornost,“ vysvětluje Martin Preclík ze společnosti Korado, která vyrábí systémy pro vytápění.
Pokud je otopné těleso přímo pod oknem, radí Martin Preclík v době větrání otočit termostatickou hlavici na minimum, aby ji chladný vzduch zvenku nemátl a otopné těleso nepřidávalo na intenzitě. Po ukončení větrání a opětovném prohřátí místnosti ji stačí vrátit do původního nastavení. Vyplatí se sledovat, jaká je pro nás ideální teplota v každé místnosti, a tu pak pomocí regulačních prvků udržovat.
ČLÁNKY DO MAILU