Když zadáte do nákupního vyhledávače spojení dětské boty, vyjedou desetitisíce výsledků. Značkové sportovní boty, vyztužené kotníkové, gumové, trekové s membránami, bosé s tenoučkou podrážkou, zmenšeniny módních dospěláckých bot, a u nich tisíce názorů, proč je ta která bota dobrá či špatná.
Člověk má pak při nákupu pocit, že ať vybere cokoliv, vždy to bude špatně.
Přitom důsledky špatně vybraných bot jsou závažné. Dětem mohou způsobit řadu problémů s kotníky, chodidly či prsty u nohou. Nedávno jsem dělal výzkum na druhém stupni základní školy a z 30 dětí jich mělo 28 vady nohou,
varoval Michal Joshua Frána, fyzioterapeut, podiatr a lymfoterapeut, majitel polikliniky v Radlicích.
Ať už jste vyznavačem jakéhokoliv stylu obutí, je nutné při výběru dodržet několik zásad.
Tvrdá podešev? Pryč s nimi
Nejprve protřiďte nabídku obchodu tím, že si prohlédnete materiály a konstrukci bot. Vyzkoušejte, jak pružná je podešev. Bota musí být ohebná všemi směry, příčně a podélně. Pod špičkou to vážně nestačí,
zdůraznila Adriena Pultarová, vedoucí prodejny s obuví Naboso v Praze 5.
Zaměřte se i na to, zda bota nemá podpatek. Rozdíl mezi špičkou a patou by měl být v ideálním případě nulový. U dětské obuvi to zní bizarně, ale podpatky bývají u kozaček, balerín, dokonce i u běžecké obuvi.
Poté prohlédněte, co se skrývá pod stélkou. Velmi často se tam vyskytuje papírový spodek, nehledě na to, že boty stojí třeba i tisíc korun a pyšní se nálepkou zdravotní obuv,
upozornil Frána.
Noha nesmí přesahovat vytaženou stélku
Snad nejčastější chybou při nákupu je to, že se rodiče zaměřují pouze na délku dětského chodidla. To pak vede k nákupu bot, které jsou úzké přes prsty, příliš volné v patě, nebo tvarem špičky neodpovídají tvaru chodidla.
„Rodiče zajímá jen noha na stélce. Slepě věří naznačeným čárkám, kam má dosahovat palec. Dokonce si ani nevšimnou přetékání nohy z obou stran stélek,“ podělila se o své zkušenosti Pultarová.
Pokud se dítě postaví na stélku, z vrchu zkontrolujte, zda ji v některém místě nožka nepřesahuje, nebo naopak nemá příliš prostoru. „Pak se zaměřujeme na sklon prstů vůči stélce. Je důležité, aby před každým prstem bylo stejné nebo podobné místo,“ upozornila Pultarová.
Který prst je nejdelší
Některé děti totiž mají nejdelší palec a ostatní prsty zkosené, jiné mají nejdelší ukazováček, někdy jsou prsty podobně dlouhé.
Například pokud bude noha egyptského tvaru, tedy nejdelší palec a následně zkosené prsty, tak by bota měla byt podobného tvaru. Pokud to tak nebude, může bota překážet, a kvůli tomu se bude měnit stereotyp chůze. Někdo muže i zakopávat,
vysvětlila Edita Prošková, fyzioterapeutka a podoložka, která ordinuje v Roudnici nad Labem.
Vejde se vedle paty váš ukazovák? Hledejte jiné
Pokud noha sedí ve špičce, je potřeba se podívat i na patu. Dítě musí v obuté a zapnuté botě došlápnout. Pokud cítíte větší vůli kolem paty, botu rozepněte a zkuste vedle paty vložit svůj prst. V případě, že se vejde a vy ucítíte stélku, je to špatně. Správně byste se měli zarazit o měkkou tkáň v oblasti paty a k podešvi se vůbec nedostat,
popsala Prošková s tím, že drobné nedomykání materiálu je v pořádku.
Toto mnoho rodičů řeší s dítětem na klíně nebo s nohou ve vzduchu,
vytkla další nešvar Pultarová. Zvlášť důležitý je tento test u dětí, které mají vbočené kotníky.
Galerie: Cvičení i pro začátečníky? Pilates a obyčejná chůze
Škodí malé i velké boty, jen každé jinak
Když posuzujeme délku chodidla, je nutné k ní připočítat ještě nadměrek. „U pokročilých chodců 12 milimetrů, u začínajících stačí 8 milimetrů,“ doporučila Pultarová. Pokud je rozdíl mezi prsty a koncem stélky méně než 5 milimetrů, je bota malá.
Opačným problémem jsou pak příliš velké boty. To, že v nich dítě zakopává, je vlastně ten nejmenší problém. Při kroku se odvíjí noha od paty přes špičku. Ten několikacentimetrový přídavek větší boty se musí odvinout stejně tak. Dítě pak příliš zvedá kolena a učí se špatný pohybový vzorec,
vysvětlil Frána.
Zárukou kvalitních bot rozhodně není jejich značka ani cenovka. Boty za pár set korun mohou být paradoxně kvalitnější než ty, které stály tisícovku,
ujistil rodiče Frána.
S botami se dědí i šmajdání
Zažitým zvykem je dědění dětských bot. Odborníci tuto praxi důrazně nedoporučují. Zejména proto, že každé dítě si botu takzvaně vyšlápne podle sebe, a když pak do bot vklouznou nové nohy, musí se chtě nechtě tomuto vyšlápnutí přizpůsobit. Pro děti je to nejen nepříjemné, ale i nezdravé. Mohou pak dědit špatné návyky předchozího majitele, případně si vytvořit v nepohodlných botách vlastní nezdravý návyk.
Nosíte barefoot obuv?
Nošení na botách nesmí být vidět
Někdy však finanční situace nedovoluje, aby mělo dítě všechny boty nové. Pokud mu chcete dát boty po někom, vybírejte takové, na jejichž podešvích není nošení vidět. Rozhodně by neměly být sešmajdané.
Prohlédněte i vnitřky bot. Když vyndáte stélky, neměly by být uvnitř vyšlapané prohlubně po předchozím majiteli. Pokud stélky dostaly hodně zabrat, je lepší zakoupit nové.
Pultarová radí zachovalé boty po starším dítěti raději prodat a mladšímu pak pořídit nové. Sourozenec může mít nohu úplně jiných šířek a tvarů,
podotkla.
Nejdůležitější boty? Bačkory a tenisky
Pokud z finančních důvodů váháte, do kterých bot investovat a které podědit, posuzujte podle toho, kolik času v nich dítě stráví. Je třeba si uvědomit, že bačkorky do školky jsou nejdůležitější boty, ve vztahu k tomu, kolik času v nich malé dítě za den stráví. Hned po bačkorách bych věnovala pozornost vhodným sportovním botám. Pro dětský růst je to velmi důležité a ovlivňuje to i dětské naladění během dne,
řekla Lucie Hánová, chůva v dětské skupině (dříve jesle, pozn. red.) v Praze 9.
Dětem je v úzkých botách zima, častěji padají
Podle jejích zkušeností rodiče nejčastěji chybují v tom, že dětem kupují boty úzké, příliš pevné nebo i módní, které se absolutně nehodí na běhání po louce a v terénu. Děti v nevhodných botách hůř zdolávají překážky a nesnadný terén, při kluzkém nebo prašném povrchu často padají,
vyjmenovala Hánová. Dodala, že v úzkých botách bývá dětem velmi rychle zima, protože noha v botě nepracuje.
Haluxy a ploché nohy se dají vycvičit, sbírání ponožek nohou ale nemá smysl. Cvičení musí vypadat jinak. Poslechněte si podcast s fyzioterapeutkou Soňou Barvenčíkovou.
ČLÁNKY DO MAILU