Názory k článku Jak vychovat z dítěte nekuřáka

Je mi 21 let a jsem zapřísáhlý nekuřák. Naprostá většina mých kamarádů přitom kouří jednu za druhou. Za své přesvědčení vděčím svému otci, který nejenže v životě rovněž nikdy nekouřil, o kuřácích přede mnou navíc vždy mluvil jen s pohrdáním a s despektem, slovy nevybíravými je označoval.

Pohrdám kuřáky, jejich smrdutým dechem a zažloutlými prsty!

Je mi te lito.

Ja jsem proti zakazu koureni v hospodach. Podle me by to rozhodnuti melo byt na majiteli. Dnes se jiz nesmi kourit na vsech pracovistich a ve verejnych prostorach, coz je podle me v poradku a dostacujici. Do hospody nikdo chodit nemusi. Me treba obtezuje nadmerny hluk na diskotekach a tak tam nechodim(nekteri nekuraci ale zrejme nejsou schopni podobneho samostatneho rozhodovani a vyzaduji zakon).
Ano, koureni je spatne. Tak proc nezavest uplny zakaz prodeje? Porad lepsi, nez stupnujici se protikuracka represe.

Chci chodit do společnosti, chci se bavit, ale proč mám čichat ten smrad z aut, ktery je mnohonasobne horsi nez smrad z cigaret?

Protože auta nemohou přestat smrdět, na rozdíl od kuřáků :)

Jsem nekuřák díky svému otci, který kouří neustále. Kuřáky nepohrdám, současná protikuřácká celospolečenská kampaň mi přijde na hlavu.

U nás kouřili oba rodiče. Obývák a kuchyně byly kuřácká zóna. Táta kouřil i v autě, kde se mi z toho ale dělalo hned špatně, tak aspoň tam s tím přestal. Nejhorší bylo, když přišla nějaká návštěva nebo byla větší společnost, to pak byla v obýváku bílo.

Když jsem byl starší, podařilo se mi dosáhnout toho, že se v bytě nekouří a máma s tátou chodili na balkon. Táta se opakovaně snažil s kouřením přestat, někdy vytrval i tři měsíce, ale nepodařilo se mu to dotáhnout do úspěšného konce, bohužel dřív zemřel na infarkt. Máma kouří dodnes.

A já nekouřím a přiznám se, kouření nesnáším. Když jsem byl malý kluk, tak jsem si s kamarády vyzkoušel vykouřit jednu cigaretu a na vlastní kůži si ověřil, jaký je to hnus. Opravdu nevěřím tomu, že někdo začne kouřit, protože mu to „chutná“. Řekl bych, že jsou v tom jiné důvody, které jde jednoduše shrnout pod jedno slovo – blbost.

Blbost, nedostatek sebevědomí, patolízalství a snaha podlézat jedněm a vyvyšovat se nad druhé.

Vratil jsem se ted z vyletu v Portugalsku. Plati tam sice v restauracich zakaz koureni, ovsem nikdo to neresi, protoze jiz predtim tam nebylo zvykem kourit v mistnosti, kde se zaroven ji. Kouri se bezne akorat venku na zahradkach.

Proste to jen mistni prasata potrebuji zahulene vse kolem sebe. Stejne tak tam na kazdem rohu neni herna/bar/zas­tavarna. Tohle ale nevyresi zadny zakaz ani narizeni, to si musi vyresit lidi sami.

Naprosto souhlasím, dokud nebudou lidi chtít tak se kourit neprestane

Na kouření mi nejvíce vadí to, že stačí půl hodiny posedět a člověk pak smrdí celý večer. Hovoří se o právech kouřících, ale o právech nekouřících, kterým pasivní kouření také škodí, se již nepíše. Je to jako s Romy – když napadne „bílý“ Roma, je to rasismus. Obráceně to ale jako rasismus bráno není.

Na internetu jsou seznamy nekuřáckých restaurací, jinam nechodím.

A tak by to melo být… Kdo nechce být mezi kuřáky tak ať k nim k čertu neleze, já nevím co se tady pořád řeší. Neřeknu restaurace, tam se u jídla opravdu nehodí kouřit a zakázal bych to v nich, ale proboha, v hospodách se kouřilo odjakživa a nekuřáci ať se to buď to nauci kouř trpět, nebo ať si koupi lahváče domů. :D

!!!!

je mi 42 a kouřil jsem od 17 let,v dubnu jsem byl měsíc v nemocnici kde jsem kouřit nemohl a zatím jsem nezačal doufám že to vydržím.vím že nesmím vzít už cigaretu do pusy jinak bych začal znovu

zasadni problem podobnych clanku je, ze ani autor a ani doktor vubec nevedi co to je kourit cigarety. Jak vubec mohou taci idioti psat clanky, kdyz dlouhodobe nikdy nekourili? Je to naprosta debilita.

Naprosto s Vámi souhlasím.

Jak vůbec někdo může dělat psychologa lidem, kteří se pokusili o sebevraždu, když se ještě nikdy nezabil? :D Ty seš ale ťunťa :)

Je mi 15 let,všichni kolem mě už od malička kouřili a právě díky tomu jsem zjistil jak kouření škodí zdraví.Proto mám do teď k cigaretám odpor,nedá se říct že bych měl nejak vysoké sebevědomí,doma taky nejsem nejak rád a kamarádi mě pořád přesvedčují jak je to super kouřit a že si mám taky dát,ale zatím jsem cigaretu ani nedržel v ruce,máma mi nikdy neříkala jak je to škodlivé,myslím si že na to dítě musí přijít samo :)Je pravda že na to většina nepříjde sama a tak obdivuju lidi kteří mají pořád tu trpělivost dětem připomínat že kouření škodí.

To jestli někdo začne nebo nezačne kouřit není vždy jen otázka sebevědomí, to že jsi nezačal ty je chválihodné ale jsou lidé kteří kouří protože hledají úlevu od stresu, nebo jim to přijde takzvaně „in“, dají se najít i jiné důvody… Neházel bych kuřáky do jednoho pytle. Ne všichni začli s kouřením za „normální“ životní situace a ne všichni jsou hrdí na to že kouří.

Tady najdete krásnej příklad toho, co desetiletýho rybízka od kouření jistě odradilo -:)

sestak.blog.id­nes.cz/c/67057/­Jeden-letni-den-desetileteho-kluka

po zadání je to na googelu třetí odkaz

Ja jsem začal kolem 10 let mno u nas v byvale rodine kouřili vsichni mno tak jako nevim jestli me to nejak lakalo to taky zkusit tak sem to zkusil a sli sme ven s kamosem si kazdej zapalit no jako bylo to celkem dobry ale pak do toho po nejakym tom roce byli problemi v rodine no nemohl jsem to slychavat dene tak sem sel vzdy pryc.No asi to nebylo moc pekny moje detstvi, kdyz sem byl mensi otec me v zime rano kolik bylo to netusim hodil do bazenu no jako nevim docela sem to nechapal ale to je fuk proste pak to nejak uz kdyz mi bylo 14 sem pozadal aby mi nekdo koupil krabicku a pak sme nekam sli mati o tom nevedela myslim ze jako prvni se o tom dozvedela babicka nastesti nic nerekla bo jako me by to bylo jedno
no a tak nejak mi to nepustilo kourim dal a to mi je ted 18 je faktem ze uz na sobe pozoruju ze kdyz jdu do kopce ze sem mi hur dýchá no kolikrat nekde padne max krabicka a stalo se to jednou ze sem si koupil dalsi zbylo mi z ni nejakych 9 cigaret ale vetsinou se snazim aby padla jen krabicka mozna ani to ne
no byl jsem o prazdninach v Anglii a jako co tam davaji na krabickách za obrazky po tom uz zamrazí akoard cena je tam jina to si clovek rozmysli dat za ni 6 liber a to jsou ty kde jich je jen deset.
Trebas mi to casem pusti jen mozna aby nebylo pozde
ale tak to je kazdeho vec jestli stim prestane ci ne

Za 6 liber je v UK poctiva dvacitka. Pravda, ze obrazky jsou osklive, ale daji se sehnat i s napisy :)