Abychom byli zdraví a vitální, necháme se často zlákat na výkřiky moderní doby, kterým se dnes říká superpotraviny. Pocházejí obvykle z dalekých končin a my za ně neváháme utratit vysoké částky. Přitom často zapomínáme na tuzemské superpotraviny, které jsou našemu organismu bližší, a navíc nemusí cestovat přes půl světa.
Jen vzpomeňte na antiseptickou sílu česneku při nachlazení, na snadné doplnění vitaminu C za pomoci kapusty, nebo snadnou zásobu probiotik ve formě kysaného zelí. Mysleme ale i na borůvky, cibuli, pohanku nebo původní obiloviny, jako je pšenice jednozrnka, dvouzrnka, červená pšenice a špalda. Jak je zařadit do jídelníčku, aby nebyly tím něčím „až moc zeleným a zdravým“, co rodina nemusí akceptovat?
Proč vsadit na zapomenuté obiloviny?
Spoluzakladatel společnosti Probio a zemědělec Martin Hutař se v 90. letech rozhodl hospodařit bez chemie, využívat znalosti a zkušenosti předků a zapátrat v historické literatuře po tehdejších plodinách. Hledal je a zkoušel je pěstovat. Tímto přístupem do české krajiny i kuchyně vrátil pohanku a špaldu a postupně přidal i pšenici jednozrnku a dvouzrnku.
Původní zapomenuté obilniny pěstuje v systému ekologického zemědělství. Dnes má pole plné silných, odolných a vitálních rostlin, které mají vyšší obsah živin, které tělo dokáže lépe zpracovat.
Kupujete biopotraviny?
Pšenice z doby kamenné
Pšenice jednozrnka
Tuto pšenici pěstovali už první zemědělci v mladší době kamenné, tedy před 10 000 lety. Jednozrnka obsahuje až 20 procent bílkovin, skoro dvakrát tolik než pšenice setá, a také karotenoidy. Ty blokují tvorbu škodlivého cholesterolu, zpomalují vývoj makulární degenerace a zlepšují imunitu. Ačkoliv jednozrnka obsahuje lepek, lidé s intolerancí lepku ji snášejí dobře.
Jednozrnka má drobná placatá zrnka, která po uvaření příjemně křupou a zároveň jsou měkká a chutnají jemně oříškově. Výtečně se hodí do zeleninového salátu, polévky minestrone, do pilafu či jako příloha k rybám a masu. Velice příjemně a chutně nahradí zcela nebo částečně rýži v jakémkoliv rizotu. Ve formě vloček si ji vychutnejte v ranní kaši, domácí granole, sušenkách, základu cheesecaku či v zeleninových placičkách.
Dvouzrnka pomůže s imunitou
Pšenice dvouzrnka
Je lehce stravitelná a doslova hýčká trávicí trakt, dokonce vyhovuje i některým lidem, kterým nedělá dobře lepek. Obsah bílkovin se pohybuje mezi 15 a 24 %, zatímco u pšenice seté je to pouhých 12 %. Zinek podporuje imunitu a zdravé vlasy a nehty. Na našem území se pěstovala až do 6. století, kdy ji nahradila právě pšenice setá.
Uvařená pšenice zazáří jako zavářka v polévkách, finálové zdobení na salátech, součást nákypů i placiček. Uvařenou pšenicí nahraďte i část mletého masa v karbanátcích nebo sekané. Dvouzrnku můžete využít stejně jako jednozrnku místo rýže při přípravě rizota, pro začátek namíchejte ke třem čtvrtinám rýže čtvrtinu pšenice.
Jak na přípravu jednozrnky a dvouzrnky
Nafermentujte a uvařte si rovnou celý sáček obilných, luštěninových zrn či krup najednou. Ušetříte čas, energii, náklady, ale hlavně podpoříte zdraví, a o podpoře přírody ani nemluvě. A nebojte se, nezkazí se. Výživově jde o výborné potraviny. V obalu zrna je schovaná vláknina, mikronutrienty, jako jsou vitaminy, minerální látky, antioxidanty, a v klíčku samozřejmě zdravé tuky.
Před fermentací zrna propláchneme a zalijeme trojnásobným množstvím vody. Po 12 hodinách vodu slijeme a dáme novou. Můžeme do ní přidat zarovnanou lžíci soli, případně jablečného octa nebo i syrovátky. Obiloviny fermentujeme většinou jeden den.
Vyměníme vodu, ve které jsme zrnka fermentovali. Vaříme dle návodu na obalu, dobu můžeme mírně zkrátit, právě díky fermentaci. Pokud se vytvořila pěna, sbíráme ji. Většinou nesolíme, vaříme pomalu zcela doměkka. Můžeme využít tlakový hrnec.
A teď fígl, díky kterému vám obiloviny vydrží spoustu dní.
Po nafermentování a uvaření ještě horká zrna zavřeme do čistých (vyvařených) sklenic a schováme do lednice „na potom“. Nebo je taky můžeme zavřít do krabiček a schovat do mrazáku.
Celý týden v případě sklenic a několik měsíců v případě mrazáku můžeme tyto nádoby postupně otevírat a velmi rychle z nich připravit rizoto, pomazánku, nákyp, zavářku do polévky, salát.
Zkusíte zařadit jednozrnku nebo dvouzrnku do jídelníčku? Přidáváme recept, který stojí za vyzkoušení.
Jednozrnka s omáčkou romesco
Suroviny na 2 porce:
180 g jednozrnky BIO PROBIO
Omáčka romesco:
- 1 větší červená paprika
- 2 rajčata
- 1 menší červená cibule
- 2–3 stroužky česneku
- 20 g blanšírovaných mandlí
- 2 kousky sušených rajčat v oleji
- 1 lžíce olivového oleje BIO PROBIO
- citronová šťáva
- 1 lžička mleté uzené papriky
- sůl
- čerstvě mletý pepř
K podávání:
- rukola
- čerstvý kozí sýr nebo například halloumi, tofu nebo tempeh
- semínka podle chuti
Postup:
Připravte jednozrnku dle návodu. Papriku položte na plech vyložený pečicím papírem. Z rajčat vyřízněte bubáky a na druhé straně – na špičce – nařízněte do křížku. Položte dál od paprik křížkem vzhůru. Rajčata během pečení pouštějí šťávu, je lepší, když se papriky nebudou v tekutině máčet.
Oloupanou cibuli překrojte a položte na plech. Zeleninu pečte 50 minut při 200 °C. Po 20 minutách pečení obraťte opatrně papriky a přidejte do trouby neoloupané stroužky česneku. Po upečení opatrně přendejte papriky do mísy a zakryjte fólií. Nechte několik minut zapařit. Mezitím opečte mandle dozlatova na pánvi. Nasypte do food procesoru. Z teplých rajčat sloupněte slupku a vymačkejte šťávu. Pravděpodobně se vám bude nejlépe pracovat pomocí kleští.
Stroužky česneku oloupejte. Rajčata i česnek přidejte do robota. Papriky přendejte na talíř a opatrně oloupejte. Uvnitř bude horká pára a tekutina. Papriku zbavte semínek a osušte papírovou utěrkou. Přidejte do food procesoru. Přidejte sušená rajčata, trochu olivového oleje, lžičku až dvě citronové šťávy, mletou papriku, sůl a pepř a mixujte dohladka. Podle chuti můžete přidat najemno nasekané bylinky. Omáčku promíchejte s uvařenou jednozrnkou. Naservírujte na talíře, posypejte rukolou a doplňte sýrem nebo rostlinnou alternativou.
ČLÁNKY DO MAILU