Už dlouho se přemlouváte, že zkusíte brusle, ale odrazuje je vás počáteční investice do něčeho, co vás možná nakonec nebude bavit? I když vám garantuji, že vás jízda na bruslích nadchne, mám pro vás radu: Nic si nekupujte, kolečkové brusle si lze poměrně snadno vypůjčit. Půjčovny jsou u většiny in-line stezek a hodina jízdy stojí od padesáti korun.
Nevýhodou vypůjčených bruslí, stejně tak, jako koupených v bazaru je to, že bývají různě sešmajdané, což nedělá dobře ani vašim nohám. Navíc různě sjetá kolečka mohou ovlivnit jízdní vlastnosti.
Pokud si bruslení oblíbíte, určitě je lepší pořídit si co nejdříve vlastní brusle, bota se pak vytvaruje jen podle vaší nohy.Nemusíte přitom sahat příliš hluboko do kapsy. Dobré brusle sice stojí od tří a půl tisíce výše, ale boty na kolečkách pro běžné jezdění koupíte i za tisíc korun. Nebudou sice dosahovat takové kvality, jako ty dražší, ale začínajícímu jezdci bohatě postačí. Nebudou příliš rychlé, což začátečníkovi vadit nemusí, noha v nich nemusí dobře sedět – to svádí ke „šmajdání“ a v neposlední řadě nemusejí být až tak trvanlivé. Jenže pokud jízdě propadnete, nákup lepších bruslí bude stejně brzy nezbytný. Jakmile si totiž na pohyblivé a zpočátku nestabilní boty zvyknete a přestanete se bát, tak vám začnou rychlejší jezdci vadit. To už patří k lidské povaze.
Jak vybrat brusle?
- Vyzkoušejte vícero bot, kupte až ty, které vám opravdu sedí.
- Bota musí fixovat kotník.
- Bota vás nesmí nikde tlačit.
- Kolečka po roztočení nesmí drhnout.
- Skelet má v úrovni kotníku kloub a ventilaci.
- Zvláštní pozornost věnujte přezce a celkovému zapínání.
Nefrajeřte a vezměte si chrániče!
Ke spoustě úrazů na kolečkových bruslích dochází proto, že se lidé nedostatečně chrání. Na bruslích stačí málo, noha se smekne a vy to buď ustojíte, nebo spadnete. Platí vlastně to samé, jako v autě: To, že jsem dobrý řidič, mi nezaručuje, že se nestřetnu s nějakým méně zkušeným, případně bezohledným řidičem a malér může být na světě. Také zkušenější bruslaři mohou mít problém ve chvíli, kdy do nich někdo vrazí. Stezky pro in-line bývají navíc často úzké, poměrně frekventované a společné pro cyklisty. Různé ochranné prvky, jakými jsou chrániče kolen, dlaní, loktů a hlavy, tedy míst k úrazům při jízdě na bruslích nejnáchylnějších, by měly být samozřejmostí. Sadu chráničů lze pořídit již od tří set korun.
Vyhrajte volňásky do wellness! Zúčastněte se Velké fotosoutěže serveru Vitalia.cz!
Jenže spousta lidí je buď nemá vůbec, nebo je pravidelně „zapomíná“ doma. Byla jsem frajerka, troufla jsem si na menší kopec, aniž bych se před tím seznámila s terénem a aniž bych uměla brzdit. Jenže uprostřed cesty náhle „vyrostl“ retardér. Snažila jsem se mu vyhnout, tak jsem uhnula k zábradlí, o které jsem si zrnila ruku. Výsledek? Operace a skoro rok šrouby v ruce. Na brusle jsem nezanevřela, ale už bych na ně nikdy nestoupla bez chráničů. Frajeřinu nechám jiným, chystám se jezdit i s helmou,
svěřila se mi se svou bolestivou zkušeností rekreační in-linerka Marcela Lhotská. V pražské nemocnici v Motole, kde se Marcela s úrazem léčila, potvrzují, že zranění bruslaři, skateboardisté a cyklisti jsou zde v teplých měsících již tradičně stálými pacienty.
- Tip: Jízda na bruslích je ideálním sportem pro čerstvé rodiče. Stačí sportovnější kočárek se širšími kolečky a ratolest můžete vzít na projížďku s sebou.
První zkušenost s bruslemi bývá rozpačitá
Nováček si často připadá velice nejistě a neví, jak s tímto pocitem naložit a jak se správně pohybovat. Vždy je lepší vyzkoušet vlastnosti bruslí na nějakém plácku, kde se naučíte i brzdit. Na in-line stezkách je často k vidění něco mezi jízdou a chůzí. To je špatně, zabírá se do strany. Důležité je se po brusli svést, vyzkoušet setrvačnost. Je v tom plynulost a rytmus. S technikou vám poradí instruktoři in-line bruslení, stačí se přihlásit na hodinu pro začátečníky. Samozřejmě jsou i lekce pro pokročilé, kteří se chtějí v jízdě zdokonalit.
In-line stezky nebývají samozřejmě rovné, jízdu dokážou „zpestřit“ různá převýšení. Když vyjíždíte kopec, umocníte tak posilovací efekt. Jenže každý „dokopec“ má i svůj „skopec“, se kterým si řada bruslařů neví rady. Základní pravidlo zní: zhluboka se nadechnout a vydechnout, jít více do kolen a pozvolna se spustit dolů. Pokud nezazmatkujete, nebo vás dole nečeká nějaké překvapení, jako zmíněný retardér na Marcelu Lhotskou, nic by se vám nemělo stát. Hlavně v půlce nezačínejte brzdit, to by vás mohlo rozhodit! Úplně chápu bruslaře, kteří nad kopcem váhají, zda sjet a někdy raději úsek po straně sejdou – to je také řešení. Příště jim třeba nebude kopec připadat tak prudký a dlouhý.
- Nefrajeřte.
- Nestyďte se za chrániče.
- Bojíte-li se z kopce, sejděte jej.
- Nejezděte za deště a po dešti, kolečka na mokrém povrchu podkluzují.
Jednou ze základních dovedností je při jízdě na bruslích brzdění. Běžné fitness brusle se prodávají se zadní brzdou na pravé botě, která účelu postačí, nicméně ne tak rychle a pro oko (i pro uši) tak přitažlivě, jako různé styly inspirované ledním hokejem. Někteří bruslaři brzdu společně s visačkou ihned po nákupu odstraní. Začátečník by se však neměl unáhlovat a přece jen to s brzdou vyzkoušet.
Dejte si pozor na naháče!
Na možné rigoly a nerovnosti na stezce, nebo menší či větší kopce si dejte pozor také na polonahé bruslaře, kteří svá opálená těla nabízejí komukoliv na obdiv. In-line stezka někdy připomíná seznamovací agenturu. Některé dámy a někteří pánové si in-line dráhu pletou s pláží a jezdí zde téměř nazí, samozřejmě bez chráničů. Chápu, ono by se přes ně opalovalo špatně, ale asi si neuvědomují rizika pádů a zranění, která nemusejí být pokaždé vážná, ale bolestivá budou určitě. Stačí jen sedřená kůže a kde že je to hladké snědé tělo?
Ať každý sám možná rizika zváží, ale takto jezdit je navíc značně bezohledné. Jejich zdraví mi je jedno, ale jak se mám proboha soustředit na jízdu, když proti mně jede pěkná holka a já vidím, jak se jí všechno natřásá!
postěžoval si mi můj kamarád Petr Vondrouš a věřím, že není jediný, kdo má podobný problém.
Kde jezdit
Jezdění na kolečkových bruslích je spíše městským sportem. Ne že by to na vsi nešlo, ale přece jen se jedná o zábavu na umělém povrchu, neboli in-line stezce, které bývají spíše doménou měst. Povrch je totiž jednou z nejdůležitější věcí – když je drsný, může vám jízdu pořádně znepříjemnit, ničí kolečka a navíc při troše smůly může zavinit i pád. Rovněž není vhodné jezdit na silnici mezi auty, i když jsou odvážlivci, kteří si s tím hlavu příliš nelámou.
Pro jízdu na silnici se v České republice, a samozřejmě i jinde na světě, konají noční jízdy městem, kdy se stanoví datum a po setmění se určitá část města pro auta uzavře. Vyznavači jízdy na bruslích si tak mohou bezpečně projet po jindy zakázaných úsecích.
Vitalia.cz pro vás připravuje databázi in-line stezek.
Foto: Filip Singer 2×, Agentura SXC 1×