Začneme optimisticky, bylo hůř: „Když jsem začínal, tak nebylo výjimkou, že chodili třicetiletí pacienti, kteří byli prakticky bezzubí. S tím už se nyní tolik nesetkávám,“ vzpomíná Pavel Chrz, emeritní prezident České stomatologické komory, na osmdesátá léta minulého století. A dodává, že „nedostatek zubních lékařů je v současné době již mýtus. Nikdy v minulosti nebylo tolik zubních lékařů jako nyní“.
Co se dozvíte v článku
Konzumujeme mnoho cukru
Ačkoli šla úroveň stavu chrupu a dásní v České republice nahoru, stále máme vyšší kazivost, než je ve vyspělých zemích obvyklé. Světová zdravotnická organizace si kdysi stanovila za cíl mít do roku 2020 alespoň 80 procent dětí, které nastupují do prvních tříd bez zubních kazů.
„Od toho jsme v České republice skutečně daleko,“ podotýká zubní lékař Antonín Tichý, který má zkušenosti právě s dětskými pacienty a srovnává například s Japonskem, kde tři roky pobýval: „Japonsko má oproti nám velmi nízkou prevalenci zubního kazu. Může to být v důsledku konzumace cukru, která je v Japonsku poloviční. Každá státní škola má také svého lékaře, který se zaměřuje na prevenci.“
Začít by se mělo u dětí
V Česku je péče o zubní hygienu dětí prakticky v rukách jejich rodičů. Školní zubní prohlídky, které byly za minulého režimu povinné, jsou zrušené, neexistuje ani žádný státem organizovaný a kontrolovaný preventivní program, který by se zaměřoval na výuku čištění zubů, a to již dětí předškolního věku.
Malým dětem bychom měli s čištěním zubů pomoci. Správné čištění je jemná motorika a pohyby kartáčku mohou být pro dítě náročné, a to zvlášť v případě, kdy mu ani nikdo neukázal, jak na to.
Ačkoli má každé dítě zubní průkazku a rodiče jsou povinni jej registrovat u zubního lékaře nejpozději do jeho prvních narozenin, ne každý tak učiní.
Galerie: České děti mají černé mléčné zuby. Někdy všechny
Preventivní prohlídky
Nejen děti, ale i dospělí mnohdy ani netuší, jak správně o své zuby a dásně pečovat. Domnívají se, že stačí vyčistit si zuby dvakrát denně, a pak jsou překvapeni, že mají kazy. Pokud tedy vůbec přijdou na preventivní prohlídku.
„Preventivní prohlídky se mají konat jedenkrát ročně, zhruba s jedenáctiměsíčním odstupem, ale po pěti měsících od provedené preventivní prohlídky můžete přijít ještě na tzv. pravidelnou prohlídku, aniž byste měli jakékoli problémy. Obě tyto prohlídky v roce jsou plně hrazeny pojišťovnou,“ uvádí VZP. Pravidla se změnila od počátku roku 2022, tématu se věnujeme podrobně v několika materiálech.
Hrazené preventivní prohlídky u zubaře v r. 2022
- Kojenci od půl roku do roku mají hrazenu jednu preventivní prohlídku ročně.
- Děti a dorost od jednoho do 18 let mají hrazeny dvě preventivní prohlídky ročně.
- Těhotné ženy mají zubní prevenci hrazenu dvakrát za těhotenství.
- Dospělí nad 18 let mají jednu preventivní prohlídku ročně a k ní mají nárok ještě na jednu hrazenou, pravidelnou prohlídku (alespoň pět měsíců od preventivní prohlídky).
Zdroj: MZ ČR
Lékař při preventivní prohlídce vyšetřuje stav chrupu a parodontu, sliznice a další tkáně, zjišťuje anomálie v postavení zubů a čelistí, pátrá také po přednádorových či nádorových změnách a zaměřuje se na zjišťování změn v dutině ústní, které by mohly signalizovat jiné onemocnění. Má pacientovi odstranit také zubní kámen a poučit ho o udržování správné ústní a zubní hygieny.
Galerie: Mezizubní kartáčky na českém trhu
Čistý zub se nekazí, důležitá je prevence
Přednosta Stomatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesor René Foltán k tomu dodává: „Ještě častěji než k zubnímu lékaři bychom měli docházet k dentální hygieničce.“
Podívat se můžeme opět do Japonska, kde mají sice stejný počet zubních lékařů v přepočtu na počet obyvatel, tedy 79, my jich máme 80 na sto tisíc, ale dentálních hygieniků mají mnohem víc. „V České republice jich máme zhruba 14 na sto tisíc obyvatel, oni téměř 100,“ uvádí Antonín Tichý s tím, že právě dentální hygienici v zahraničí přebírají velkou část individuální prevence, což může být také tím klíčem k lepšímu stavu chrupu v zemi.
Čistý zub se jednoduše nekazí, a pokud by se mělo něco změnit, tak je to přístup k zubní hygieně. „My děláme defenzivní stomatologii, to znamená, že léčíme problémy, které vznikají. Pojďme se věnovat prevenci,“ dodává René Foltán.
Zdravotnický systém podle něj vynakládá ve stomatologii astronomické prostředky na léčbu, místo aby se primárně zaměřil na prevenci. „Tento poměr je zapotřebí upravit a pozitivně motivovat obyvatelstvo k lepší péči o svůj chrup,“ říká profesor Foltán.
Geny nemohou za vaše zkažené zuby
K jednomu z častých mýtů patří tvrzení, že zubní kaz a parodontitida (neboli zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubu) mají genetický podklad a nedá se s nimi nic dělat. „Pacienti se velmi často domnívají, že zubní kaz či parodontitida jsou geneticky podmíněné, protože jejich příbuzní mají také ‚špatné zuby‘. Podíl genetiky na vzniku těchto onemocnění je však minoritní a rodinný výskyt spíše souvisí s návyky, které se v rodinách dědí, ať už z hlediska dentální hygieny, stravování, nebo jiných,“ míní Antonín Tichý.
Zubní kaz je způsoben některými typy bakterií, které metabolizují cukry ve stravě na organické kyseliny. Ty následně odvápňují povrch zubu a při dlouhodobé expozici takovému působení vzniká defekt tvrdých zubních tkání, který označujeme jako zubní kaz.
Jiné druhy bakterií zase produkují látky, které vyvolávají zánět dásní a postupně vedou ke vzniku parodontitidy, která zasahuje celý závěsný aparát zubu.
„Z toho vyplývá, že oběma těmto nemocem lze účinně předcházet pravidelným čištěním zubů, které bakterie z povrchu zubů odstraňuje. Je ale nezbytné používat vhodnou techniku čištění a nezapomínat na mezizubní prostory, které bývají opomíjeny,“ připomíná stomatolog.
ČLÁNKY DO MAILU