Obvazováním si bércový vřed nevyléčíte. Je třeba řešit skutečnou příčinu

Léčba bércového vředu bývá zdlouhavá, vysilující a většinou bez valných výsledků. Častým důvodem je fakt, že člověk svou pozornost zaměřuje na léčbu kožního defektu, a nikoliv na ovlivnění příčiny, kterou je nedostatečné krevní zásobení.

Bércové vředy nikdy nevznikají zničehonic a samy od sebe. Přes devadesát procent kožních ran se objeví jako důsledek jiného onemocnění, a z toho je jasné, že zabrat na ně může pouze komplexní léčba. 

Pravděpodobnost vzniku kožních vředů je vždy přímo úměrná stavu cév dolních končetin. Ať už jde o žilní, arteriální, smíšenou, nebo infekční příčinu, onemocnění vzniká téměř vždy plíživě. Řada pacientů se o něm dozví až v okamžiku, kdy se na bérci objeví kožní defekt, a návštěva lékaře je v tu chvíli nevyhnutelná, vysvětluje hlavní fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky Iva Bílková. Podle ní je naprosto zásadní, aby byla příčina vzniku vředu správně diagnostikována, protože každý typ bércového vředu vyžaduje specifické řešení. 

Přečtěte si také:

Cviky proti křečovým žilám: jednoduché a rychlé

Bércový vřed se vyskytuje typicky na nohách, nejčastěji mezi kolenem a nártem. Je pro něj příznačná ztráta kožní tkáně, která je způsobena špatným cévním prokrvením. V místech, kde chybí dostatečná výživa, kůže odumírá. Nejčastější příčinou bývá porucha mechanismu žilního návratu z dolních končetin směrem k srdci, takzvaná žilní nedostatečnost.

Důsledkem této poruchy dochází ke zvýšení žilního tlaku v oblasti dolních končetin. Člověk z počátku pociťuje tíhu v nohou, jejich únavu a napětí, později se mohou vyskytovat noční křeče a brnění. Časem dochází ke zvýšení žilního přetlaku také na úrovni drobných cév (kapilár), což se projevuje otokem nohou a objevují se první změny na kožním povrchu – přibývá pigmentace, mizí ochlupení, objevují se varixy neboli křečové žíly, kůže se ztenčuje a v závěru vzniká vřed. 

Žilní nedostatečnost způsobuje až 73 procent výskytu všech lézí v oblasti bérce. Ostatní výskyt onemocnění má souvislost s postižením tepen, poruchou mízního systému nebo cukrovkou, popsala Iva Bílková. Bohužel, tak jako mnoho jiných zdravotních potíží, i sklon k bércovým vředům se dědí – respektive genetika ovlivňuje pružnost žilních stěn. Rizikový je vyšší věk, prodělaný zánět hlubokého žilního systému nebo u žen více porodů či užívání hormonální antikoncepce. Na druhou stranu lze kvalitu cév velmi dobře ovlivňovat zdravým životním stylem. 

Kožní defekt je závěrečným projevem žilní nedostatečnosti, a abychom se jej zbavili, musíme primárně vytvořit podmínky pro zlepšení stavu cév. Léčba samotného bércového vředu je neméně důležitá, ale nebude-li ovlivněna příčina, může být léčení velice zdlouhavé a je pravděpodobné, že se problémy vrátí.Především jde o úpravu jídelníčku s dostatkem kvalitních bílkovin, který pomáhá udržet přiměřenou tělesnou hmotnost. Dále by měl pacient dodržovat důsledný pitný režim a řídit se doporučeními lékaře – například nedávat vsedě nohu přes nohu. Výborné je také sprchovat končetiny studenou vodou, vyjmenovala fyzioterapeutka. 

Při fyzikální léčbě pacientům pomáhají v prevenci vzniku bércových vředů takzvané kompresivní terapie i lymfatické drenáže, které zmírňují otoky a podporují prokrvení dolních končetin. Součástí péče by měl být důraz na kvalitní krytí bércového vředu. Ačkoliv máme v současné době dostatek vědeckých poznatků o hojení a existuje řada moderních krycích materiálů, v praxi se stále setkáváme s používáním tradičních převazů na bázi gázy. Moderní materiály fungují na principu optimalizace prostředí v ráně, což velmi pozitivně přispívá k jejímu zacelování. Pro každou fázi hojení existuje vhodné krytí, jako například hydrogely, antiseptické krytí, neadherentní krytí nebo tenké polyuretany. Mnohé bývají i hrazeny pojišťovnou, ovšem vyplatí se i za doplatek, upozorňuje Iva Bílková. 

Přirozené hojení ran je při onemocnění žilní nedostatečností, cukrovkou nebo aterosklerózou vážně narušeno. Tomu, aby se bércový vřed zacelil, brání chronický zánět a nízká schopnost novotvorby krevních kapilár. Od konce 80. let minulého století se proto na podporu hojení při léčbě bércových vředů využívá technologie planární rázové vlny. 

Počet vředových onemocnění a obecně onemocnění s poruchou kožního krytu se na světě stále zvyšuje. Ve více jak 90 procentech případů se pak díky planární rázové vlně podaří podnítit tkáň do závěrečné fáze hojení nejpozději do tří měsíců. Dovolím si proto tvrdit, že při současném dodržování souvisejících režimových opatření je planární rázová vlna jedním z nejúčinnějších stimulátorů hojivého procesu, míní fyzioterapeutka Iva Bílková z FYZIOkliniky. V oblasti fyzikální terapie je toto zařízení největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v Česku a řadí se mezi největší pracoviště na světě. Aplikace této inovativní technologie mimo jiné zvyšuje efekt manuální fyzioterapie – je užitečným doplňkem také při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje právě výrazné urychlení hojení ran. 

Prevence pro žíly

Ideální samozřejmě je, když se člověk problémům s žilami, natož pak s bércovými vředy, vyhne. Ale dnešní čím dál častější sedavý způsob života jim spíše nahrává, lidem chybí přirozený pohyb, který přitom dobře funguje jako prevence. Mimochodem, ani pracovat vestoje není pro žíly ideální. 

Při žilním onemocnění bychom neměli nechávat nohy delší dobu ve statické poloze. Žíly probíhají mezi svaly, a tedy v okamžiku, kdy sval pracuje, masíruje žílu, a tím pomáhá návratu krve zpět k srdci. To je velmi důležité pro správný tok a pro správnou rychlost průtoku. Pokud budeme jen sedět nebo jen stát, krev se začne hromadit v žilách dolních končetin, upozorňuje angioložka Petra Zimolová z Kardiologické kliniky 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol v Praze na význam pohybu při oběhu krve. Časem může být tlak na žilní stěny veliký, žíla se rozšiřuje a začne být okem viditelná. Podle průměru postižené žíly mluvíme o metličkách či křečových žilách.