Zdeňka (35) z Hradce Králové trpěla obezitou už jako malá, ještě ani nechodila do školy. Problémy s váhou se rozjely po narození bratra, který poutal stále větší pozornost rodičů. Kila jsem začala nabírat kolem čtyř let – v období, kdy už byl bratr aktivním batoletem. Čím byl starší, tím víc měl pozornosti. Brzy jsem zjistila, že jídlem dokážu upoutat pozornost všech okolo sebe. Věta ‚Mami, já mám hlad!´ vždy zabrala,
vzpomíná žena.
Nad skladbou jídelníčku její rodiče ale tehdy vůbec nepřemýšleli. Dostávala jsem piškotky, sladké krupicové kaše a podobnou stravu. Jedla jsem hodně a často, víc, než bylo zdravé. Stále jsem měla po ruce i košík se sušenkami a bonbóny. Často jsem také dojídala po bratrovi, který zdaleka tolik nejedl a nikdy problémy s nadváhou neměl,
líčí žena, která v době, kdy šla do první třídy, vážila přes třicet kilo. Pro představu, stejně staré děti mívají kolem dvaceti.
Základní škola? Peklo
Kam Zdeňka coby dítě přišla, stala se středem pozornosti. Děti se jí posmívaly a ona pořád přibírala, zpětně o téhle době mluví jako o pekle. Ve třetí třídě jsem měla už 52 kilo,
vyčísluje Zdeňka.
Vyrůstala v „devadesátkách“, takže její jídelníček zásadně ovlivnily tehdejší novinky, o kterých se dneska ví, že se po nich přibírá vcelku spolehlivě. Instantní omáčky, polévky z pytlíků, hotová jídla, mražená pizza, dresinky. Dodnes si pamatuji vůni a chuť kuřecích nugetek připravených ve friťáku. Na denním pořádku u nás byly chipsy. V deseti letech pro mě byl nejlepší svačinkou rohlík namazaný máslem, potřený kečupem a majolkou,
popisuje.
Pohybu přitom tehdy Zdeňka měla dost. Jako dítě bydlela na vesnici a chodila často ven, plavala v rybníce, chodila do skauta, jezdila na kole. Zvládla jsem i lézt po stromech. Nic z toho ale mou váhu nesnížilo,
vzpomíná Zdeňka na dobu, kdy na její obezitu opakovaně upozorňovali učitelé i praktická lékařka.
Už ve třetí třídě proto Zdeňka absolvovala pobyt v dětské ozdravovně, efekt ale nepřinesl. Na trhu se tehdy začaly objevovat volně dostupné odtučňovací přípravky. Maminka si myslela, že mi pomohou, a stala se dokonce jejich dealerkou,
popisuje Zdeňka. Přípravky užívala, když jí bylo dvanáct, což sice vedlo k rychlému zhubnutí, ale následnému jojo efektu, po kterém byla její váha vyšší než před hubnutím.
Dneska ví, že to byla hloupost. Nejenže tyto přípravky k očekávaným dlouhodobým výsledkům nevedou, ale především vůbec nejsou pro děti a mohou poškodit jejich zdraví.
„Žádné dítě si nezaslouží mít obezitu a řešit psychické či fyzické následky svých nadbytečných kil,“ říká Zdeňka, která v organizaci STOB vede kurzy pro děti a dospělé, v prezenční i online podobě. Rodičům pomáhá s orientací v otázkách výživy a pohybu a vysvětluje jim také, jak při hubnutí funguje psychika.
Svou váhu si ovšem Zdeňka s přibývajícím věkem uvědomovala stále víc, přebytečná kila jí nebyla příjemná a za svůj vzhled se styděla. Snažila se omezit množství potravin, jíst celozrnné pečivo a víc zeleniny, ale s úpravou jídelníčku neuměla správně pracovat. Často hladověla, což vždycky skončilo stejně – nájezdem na ledničku. Ze základní školy tak odcházela bez kamarádů, s nalomenou psychikou a s nadváhou přes třicet kilo.
Třetina kil šla pryč
Na střední škole přijal Zdeňku kolektiv úplně jinak. V té době už cíleně hledala informace o obezitě a způsobech, jak váhu upravit. Ve škole měla navíc výbornou učitelku tělocviku, která ji vedla k častějšímu pohybu. Později jsem sice měnila střední školu, protože stavebka, kam jsem nastoupila po základní škole, mi učivem nesedla, hodně jsem se ale uklidnila. Když jsem pak začala studovat obor výchovná a humanitární činnost, řekla jsem si, že začnu nový život,
popisuje Zdeňka. Do školy proto jezdila na kole, pravidelně se stravovala a řídila se kalorickými tabulkami. S úpravou váhy jí významně pomohl také výživový kurz, který absolvovala. Díky všem těmto změnám shodila kolem třiceti kilo, místo devadesátky se její váha ustálila na hodnotách kolem šedesátky, u které už zůstala.
Šokovaná učitelka
Vzhledem k tomu, že celé dětství toužila být učitelkou, vybrala si studium pedagogiky. Když jsem při praxích ve třídách viděla, kolik dětí trpí nadváhou, šokovalo mě to. Šlo o děti z mateřských školek, prvního stupně a středoškoláky. Bylo mi jasné, že mi nestačí děti jenom učit,
přibližuje Zdeňka.
Někdejší obezita tak ovlivnila nejenom její soukromý, ale i profesní život. Prošla mnoha kurzy výživového poradenství a v tomto oboru se stále vzdělává. V současné době působí jako lektorka v organizaci STOB, která klientům pomáhá zvládat nadbytečná kila prostřednictvím kurzů zdravého hubnutí, seminářů a poradenství.
To vše s důrazem nejen na psychiku dětí, ale i dospělých. Rodiče, kteří k nám s dětmi chodí, se často stydí, protože ví, že mají na obezitě svých dětí velký podíl. Já jim ale vždy říkám, že je skvělé, že si kurz našli a navštěvují ho,
doplňuje Zdeňka. Uvědomují si totiž svůj problém a chtějí změnit celkový životní styl i stravovací návyky.
Galerie: Z obézní holčičky lektorkou hubnutí
ČLÁNKY DO MAILU