Před pár měsíci nám náhle zemřel náš milovaný syn. Měl život před sebou, nestačil se ani oženit a mít potomky a tak nám nezůstal nikdo. Jeho největší zájem byla jeho práce pro zahraniční firmy (banky), kde byl velmi ceněný pro svou úžasnou flexibilitu a čestnost. A protože jsme přesně neznali jeho náplň práce a bydlel od nás daleko, tak jsme netušili, jak ho vyčerpávající práce na PC zabíjí. Při osobním setkání projevoval nadšení jakoby nic. Nic jsme nepoznali. Zvláště když pracoval ze svého bydliště, tak zapomínal na odpočinek, na jídlo..........vyčerpáním mu selhal organizmus a srdíčko se zastavilo když byl sám. Vše si zapisoval, své pocity, vyčerpanost, uzavření mezi státy i okresy......Nyní si stále s manželem říkáme proč jsme nic netušili, už jsem se procházela na pokraji jak dál? Strašně se trápíme , teď by měl chlapec narozeniny a vánoce....už aby byly za námi. Hledala jsem odbornou pomoc, léky mi zhoršovaly stav a psycholožka měla čas 1x za měsíc, takže taky nic. Muži jsou silní, ale já trpím a začala jsem se modlit o sílu jak jít dál. Dívat se před vánocemi do hrobu svého dítěte je hrůza, bolest, a já vím, že mě čeká ještě spoustu bolesti a pláče. Bože jak dál?
Nedávno nám odešlo i naše potěšení "čivavák" a já se ptám najdu aspoň takové zlato jaké jsme měli? Važme si jeden druhého dokud je čas, snažme se vyčíst z milovaných očí i to co nám neřeknou. Naše rodina (příbuzní i známí nás navždy opustili a my jsme s manželem takoví seniorští sirotci staršího středního věku plní bolesti a otázek, co jsme mohli udělat lépe? Přejeme Vám všem krásné vánoce, hlavně zdraví a víc objímání a lásky v rodinách. A rok 2022......dobře si hlídejte každý den i moment na tomto světě. Co bych za to dala, kdyby to byl jen zlý sen....není, zase pláču a nespím. Kdo prožívá co já, napište, nebudu tak sama. Prosím nepište Vy, kteří nemáte pochopení pro bolest matky nad ztrátou dítěte, nekritizujte, neubližujte víc - děkuji za pochopení.
Jak já Vám rozumím, ztráta dítěte je bolest a naprostá beznaděj. Stále si říkám, že to nemůže být pravda, že je to zlý sen. První vánoce a ještě i s jeho narozeninami. Kdyby se dalo utéct někam, kde by to nebyla pravda, ale nevnímat pravdu, to by byla ta poslední možnost......Vaše dcera Vám je teď oporou a radost. Máte komu dávat lásku a to je pro Vás moc dobře a máte naději, že bude jednou děda a babička, my už nikdy.
Dobrý den,
před měsícem mi umřela maminka po těžké nemoci v souvislosti s covidem 73 let. Strašně mi chybí. Byla a je částí mého srdce. Spousta nevyslovených co by kdyby.....V rámci rodiny truchlíme každý po svém. Já mám pocit že to prožívám nejvíc, ale může být že ostatní truchlí potichu. S tátou hledáme společnou řeč a domluvili jsme se že letošní vánoce bez výzdoby ale společná večeře a další 2 sestry se svými rodinami. Nevím jak dál tyhle svátky budou velmi náročné. Ráda bych se přidala do nějaké skupiny kde bych mohla sdílet ale nevím jak a kam.
Dobrý den,
přeji upřímnou soustrast. Odchod rodičů i sourozenců jsme s manželem taky prožili. Bolí to, opravdu moc, ale smrt vlastního dítěte je téměř k nepřežití. Stále nosíte v hlavě, jak to udělat, aby jste mohla být s ním? Věřte mi, že najednou nic nemá smysl, Vy jste věděla, že to přijde, my jsme byli postaveni před hotovou věc, žádné varování. Jen podvečerní telefon a po něm se nám zhroutil svět. Byl sluncem v našem životě, byl laskavý , velmi chytrý........pro každého i pro bezdomovce měl dobré slovo, nějakou výpomoc i zájem proč tak dopadl? Přispíval humanitárním organizacím. Jen jakoby prošel okolo, na chvíli se zastavil a navždy odešel z našich životů. My jsme zůstali sami, buďte ráda, že máte ještě rodinu. Máte oporu.
Dobrý den, řeším podobný problém, maminka nám umřela po zákeřné nemoci 9.12.21 je to pro mě strašně těžký, stále brečím a Vánoce bych radši úplně vypustila, bohužel mám dvě malé děti a manžela. Musím to nějak překonat, ale nevím jak to zvládnu. Nechci to nijak dětem kazit, ale upřímě Vánoce už pro mě navždy skončily. Vždy mi budou připomínat ukrutnou bolest, kterou prožívám.
Dobrý den,
pokud by někdo ze čtenářů měl zájem podělit se formou sdílení i jinde než zde v diskuzi, poradna Vigvam ráda zveřejní Vaše příspěvky na svém blogu (https://poradna-vigvam.cz/clanky/). Stačí, když svůj příběh napíšete do mailu info@poradna-vigvam.cz nebo stačí do zprávy na FB nebo IG. Sdílení je velmi důležité a pomáhá.
Zároveň lze sledovat FB stránku Poradny Vigvam (https://www.facebook.com/poradnavigvam), kde připravují mnoho obsahu, který může dále pomáhat všem, kteří se se smrtí blízkého potýkají, pod příspěvky lidé rádi diskutují a sdělují své zkušenosti.
LK, Vitalia.cz
Dobrý den,
bohužel jakmile žijete na konci republiky - Slezsko, tady žádné možnosti až takové nemáte a když, tak je to pokus, který člověka ještě více rozhodí. Ne každý je k tomu povolán, aby byl schopen nejen sedět a naslouchat, ale i poradit. Píšu z vlastní zkušenosti.
Četla jsem dodatky od ministra zdravotnictví p. Vojtěcha, kde mimo jiné je uvedeno.....ochrana těch co mají v úmyslu si ublížit.......zamezit tomu a zároveň podpora pozůstalým, aby v tom nebyli sami...... Čte se to hezky, ale je to výhled od 2021-2030, v jiných zemích je to již běžné.
U nás je vše jinak.
Přeji krásné vánoce všem co netruchlí.