Dobrý den,
před měsícem mi umřela maminka po těžké nemoci v souvislosti s covidem 73 let. Strašně mi chybí. Byla a je částí mého srdce. Spousta nevyslovených co by kdyby.....V rámci rodiny truchlíme každý po svém. Já mám pocit že to prožívám nejvíc, ale může být že ostatní truchlí potichu. S tátou hledáme společnou řeč a domluvili jsme se že letošní vánoce bez výzdoby ale společná večeře a další 2 sestry se svými rodinami. Nevím jak dál tyhle svátky budou velmi náročné. Ráda bych se přidala do nějaké skupiny kde bych mohla sdílet ale nevím jak a kam.
Dobrý den,
přeji upřímnou soustrast. Odchod rodičů i sourozenců jsme s manželem taky prožili. Bolí to, opravdu moc, ale smrt vlastního dítěte je téměř k nepřežití. Stále nosíte v hlavě, jak to udělat, aby jste mohla být s ním? Věřte mi, že najednou nic nemá smysl, Vy jste věděla, že to přijde, my jsme byli postaveni před hotovou věc, žádné varování. Jen podvečerní telefon a po něm se nám zhroutil svět. Byl sluncem v našem životě, byl laskavý , velmi chytrý........pro každého i pro bezdomovce měl dobré slovo, nějakou výpomoc i zájem proč tak dopadl? Přispíval humanitárním organizacím. Jen jakoby prošel okolo, na chvíli se zastavil a navždy odešel z našich životů. My jsme zůstali sami, buďte ráda, že máte ještě rodinu. Máte oporu.
Dobrý den, řeším podobný problém, maminka nám umřela po zákeřné nemoci 9.12.21 je to pro mě strašně těžký, stále brečím a Vánoce bych radši úplně vypustila, bohužel mám dvě malé děti a manžela. Musím to nějak překonat, ale nevím jak to zvládnu. Nechci to nijak dětem kazit, ale upřímě Vánoce už pro mě navždy skončily. Vždy mi budou připomínat ukrutnou bolest, kterou prožívám.