Názor k článku Jaká matka, taková Katka… děti kopírují (i) stravovací návyky rodičů od Poněkud nestandardně se stravující - Radši mi řekněte jak to děláte když dítě...

Radši mi řekněte jak to děláte když dítě (respektive i dospělá osoba) nechce něco jíst...

Já bezpečně vím (mám to na sobě vyzkoušeno) že když člověk jídlo párkrát sní a je pro tělo prospěšné, tak se tělo samo postará o to aby chutnalo a neeklovalo se.

Jenže, děcka a ženský jsou problémy. Někdy bohužel zkombinované.

Takže můj první nápad je dítě zlehka seřezat a sní co se mu předloží. Obávám se však truc nálady a reakce družky. Jenže když si člověk jistý prospěšností jídla?

Jak přesvědčit dospělého člověka aby si zbytečně nevytvářel předsudky vůči jídlu, které třeba nakonec ani neokoštuje. Právě tyto zvyky děti přebírají, problém nevidím ani tak v samém starvování.

Jak přistupovat k takovým těm stavům, kdy člověk přece jen okoštuje, ale celou dobu je jasné že názor již měl a nehodlá ho měnit, dokonce se myšlenkou na změnu názoru nezabývá.

Dokáží spolu lidé s příliš rozdílným jídelníčkem, kdy někomu je strava toho druhého nepříjemná, občas i odporná, dlouhodobě žít?