Je-li na světě nějaká oblast, v níž je laická veřejnost permanentně bombardována množstvím zcela protichůdných údajů, doporučení a zaručených receptů, pak je to oblast výroby potravin, důsledků jejich konzumace a z toho vyplývajících zdravotních pozitiv či negativ.
Nové výzkumy přitom bourají celou řadu mýtů, i těch novodobých, z nichž mnohé vznikly díky sofistikovanému marketingu výrobců potravin nebo různých nutričních poradců. Jedním z nich je nový pohled na dosud všeobecně příznivě vnímaný vliv konzumace probiotik.
Vše totiž nasvědčuje tomu, že na střevní mikroflóru nemají vůbec žádný vliv. Uvedený výzkum mají sice „na svědomí“ Američané, jeho předmětem ale byla probiotika běžně konzumovaná v Evropě.
Vědci: Zdravý organismus by probiotika konzumovat neměl
Není to zas tak úplně překvapivé. Už v minulosti zakázal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádět na obalech potravinářských výrobků s probiotiky řadu zdravotních tvrzení. Tak úplně nové nejsou ani údaje, podle nichž je příznivý vliv probiotik nadhodnocen, o možných rizicích se ostatně zmiňuje i portál Wikipedia.
Nejnověji napadl teze o zlepšování střevní mikroflóry prostřednictvím probiotik kolektiv výzkumníků z lékařské fakulty Washington University v St. Louis, který navíc na pokusech prezentoval, že probiotika mohou být skutečně i nebezpečná. A na příkladu sedmi párů lidských jednovaječných dvojčat vědci dokázali, že bakterie z probiotických jogurtů se nám v trávicím traktu ani nezabydlují, ani neovlivňují složení původní střevní mikroflóry a stejně tak nemají vliv na poměrné zastoupení genů kódujících známé enzymy, což jsou všechno pozitiva, která se probiotikům ze stravy přisuzují. Michael Wilson z Londýnské univerzity proto konstatuje: „Zdravý organismus by probiotika konzumovat neměl.“
Kapka bakterií v moři mikrobiomu
Tématu se podrobně věnuje populárně-vědecký server Osel.cz., který nastiňuje i příklady z minulosti dokazující manipulace s údaji o pozitivech probiotik. Podstatné je ale podle všeho jedno – totiž že množství různých typů Lactobacillů v potravinách obohacených těmito probiotiky představuje v trávicím traktu člověka v porovnání s další mikroflórou menší množství, než je pověstná kapka v moři. V našich střevech totiž působí triliony mikrobů o celkové hmotnosti jeden až dva kilogramy, kteří představují desetinásobné množství „zbytku buněk“ člověka. Podrobněji se tématu věnujeme například v článku Mír v břiše, mír v duši. Tak pravil Velký Bobek:
Více než polovina z těchto mikroorganismů nebyla ani prozkoumána, takže o jejich vzájemném působení a interakcích máme zatím jen velmi mlhavé, v zásadě žádné představy. Podle vědců je tak zřejmé, že „dodáním“ probiotik ze stravy není možné prakticky vůbec střevní mikroflóru ovlivnit. Profesor chirurgie na Imperial College v Londýně Jeremy Nicholson uvádí příklad: „Kdybychom si měli nahradit bakterie v našem střevě, museli bychom vypít zhruba 50 000 přípravků Actimel denně,“ cituje Osel.cz.
Platí prosté: jezte pestře
Vše výše uvedené samozřejmě neznamená, že bychom měli přestat konzumovat jogurty či další typy potravin s probiotiky.
Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách
Spoléhat ale na to, že tím vždy a za každých okolností předejdeme nadýmání nebo zásadně zlepšíme trávení, je ale zřejmě spíše sázka do loterie – někdy to vyjde, jindy ne.
Otázkou pak zůstává, zdali se tak stane zásluhou probiotik v potravinách, nebo prostě naší vlastní mikrobiální výbavou. Zdá se přitom, že „B“ je správně.
ČLÁNKY DO MAILU