Máte-li doma potomka, který umí napočítat do pěti, asi už jste také řešili otázku kapesného. Dávat, nedávat, od kolika let a v jaké výši? Kromě odpovědí na tyto základní otázky je dobré ujasnit si před první „výplatou“ ještě několik dalších věcí – například v jakém intervalu budete kapesné vyplácet, k čemu bude dítěti sloužit a zda má být něčím podmíněno, například dobrými výsledky ve škole, nebo vypláceno za každých okolností.
Dávat, nebo nedávat kapesné?
Navzdory výsledkům zmíněného průzkumu, který v červenci letošního roku uskutečnila finanční společnost Home Credit, v němž se proti kapesnému vyslovilo téměř třicet procent Čechů, jsou odborníci celkem zajedno – kapesné je potřeba. Chybějící kapesné podle nich mívá za následek, že dítě nezná hodnotu peněz a výrazně se také snižuje jeho schopnost činit v budoucnu zodpovědná finanční rozhodnutí.
„Kapesné může sloužit jako velice dobrý výchovný prostředek, pokud přimějeme dítě, aby si část z něho šetřilo,“ říká Eva Skořepová, která se věnuje finančnímu vzdělávání dětí. „Učí se tak odložit svoji momentální potřebu něco koupit, tedy spořit.“
Čeští rodiče, zdá se, si tenhle aspekt kapesného příliš neuvědomují. Alespoň pokud si pročtete nejrůznější diskuze na internetu na téma kapesného, rodiče se vyjadřují spíše ve smyslu: „Má to na přilepšenou na dobroty.“ nebo „Může si s tím dělat, co chce.“ Rodiče řeší nejvíce otázku výše kapesného, ale ne jeho účel. Možná to odráží i výsledky šetření Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z letošního května, které nejsou příliš povzbudivé: Finanční negramotnost obyvatel ČR se pohybuje v rozmezí 56 až 65 procent.
Pro zajímavost – podle ankety, kterou udělala jedna základní škola mezi svými žáky šestých až osmých tříd, dostává kapesné více než 80 % dětí. Mezi kuriózní odpovědi pak patří odůvodnění žáka 7. B: „Kapesné mám za to, že nejsem nemocný.“
Kdy má smysl začít dávat dítěti kapesné?
Podle Evy Skořepové by šestileté děti měly vědět, že za penězi stojí práce a že ani voda z kohoutku neteče zadarmo. S nástupem do školy se pak začnou více konfrontovat se svými spolužáky: „Někteří z nich již dostávají kapesné, jiní ne. Školní bufet jim nabízí různá lákadla a v řadě za pultem často stojí pořád stejní malí zákazníci. To u nich vyvolává mnoho otázek.“ Jak ukazuje odůvodnění jedné z maminek na internetu: „Nejprve jsme nechtěli dávat kapesné žádné, ale ve škole mají bufet, a synovi to bylo líto, že všechny děti si něco kupují, jen on ne,“ porovnávání s ostatními je často impulsem k výplatě kapesného i pro rodiče.
Podnětem by ale spíše měla být snaha seznámit dítě se světem peněz, pomoc jim do něj pomalu proniknout, aby v dospělosti neměly s financemi problémy, říkají odborníci. „Děti běžně od malička pracují s počítači a mobily, na internetu jsou často zběhlejší než jejich rodiče. Finance jim takhle blízké nejsou,“ uvádí Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit. V jejím výzkumu zvolili Češi jako ideální dobu, kdy by děti měly začít samy hospodařit s penězi, věk kolem 10 let. 19 % Čechů pak souhlasí s pravidelným kapesným už od začátku školní docházky, tedy od 6 let.
Kapesné by ale podle odborníků mělo přijít až ve chvíli, kdy je dítě nejenom schopné počítat, ale také formulovat své potřeby a učit se činit zodpovědná rozhodnutí, což je věc značně individuální.
Jak velké kapesné? Přiměřeně věku, ale i okolnostem
Už jsme zmínili konfrontaci se spolužáky a kamarády. Psychologové doporučují, aby výše kapesného nebyla ani výrazně vyšší, ani výrazně nižší, než dostávají ostatní. Zkuste si tedy zjistit, jak velké kapesné dostávají vrstevníci vašeho dítěte. Samozřejmě záleží také na finanční situaci rodiny. „Děti bychom neměli podceňovat. Měli bychom jim vysvětlit, že každá rodina je v jiné finanční situaci a že to rozhodně není ostuda – předejdeme tak mnohým nepříjemnostem,“ říká Eva Skořepová.
Jak velké kapesné je tedy v našich krajích běžné? V průzkumu společnosti Home Credit uvedli Češi jako odpovídající částku 200 korun měsíčně. „Setkali jsme se i s překvapivými odpověďmi štědrých respondentů, že rozumná výše kapesného je tisíc korun měsíčně a víc,“ říká Michal Kozub. Varuje ale, že takto vysokým kapesným rodiče často kompenzují nedostatek času na své potomky. Dítě si pak podle něj neuvědomuje hodnotu peněz a vysoké kapesné vnímá jako samozřejmost.
Žáci druhého stupně v anketě uvedli, že nejčastěji dostávají sto (28 %) až dvě stě korun (23 %) na měsíc. Následovaly částky 300, 400 a 500 korun. Více než osm set korun kapesného pak dostává 7 % dětí.
Odborníci jsou ve svých doporučeních štědřejší, i když i tady je těžké zobecňovat, záleží mimo jiné na tom, k čemu dítě kapesné využívá: pro první stupeň se částky pohybují v rozmezí 50–300 korun na měsíc, pro druhý stupeň od 200 do 800 korun, v případě středoškoláků jdou k tisícikoruně a u studentů VŠ je horní hranice zhruba kolem 1500 Kč.
Abychom dítě naučili plánovat, je vhodné dávat mu kapesné v pravidelných intervalech. „Jedině tak bude mít dítě představu, s jakou peněžní hodnotou nakládá, co si za ni může koupit a jak dlouho musí s částkou vystačit,“ říká Eva Skořepová. S věkem by kapesné mělo postupně růst a zároveň se prodlužovat doba „výplaty“. U mladších dětí se doporučuje dávat kapesné každý týden, u starších, zhruba od druhého stupně ZŠ, pak v měsíčním intervalu, aby se dítě naučilo hospodařit s penězi v delším časovém úseku.
Čtěte také:Vyluxuješ, zaplatím!
K čemu kapesné slouží?
V první řadě k tomu, aby se dítě naučilo zacházet s penězi. Na co konkrétně bude určenou částku používat, záleží na vaší dohodě, ale měli byste v tom mít jasno, vy i dítě. Stanovte si pravidla.
Děti si z kapesného obvykle kupují drobnosti pro radost, dobroty, nebo šetří na dárky pro kamarády a rodinu. Zejména u starších dětí je možné zapojit je do financování jejich aktivit. „Syn věčně chodil, že chce na kino, na koncert a podobně. Radikálně jsme mu zvýšili kapesné s tím, že si tyhle věci bude hradit sám a ve výsledku ušetříme. A on si díky tomu uvědomil, kolik co stojí a zatraceně si rozmyslí, kam se vypraví a co si odpustí,“ popisuje otec šestnáctiletého studenta, který si z kapesného ve výši tisíc korun na měsíc platí veškeré své aktivity a navíc už nic nedostane. Jiná maminka středoškolačky říká: „Oblečení jí koupíme podle našeho uvážení, pokud chce něco navíc, co je podle nás třeba zbytečné, ať si to klidně pořídí – ale za svoje. A když si koupí fantastické lodičky a nemá pak na kino – smůla.“
Právě před „dotankováním“, kdy dítěti peníze z kapesného nestačí a rodiče mu dají další, varují i odborníci. Děti si mají zvyknout na to, že mají k dispozici jen určitou sumu na určité období.
Přečtěte si: Jak trestat děti, aby to bylo účinné?
Současně z podobných důvodů nejsou příliš nakloněni kapesnému coby nástroji odměňování. Pokud se rozhodnete odměňovat dítě penězi například za dobré známky nebo třeba za domácí práce, mělo by to být mimo rámec kapesného, nebo opět za předem jasně daných pravidel. Podobně v případě trestu formou snížení nebo odebrání kapesného – nárazové akce typu „Dostal jsi pětku, nedostaneš kapesné!“ jsou spíše ulevením od momentálního vzteku než způsobem, který by vedl ke dlouhodobému zlepšení známek nebo chování. Když už chcete dítě postihnout prostřednictvím kapesného, vysvětlete mu, proč a za jakých podmínek.
Jaké jsou vaše zkušenosti s kapesným? Dáváte, nedáváte, v jaké výši a za jakých pravidel?
ČLÁNKY DO MAILU