Jakmile tejpování svědí, mělo by jít okamžitě dolů

Můžeme se setkat s různými názvy této metody: kinesiotaping, tejping, taping, tapování, medical taping, funkční taping atp. Základem jsou barevné lepicí pásky, tzv. tejpy. „Kinesiotaping je velmi dobrý doplněk terapie, ovšem neměl by to být její klíčový prvek. Pokud máme například nestabilní kotník, tak je téměř jisté, že pouze tejpováním se tento problém nevyřeší a je nutné pracovat na stabilizačních schopnostech kotníku vlastní iniciativou,“ radí Iva Bílková z Fyziokliniky.

Je tejpování novinkou, nebo se mu pouze v minulosti nevěnovalo tolik pozornosti jako nyní?

Kinesiotaping již úplná novinka není. Širší veřejnost si „barevných pásek“ mohla všimnout již roku 1988 při olympiádě v Soulu. Tím, jak se zvyšuje poptávka, i normální lidé, tedy neprofesionální sportovci, chtějí mít o sebe postaráno velmi dobře, se kinesiotaping dostává do povědomí jak mladým lidem, kteří např. běhají v parku, tak starším při bolestech zad. A nebo malým dětem pro korekci ploché nohy. Dnes se kinesiotaping používá i jako barevný doplněk k šatům. Respektive, bolí-li vás loket, necháte si nalepit pásek v barevném sladění s tričkem.

Co je vlastně kinesiotaping?

Principem terapie je aplikace pružných samolepících pásek na kůži. Je několik technik, kterými se pásky přichycují. Způsob aplikace poté volíme na základě problému, který daná osoba řeší. Například jiné typy lepení se provádějí u přetíženého svalu, oslabeného, kloubního vyvrknutí nebo u lymfatických potíží (např. otoky nohou).

Autor: Shutterstock.com

Barva pásky by neměla hrát roli. V praxi se ale ukazuje, že tejpy od některých výrobců lišící se v barvě jsou rozdílné v účinnosti lepidla

V čem tkví účinek tejpování? Jak to vlastně působí? Jak může „pouhé“ nalepení pásky mít vůbec nějaký účinek? 

Jak již bylo výše řečeno, záleží na druhu aplikace. Pokud použijeme stabilizační techniku, tak využíváme pevnosti pásky a snažíme se místo, které potřebujeme ošetřit, dostat do co nejpřirozenějšího postavení, takzvaně centrovaného. Tahu a pružnosti pásky využíváme především pro ovlivnění svalů. Jednak pomocí tahu tejpu můžeme snižovat či zvyšovat aktivitu svalu jeho aplikací od začátku svalu k jeho úponu, či naopak. Zároveň využíváme metabolických pochodů, které páska vyvolá na základě nadlehčení kůže a podkoží při jejím nalepení.

Jste vy osobně zastáncem tejpování? Jaký na něj máte názor? 

Kinesiotaping je velmi dobrý doplněk terapie, ovšem neměl by to být její klíčový prvek. Důležité je svaly, klouby uvést do svalového napětí tak, jak potřebujeme – různými fyzioterapeutickými technikami nebo jen obyčejným protažením, posílením, a pak teprve použít kinesiotape pro prodloužení efektu „terapie“.

Přináší tejpování pouze krátkodobou úlevu po dobu aplikace a pak je nutné jej opakovat? 

Záleží na druhu obtíží. Pokud je například sval mírně přetížen, my mu pomocí pásky dáme „odpočinout“, tak to může být i definitivním řešením, pokud nebude docházet k opětovnému přetěžování. Ale pokud máme například nestabilní kotník, tak je téměř jisté, že pouze tejpováním se tento problém nevyřeší a je nutné pracovat na stabilizačních schopnostech kotníku vlastní iniciativou.

Při jakých problémech je tejpování obzvlášť vhodné? A je to nástroj prevence, léčby či jen doplněk rehabilitace? 

Dá se říci, že pokud není člověk alergický na lepidlo tejpu, tak kinesiotaping nemá omezení a dá se využít v mnoha ohledech. Osobně ho využívám spíše jako doplněk rehabilitace, nejraději asi při korekci vbočených palců, odlehčení přetížených svalů a dynamickou stabilizaci hlezenních a ramenních kloubů. V rámci prevence jej využívám leda u osob, které musí absolvovat náročnou pohybovou činnost, tak trochu ve formě „co kdyby“. Nicméně mnohem radši mám, když si tělo může říct samo, jestli danou zátěž zvládne, či nikoliv. Používá se i u nastávajících maminek pro odlehčení bříška nebo u bolestí v bedrech u starších lidí.

Kdy by tejpovací páska neměla být aplikována? 

Ve chvíli, kdy se objeví začervenání kůže a svědění po aplikaci, by měla být páska ihned sejmuta. Rovněž se nedoporučuje její užívání v oblastech výrazně poškozené či zanícené kůže. Nevhodné je lepit tejp u osob trpících hořečnatými a zánětlivými onemocněními, nádory či neznámými útvary, dále pak přes místo se změněnými pigmentovými skvrnami.

Autor: Shutterstock.com

Tejpování kolene patří k nejčastějším, ale tejpovat se dá prakticky vše

Tapovací pásky vypadají jako běžné lepicí pásky, jen barevné. Hraje právě barva nějakou roli?

Rozdílnost by neměla být, i když v praxi jsme si všimli, že tejpy od některých výrobců lišící se v barvě jsou rozdílné v účinnosti lepidla. Poté již výběr barvy záleží pouze na sympatiích ošetřované osoby. Nedoporučuje se aplikovat barvu, která danému člověku esteticky nevyhovuje. Je známé, že barva působí na psychiku člověka (coloroterapie), ale není to tak, že by červený tejp hřál nebo modrý chladil. Spíše, co se komu líbí, tak to si nechá na sebe nalepit. V praxi si hrajeme. Měla jsem klientku, která jela vítat svého přítele Němce na letiště. Aplikovala jsem jí kinesiotape na předloktí (měla diagnózu tenisový loket) v barvách německé vlajky.

Na trhu jsou také tapy různých šířek. Podle čeho zvolit tu správnou?

Zde vybíráme podle ošetřované oblasti. Pokud budu provádět tejpování prstů, klasická šíře pět centimetrů může být obtížnější pro aplikaci. Jelikož se dá tejp snadno stříhat, tak mi však přijde zbytečné kupovat tejpy nejrůznějších šířek (od 2,5 cm, 5 cm a 7 cm). V praxi se osvědčila nejlépe pěticentimetrová šíře.

Na internetu lze najít různé videonávody, jak tejpovat. Doporučujete se jimi řídit, nebo si nechat tejp aplikovat od fyzioterapeuta? Popřípadě zvládne napodruhé člověk aplikaci už sám? 

Samotné tejpování není složité a dá se naučit, avšak člověk musí znát základní principy aplikace. Pokud se jedná o prvotní užití na určité místo, tak bych vždy doporučovala minimálně konzultovat způsob nalepení.

Jaká hrozí rizika, pokud tejp aplikujeme nesprávně? 

Záleží na senzitivitě jednotlivých osob. Jsou lidé, kteří při nejhorším z tejpování nebudou mít žádný efekt, ale některé osoby mohou vnímat změny na pohybovém aparátu, v oblasti vegetativního dráždění (např. teplo, je dáno vyšším prokrvením tkáně atd.) Reakce jsou velmi různé. (Více v článku Co s vámi udělá špatné tejpování.)

Co všechno lze tejpovat? Lze tuto metodu praktikovat i dlouhodobě, popřípadě jak dlouho? Třeba i rok, dva?

Dá se říci, že prakticky všechno. Osobně bych tak dlouho netejpovala a snažila se obtíže řešit jiným způsobem. Samozřejmě pokud se bavíme například o ortopedických vadách u dětí, tak je to možné, ale určitě s přestávkami, aby si mohlo tělo zvyknout na situaci bez tejpu a kůže si mohla oddechnout.

Jak dlouho vydrží tejp na kůži? Liší se nabídka tejpů na trhu i kvalitou, nebo jsou v zásadě srovnatelné? Podle čeho se doporučujete při výběru řídit?

Doporučuji tejp nechávat cca čtyři dny, poté již dle výrobce ztrácí původní elastické vlastnosti a zároveň je to šetrnější pro pokožku. Ano, kvalita tejpů je různá, záleží na materiálu (bavlna, syntetika), hustota vláken, kvalita lepidla… Důležitá je jejich pružnost, voděodolnost, kvalita materiálu a další faktory. Dnešní trh nabízí velký počet značek tejpů. Vždy bych si nechala poradit od prodejce nebo bych vycházela z vlastní zkušenosti, jak mi daná páska vyhovuje.

Mgr. Iva Bílková

Vedoucí fyzioterapeut Fyziokliniky v Praze, www.fyzioklinika.cz

Vystudovala obor Fyzioterapie na FTVS UK a dále obor se specializací na funkční poruchy pohybového aparátu. Zabývá se léčbou bolestí zad, kloubů, pracuje i s klienty po úrazech kostí, svalů a šlach. Věnuje se léčbě dospělých i dětí, včetně léčby pohybového aparátu nejmenších kojenců.