Takže: jaká nejvyšší teplota je pro člověka snesitelná? Podle studie z roku 2020 jde o 35 °C, ovšem naměřených tzv. mokrým či také vlhkým teploměrem.
Co se dozvíte v článku
Teplota měřená mokrým teploměrem
Jde o teploměr, jehož teplotní čidlo je obaleno tkaninou, namočenou v destilované vodě. Zohledňuje tak teplo i vlhkost. Naměřená hodnota tedy není shodná s teplotou vzduchu.
Vlhkost je přitom velmi důležitá. Pokud je vlhkost nízká, ale teplota vysoká, nebo naopak, údaje na mokrém teploměru se podle všeho nepřiblíží k bodu zlomu, který je lidské tělo schopné snášet.
Pokud jsou ale vlhkost i teplota vysoké, může teploměr vystoupat k nebezpečné hranici. Například když je teplota vzduchu 46,1 °C a relativní vlhkost 30 %, stupnice ukáže pouze asi 30,5 °C. Jestliže je ale teplota vzduchu 38,9 °C a relativní vlhkost 77 %, je teplota vlhkého teploměru právě asi zmíněných 35 °C, která pocitově odpovídá přibližně 70 °C. Vědci dodávají, že u této kritické hranice jde o odhad, skutečně nebezpečná hodnota se může pohybovat v rozmezí 34 °C až 36,5 °C.
Je třeba posoudit působení vlhkosti a teploty současně
Důvodem, proč lidé nemohou přežít při vysokých teplotách a vlhkosti je skutečnost, že tělo již nezvládá regulovat svou vnitřní teplotu. Pokud hodnota na mokrém teploměru stoupne nad teplotu lidského těla, člověk se může stále potit, ale nebude schopen své tělo ochladit na teplotu, kterou potřebuje ke svému fyziologickému fungování. V tomto okamžiku se organismus stane hypertermickým (nad 40 °C).
To může vést k symptomům, jako jsou zrychlený tep, změna duševního stavu, nedostatek tvorby potu, mdloby a kóma. Teplota mokrého teploměru ve výši 35 °C však nezpůsobí okamžitou smrt, člověk může přežít ještě asi zhruba tři hodiny. Přesný čas nelze podle odborníků určit přesně, ale studie se ho pokusily odhadnout tak, že dobrovolníci byli ponořeni do nádrží s horkou vodou a mohli je opustit teprve tehdy, když jejich tělesná teplota začala nekontrolovaně růst.
Za některých okolností zabíjejí i nižší teploty
Ovšem i nižší teploty mohou být smrtelné. Záleží totiž na okolnostech. Třeba cvičení a působení přímého slunečního světla může být rovněž nebezpečné, protože tato kombinace usnadňuje přehřívání.
Někteří jedinci také obtížně regulují svou tělesnou teplotu, jedná se zejména o starší lidi a osoby s určitými zdravotními problémy. Jde například o obezitu nebo poruchy činnosti štítné žlázy anebo o pacienty, kteří užívají antipsychotika.
Nebezpečných míst na světě bude brzy přibývat
Podle vědeckého časopisu Science Advances jen málo míst na světě někdy dosáhlo teploty 35 °C při měření mokrým teploměrem.
Od přelomu 80. a 90. let jsou takovými horkými body například údolí řeky Indus ve středním a severním Pákistánu a některé lokality na jižním břehu Perského zálivu. S globálním oteplováním se však tato místa zřejmě rozšíří a bude jich po celém světě mnohem více.
Odborníci předpokládají, že podobnými podmínkami budou v příštích třiceti až padesáti letech ohroženy například severozápad Mexika, severní Indie, jihovýchodní Asie a západní Afrika.
Horké scénáře
„Se změnou klimatu, která je nastartována, budeme pokračovat v oteplování i tehdy, pokud bychom dnes přestali vypouštět skleníkové plyny. Je prakticky jasné, že zmíněná místa budou v dohledné době zápasit s problémem extrémních teplot a můžeme jen doufat, že do tohoto seznamu nepřibude více lokalit,“ upozorňuje Colin Raymond, vědecký pracovník v Jet Propulsion Laboratory NASA a specialista na výzkum extrémních veder.
Experti dodávají, že v případě, že by takto vysoké teploty udeřily v obydlených oblastech, znamenalo by to úmrtí mnoha lidí a přesuny velkých skupin obyvatel.
ČLÁNKY DO MAILU