Názor k článku Jakou pijeme kávu? Ženy zajímavější chutě, muži jednodušší od Jiří - Řekl bych, že článek je typicky českým pohledem...

Řekl bych, že článek je typicky českým pohledem na kávu, je v něm plno nepřesností:
– český Turek, jaký se pije na Balkáně … Nevím, ale turecká káva v Turecku z džezvy chutná úplně jinak než český „turek“. Možná je to i tím, že v Turecku to nedělají z Jihlavanky standard, namleté měsíc dopředu a řádně vyčichlé.
– ráno silnou a výraznou, po obědě méně intenzivní, například capuccino … Když už používáme italské názvy kávy, měli bychom vědět, jak to pijí Italové: ráno se tam pije capuccino (či jiná káva s mlékem), po obědě jedině malá silná káva bez mléka. Když si Češi v Itálii objednávají po obědě capuccino, dívají se na ně místní jako na naprosté barbary. Ono to má i něco do sebe: podle některých studií mléko zpomaluje účinky kofeinu, proto síla z ranní kávy s mlékem se rozloží na celý den, káva bez mléka účinkuje silněji a rychleji odezní, je dobrá i na trávení po obědě.
– Špatný název pro kávu není … Ale je. Například „presso“ v italštině neznamená nic jiného než „u“. Předložku u. U nás je populární tato zkomolená káva se zkomoleným názvem, kdy se z automatu louhuje káva déle než je zdrávo a do hrnku pak přejdou různé nežádoucí třísloviny. Nevím, kde ta „odbornice“ přišla na rozdílné názvy v Itálii. Kdekoliv v Itálii si v baru objednám „un caffè“, dostanu espresso, o objemu cca 30 ml.
Chápu, že Češi mají jiné chutě než Italové, ale víc se mi líbí, jak například Rakušani svou kávu s mlékem nenazývají „espresso“, ale „kleiner Brauner (grosser Brauner)“. U nás se říká espresso něčemu, co espressem není.