Výživa nejmenších dětí, kojenců a batolat, to je kapitola sama o sobě. Rodiče chtějí dát dítěti jen to nejlepší, ale co to je? Mnozí se snaží dodržovat doporučení, která dostávají od dětských lékařů. A pediatři se zase řídí „oficiálními“ příručkami, které dostanou k dispozici. Jenže kde se tyto příručky berou a kdo na ně má vliv? A je to skutečně jediný správný pohled na výživu dětí? Podle Jakuba Přibyla rozhodně ne.
Naprostá katastrofa. Tak hodnotí Jakub Přibyl stav výživy malých dětí v kontextu toho, jaké máme o významu výživy v dnešní době poznatky.
„Pokud to není váš obor, jste prakticky bez šance to rozklíčovat. Zásadní problém je, že doporučení z oficiálních institucí jsou hnána byznysem. A pokud nejste silná osobnost, neumíte se správně ptát, tak se velmi pravděpodobně správných odpovědí nedočkáte.“
Poskytujete poradenství v oblasti výživy také rodičům s dětmi. Tvoří stěžejní, nebo spíše okrajovou klientelu?
Bohužel, rodiče s dětmi v té nejdůležitější věkové kategorii (kojenci, batolata) tvoří okrajovou část nejen mé klientely, ale co mám informace, tak i všech mých kolegů. A přitom je to z hlediska utváření výživových návyků naprosto stěžejní období, kde i relativně drobné výživové nedostatky mohou napáchat hodně škody. Nejde jen o vytvoření podmínek pro optimální vývoj dítěte tak, aby mu nechyběly klíčové esenciální živiny, ale také o jeho návyk na přirozené spektrum chutí a potravin. A nutno podotknout, že do tohoto „přirozeného spektra“ opravdu nepatří to, co se běžně takto malým dětem nabízí a co je k vidění na pultech s „dětskou výživou“.
Co například?
Tak například bílé pečivo, které považuji spíše za hračku než plnohodnotné jídlo. A i když chápu, že bílým rohlíkem dítě skvěle zabavíte, protože se jim bezvadně drží a žvýká, tak si dokážu představit, že úchopové schopnosti ruky, zručnost a motorika jazyka se dají rozvíjet i chytřeji, respektive bez poškozování zdraví dítěte. Kromě nešvaru předčasného (a hlavně zbytečného) zařazování bílého pečiva tu pak máme celý segment slazených mléčných výrobků (to jsou ti Hamánci, Bobánci, Pribináčci apod.). Vedle naprosto nevhodného složení jsou tyto výrobky doslova nacpané přidaným cukrem (navíc velmi nevhodné formy v podobě fruktózového sirupu.) A přitom některé z nich jsou označené jako vhodné pro děti už od osmého měsíce. Hlavně že tam mají přidaný vitamín C, navíc ve formě, kterou bych použil spíše pro konzervaci potravin než pro doplnění „céčka“ v jídelníčku dítěte.
Předpokládám, že většina rodičů se řídí pediatrickými doporučeními a příručkami, kterých je k dispozici velké množství. Proč tedy mají potřebu navštívit ještě vás? Není snad vaše poradenství v souladu s pediatrickými příručkami?
Ta potřeba obvykle vzniká právě až na podkladě nějakých zdravotních komplikací, nebo obecně strachu a zmatenosti z toho, co je tedy vlastně správně. Pokud totiž někdo náhodou nabude podezření, že sušené mléko, rafinované oleje, dextróza, glukózové polymery a další procesované složky nejsou v potravinách a speciální „dětské výživě“ možná tou nejlepší a nejpřirozenější „věcí“ pro zdraví jeho dítěte, pak ho nutně musí napadnout otázka, proč je tohle běžně doporučováno v „bezpečném prostředí“ pediatrických ordinací. A pozor, nejde jen o hloupou reklamu na dokrmy a různé zprocesované potraviny. Zásadní omyly vidím i v doporučeních kolem zavádění příkrmů, jejich složení a frekvence podání.
Můžete tedy konkrétně zmínit některá doporučení, v nichž spatřujete omyly?
Zásadní výhrady bych měl právě k doporučování instantních a průmyslově vysoce zpracovaných potravin. Jde o široký segment přesnídávek a instantních kaší, které se běžně doporučují – a to tak, že pak mnohdy tvoří základní součást jídelníčku. Problém je v tom, že řada z nich je postavená na glukózových polymerech, jednoduchých cukrech včetně přidané fruktózy, kterou (nejen) děti dost často špatně snášejí. Tyhle složky lze odborně obhájit jen ve speciální sportovní a klinické výživě. Řada z těchto výrobků navíc kromě obrovské nálože prázdné energie představuje i zbytečnou aditivní zátěž v podobě éček, které bych rozhodně neoznačil za ideální složku stravy takto malých dětí.
Výhrady bych měl i k bizarním kombinacím obtížně stravitelných ingrediencí. Z hlavy si vybavuji směs fazolí a hovězího masa s doporučením vhodné od šestého měsíce. Takové složení v dobách míru popírá jakoukoliv racionalitu.
Úsměvně pak působí doporučení, ať si maminky dají pozor hlavně na celozrnné pečivo z důvodu obsahu nesolubilní vlákniny, která na nedozrálý trávicí trakt takto malých dětí působí dráždivě. Tak pokud je v pořádku doporučovat hovězí maso ve směsi s luštěninami, bílé pečivo apod., tak tohle bych viděl jako zanedbatelný problém. Navíc já své klienty poučím, že pokud se bude jednat o celozrnné kváskové pečivo (proces fermentace zlepšuje jeho parametry stravitelnosti a snižuje antinutriční zátěž), vyrobené ze speciálně najemno pomleté mouky, není ta zátěž při umírněné konzumaci prakticky žádná. Naopak, u takového pečiva převáží benefity v podobě vyšší výživové hodnoty.
Samostatnou kapitolou je démonizování luštěnin, a naopak nekritické prosazování masových pokrmů už od prvních příkrmů. Údajně je důvodem obsah cenných bílkovin, některých klíčových vitamínů, stopových prvků a hlavně železa. Jediné, co je obhajitelné, je velmi dobře využitelné hemové železo, ale pokud matka současně kojí, je metabolismus železa velmi úzce regulován. A i když dávky masa snížíte, tak zdravému dítěti (které nemá zničené gastrointestinální prostředí právě z té „průmyslové stravy“) železo ve stravě chybět opravdu nebude. Bohužel maminky si v praxi toto doporučení vyloží tak, že maso podávají dětem každý den a bez znalosti s čím a jak ho vhodně kombinovat.
V čem vidíte hlavní kámen úrazu obecných příruček o dětské stravě? A podle čeho se vlastně mají maminky řídit, když už ne podle příruček?
Každopádně informace jsou povrchní a nedotažené a podle toho pak vypadá i praxe maminek. Nehorázné zlehčování a mávnutí rukou nad tím, že lépe to nejde, že to už bychom se zbláznili a nemohli jíst nic, považuji jen za alibismus. Opravdu si nemyslím, že přecpávání malých dětí masem, rafinovanými cukry (typické dětské kaše), bílým pečivem, slazenými mléčnými výrobky atd. jsou tou nejlepší a jedinou správnou výživou. Nevím o žádné příručce, se kterou bych se mohl názorově ztotožnit. Museli bychom se bavit o konkrétních příkladech.
Tak třeba příručka Sunaru dostupná zde: www.sunar.cz/jidelnicek. Můžete tam upozornit na pár příkladů, s nimiž nesouhlasíte?
U kojených dětí v prvním roce života nesouhlasím s doporučovanými masovými příkrmy v takové frekvenci a hlavně v blíže nespecifikovaném složení. Jde o celkové množství a charakter bílkovin, některé formy působí trávicí potíže i dospělým, natož takto malým dětem. Maso bych do stravy zaváděl pozvolna a rozhodně ne v takové frekvenci (každý den). Důraz bych kladl na druh, původ zvířete a kulinární úpravu. Hůře stravitelná masa (především hovězí) bych podával jen v podobě vývarů, které se při dodržení správné technologie blíží svou kvalitou v podstatě parciálním hydrolyzátům speciální kojenecké výživy. (To znamená, že jejich nutriční potenciál je pro takto malé děti nejvyšší).
Když v takové příručce vidím vzorový jídelníček pro batole (pro děti ve věku jeden až tři roky), kde na snídani figurují uzeniny a margarín, na přesnídávku prázdné cukry plus slazený nápoj, k obědu maso v kombinaci s kompotem, na odpolední svačinu blíže nespecifikované pečivo (Jaké to asi bude, že? Asi ta nejostřejší forma lepku, kvůli trénování „imunitního okénka“) a jako zlatý hřeb večera to završí těstoviny s masem (opět maso, asi abychom trénovali ledviny a zácpu, ať si malej zvyká na život dospělých, navíc v kombinaci s těstovinami, které mají podstatně horší parametry stravitelnosti než v případě volby lehčí přílohy, například jáhel, rýže apod.). Tak jak to vidím já, vyrůstá nám tu adept na post Michelinského komisaře, co bude hodnotit kvalitu podávaných kompotů v jídelnách.
Jaké povědomí mají rodiče o vhodné výživě dětí?
Ze zkušeností, které mám já, velmi slabé. Nerozumí obecným zásadám výživy, velmi často si do důsledku neuvědomují, co všechno by měla výživa obsahovat (na co by měli klást zvýšený důraz) a čemu by se naopak měli v této věkové kategorii striktně vyhýbat. Nerozumí problematice dokrmů a příkrmů, hodně podceňují „čistotu“ nabízených potravin (neumějí číst etikety), že bio neznamená automaticky „lepší potravina“, ale že význam má, zvláště u některých komodit, že cukr není esenciální živinou atd. A argument, že trocha cukru nevadí, je zavádějící. Děti si velmi rychle zvyknout na sladkou chuť a paradoxně jim pak chuť přirozených (a výživných) potravin připadá cizí, jakoby toxická. A nebavím se jen o „cukrovinkách“, ale i o zprocesovaných sacharidech, kam se řadí i bílé pečivo a komerční směsi pro přípravu dětských kaší. Takto živené děti pak odmítají základní potraviny, jejich jídelníček je nezdravě selektivní a tím pádem deficitní na celou řadu klíčových živin, což pochopitelně ovlivňuje i jejich neuropsychomotorický vývoj atd.
Kde vidíte příčinu tohoto špatného povědomí?
Módně řečeno, je to mediální negramotnost. Informací je dost, řekl bych až nadbytek, ale prostor je informačně toxický. Pokud to není váš obor, jste prakticky bez šance to rozklíčovat. Zásadní problém je, že doporučení z oficiálních institucí jsou hnána byznysem. A pokud nejste silná osobnost, neumíte se správně ptát, tak se velmi pravděpodobně správných odpovědí nedočkáte.
Jak hodnotíte současný stav výživy nejmenších dětí, kojenců a batolat?
Naprosto katastrofálně v kontextu toho, jaké máme o významu výživy v dnešní době poznatky. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a podívat se, jak vypadá strava nejmenších dětí. V podstatě jen kopíruje trend, který vidíme u dospělých. Tedy čím dál větší důraz na rychlost, instantnost a globální chuťové trendy (tedy umělé aditivní chutě a přemíra sladkého). A přitom dětská výživa je na přípravu a kulinární umění tak jednoduchá. Je tu zásadní odklon od práce se základními potravinami, a když už náhodou narazíte na uvědomělé rodiče, kteří se snaží, tak ti velmi často chybují, protože obvykle vycházejí z chybné koncepce „oficiálních“ doporučení.
Tato oficiální doporučení obvykle prezentují pediatři. Jak tedy vy osobně hodnotíte znalost lékařů v oblasti nutrice?
Obecné hodnocení na skupinu jednotlivců nemám rád, hodnotit lze názory a doporučení, které tato profesní skupina aktuálně reprezentuje. Tam vidím zásadní odklon od znalostí, jaké dnes o výživě máme. Ale není to nic „skandálního“, tempo prostě udává konzumní způsob života a ten má do ideálu daleko. Jinak výživa tvoří jen zlomek pediatrovy profesní odbornosti (a bohužel aktuálně je v naprosto podřadné roli) a moje zkušenost je taková, že je řešena opravdu jen okrajově a hodně povrchně. Takže mé poradenství v tomto kontextu určitě není v souladu s pediatrickými příručkami, rozhodně ne v tom smyslu, jak povrchně nedbale a možná i neeticky jsou řešené (dost možná i proto, že mé poradenství není placeno z reklamy výrobců dětské výživy). Jinak za tu dobu, co se ve výživě pohybuji, jsem poznal i celou řadu lékařů, kteří se dál vzdělávají a jejichž znalosti jsou pak pochopitelně v rámci jejich oborové profilace mnohem lepší, než je „ten průměr“.
To, jak edukuji své klienty já, nelze srovnávat s rolí a zázemím pediatra. Pediatr není výživový specialista (pokud to současně není jeho koníček) a nedokážu si představit, že by ve své ordinaci měl čas na klienta, tak jako já. Tedy alespoň ne za současných podmínek, i když věřím, že díky iniciativě rodičů a některých organizací by se to mohlo zlepšit. Vyjadřovat se k odborné způsobilosti pediatrů a tvůrců těchto doporučení nemá smysl. Nemyslím si, že v tom jsou pouze čisté úmysly a hodně je z toho cítit tlak ze strany jejich „chlebodárců“. Stačí se podívat na partnery České pediatrické společnosti a jejich zavádějící doporučení o prospěšnosti výrobků Hami, které jsou spíše reklamním sdělením než zdravou úvahou nad tím, jaké jsou reálné výživové potřeby našich dětí.
Takže kupříkladu výrobky Hami neshledáváte jako nejideálnější volbu z hlediska zdravé výživy dětí?
Jejich portfolium výrobků mluví samo za sebe, nemají absolutně žádný styl, jsou schopni na trh vpustit prakticky cokoliv, co nebude přímo v rozporu s aktuálně platnou legislativou a co jim bude vynášet. Tím nekritizuji vedení firmy, chápu, že výrobní podnik potřebuje v první řadě prosperovat, takže tohle je opět především o vkusu zákazníka. Určitě by pomohla i regulace ze strany státních organizací, i když poté, co jsem viděl některá jejich vyjádření, si nedělám iluze. Zkrátka a dobře, je to propojené, a pokud na konferenci o budoucnosti dětské výživy máte současně jako hlavní partnery celé akce zástupce těchto firem, nemůžete očekávat, že dojde k nějakému zásadnímu zlepšení.
Pozn. Redakce oslovila značku Hami s možností vyjádření. Komentář poskytla Lenka Slunská, generální tajemník Východní Evropa, Nutricia a.s.:
Společnost Nutricia dlouho spolupracuje s pediatry i Společností pro výživu. Ve spolupráci s nimi vytvořila program NUTRICHEQ. Ten umožní mamince identifikovat výživové nedostatky jejího batolete a také dostane od pana doktora doporučení, jak stav změnit. Kromě jiného Nutricia financuje výživové studie batolat. Studie i tyto programy nemají žádná propojení na naše výrobky. Nutriční specialisté pak čerpají informace z těchto studií. Výživové potřeby batolat jsou velmi specifické a neměly by se k nim vyjadřovat odborníci bez pediatrického vzdělání. Batole v prvních třech letech zdvojnásobí výšku, zpětinásobí váhu a nabývá jeden gram denně pro nárůst a vývoj mozku. Nemá stejné potřeby jako dospělý člověk. Například bílkoviny jsou základní stavební jednotkou pro lidský organismus. Srovnejte, jak rychle roste tele a dítě. V mateřském mléce je 1 % bílkovin, v kravském mléce 3,2 %. Právě „akurátnost“ je klíčová. Umělá mléka mají bílkoviny snížené co nejblíže k mateřskému mléku.
Jak z toho ven?
Tak, jak to vidím já, jde v první řadě o pohodlnost a falešnou iluzi bezpečí většiny populace, která se chová čím dál víc jako anonymní stádo, bez špetky kritického uvažování a až moc snadno přistoupí na pohodlnou „konzumní vlnu“. Smutné je, že tady jde o zdraví dětí, které jsou v tom nevině a nemají možnost to jakkoliv ovlivnit – jsou prostě jen v roli pasivního příjemce a je pouze na rodičích, jak k výživě svých dětí přistoupí. A na pediatrickou společnost bych s ohledem na to, co prezentují, opravdu nespoléhal. Je třeba hledat silné individuality a těch naštěstí přibývá i mezi pediatry. Nejde tedy jen o kritiku pediatrické společnosti, ale také o lidi, kteří s lékařem neumí navázat kvalitní dialog. Vidím to ve své poradně, kdy velmi často lidem musím radit i v oblasti obyčejného navazování zdravé komunikace.
S jakými konkrétními problémy za vámi rodiče s dětmi přicházejí? S čím chtějí pomoci?
Zásadní problém je, že obvykle přicházejí, až když nastanou nějaké komplikace, dítě neprospívá, objevují se různé trávicí komplikace, alergie atd. To se pak pochopitelně dává do souvislosti i s výživou a rodiče vyhledají pomoc specialisty. Výjimkou jsou případy, kdy se maminka na mateřství připravuje a už předem si hledá informace. To je pro mě ideální případ, protože pokud se ke mně dostane ještě před zařazením prvních příkrmů, mám prostor vše optimalizovat s ohledem na výživové požadavky jak maminky, tak dítěte.
A jaké nejčastější chyby dělají maminky při výživě dětí?
Jde především o nepochopení správného nutričního načasování v kontextu k funkční schopnosti zažívacího traktu a gastrointestinálním charakteristikám takto malých dětí. Velmi často se také chybuje v předčasném zařazování potravin s takzvaně vyšším alergenním potenciálem. Kojenci mají přirozeně vyšší vnímavost vůči alergenní zátěži stravy a každá maminka by měla být v tomto ohledu edukována tak, aby dokázala potřeby svého dítěte správně interpretovat/navnímat a potraviny s prokazatelně vyšším alergenním potenciálem buď po určité období zcela vyřadit, nebo jejich frekvenci správně „omezit“. Různé kožní problémy, podezřelé odchylky v neuropsychomotorickém vývoji dítěte, poruchy vyprazdňování, odmítání stravy atd. – to vše může souviset s antigenní zátěží ze stravy. Zkrátka a dobře, specialista by měl určit skladbu potravin, vhodných pro tu kterou věkovou kategorii, jejich časování, frekvenci podání atd. (přemíra masa škodí stejně tak jako jeho nekritické „tabuizování“). Často se také setkávám s nesprávnou technologií přípravy dětských pokrmů, kdy si rodina neuvědomuje, že dítě má úplně jiné gastrointestinální charakteristiky než dospělý a má sníženou toleranci vůči tzv. provozním kontaminantům, přepáleným tukům atd. Velkou chybou je, že velká většina dětí dostává ve stravě víc energie a v nesprávné podobě (poměry cukrů vs. sacharidů, tuků a bílkovin), než reálně potřebují. To je základ pro vznik zdravotních problémů.
Provozní kontaminanty jsou látky, které vznikají jako nežádoucí produkt při výrobě potravin. Některé z nich působí genotoxicky a karcinogenně (např. akrylamid a furan) a právě v dětské výživě by měly být potlačeny na minimum. Jejich výskyt v potravinách se dá snížit např. vhodnými opatřeními v technologii výroby. Obrovský preventivní význam to má u potravin, které jsou konzumovány často a v objemově velkém množství (typicky právě pečivo a pufované výrobky, které jsou běžně nabízené už takto malým dětem).
Lze dát rodičům vůbec nějaká obecná doporučení, nebo je zapotřebí přistupovat ke každému dítěti jinak, s ohledem na jeho individuální somatotyp atp.?
Právě, že u takto malých dětí je to hlavně o obecných doporučeních, jejich příběh teprve začíná a o personalizaci výživy mluvíme hlavně ve vztahu matka – dítě (popřípadě rodina). A pochopitelně respektování věkové kategorie, kde jsou zásadní rozdíly ve skladbě jídelníčku. Pokud mají rodiče správně nastavený výchozí koncept, s jakými potravinami kdy a jak začít, čemu se naopak striktně vyhýbat, co omezit atd., je to pak hlavně o výživovém vkusu a náladě celé rodiny. U takto malých dětí nelze uplatňovat čistě racionální přístup (pochopitelně jim to nevysvětlíte) a vše je o práci s tím správných spektrem emocí. Vždy ale musíte vycházet z určitých racionálních pravidel a vytvořit dítěti zdravé prostředí – a to nejen výživové.
Můžete uvést nějaký zajímavý případ z praxe? Jak konkrétně jste poradil při určitém problému?
Pár příběhů najdete na mých stránkách v referencích, pokud ale nepočítám běžnou úpravu stravy, tak asi nejčastěji za mnou přicházejí maminky s dětmi, které mají problémy s potravinovými intolerancemi a alergiemi, které pak pochopitelně zásadně narušují „imunologický vývoj“ dítěte. Typické jsou nejrůznější kožní problémy, „alergie“ na lepek a histaminové intolerance. Naštěstí takto malé děti velmi dobře reagují na dietní opatření a jejich stav se až zázračně rychle lepší. Z „anemických“, viditelně neprospívajících dětí se stávají zdravé hravé usměvavé bytosti. V případě histaminové intolerance se jedná obvykle o přidruženou komplikaci, to samé platí pro „alergii na lepek“. Jakmile se z jídelníčku odstraní rizikové složky, a naopak se cíleně zařadí potraviny, které podporují „zahojení střeva“ (jde především o střevní biom a intestinální permeabilitu), potíže vymizí a po čase se tyto složky mohou do stravy opět pomalu vracet. Aby nedošlo k mystifikaci, tak v případě „alergií na lepek“ u takto malých dětí nejde obvykle o autoimunitní onemocnění (glutenovou enteropatii, tedy prokázanou celiakii), ale o neceliakální glutenovou senzitivu, chcete-li intoleranci lepku, která pokud není včas podchycená, může pak časem vyústit právě až v autoimunitní onemocnění.
Jinak nejvíce pyšný jsem na mou kamarádku, která mateřství po výživové stránce zvládá na jedničku. Je to jedna z mála mých klientek, kde jsem měl možnost ovlivnit výživu už od prenatálního období a nebylo třeba „hasit“ už vzniklé problémy. Takto zářících dětí a maminek je v dnešní době zoufale málo a výživa na to má bezpochyby zásadní vliv. Svůj příběh sdílí prostřednictvím blogu zdravá blondýna, ve kterém se problematice mateřství věnuje. Její trefné postřehy občas doplním odbornějším komentářem právě k výživě a jen bych si přál, aby takových příběhů přibývalo.
Jakub Přibyl
Konzultant pro personalizovanou výživu s dlouholetou praxí v oblasti nutriční prevence a sportovní dietologie, člen Společnosti pro výživu, České potravinářské společnosti (kde jako výrobce fortifikovaných potravin a doplňků stravy profesně „prozřel“), Etické Fitness Aliance a vedoucí rady spolku Zdravě pro vás (www.zdraveprovas.cz). Provozuje vlastní poradenský a školící portál www.vyzivapro.cz, pořádá odborné konference zaměřené na moderní výživu. Je odborným garantem specializovaného e-shopu www.nejenleky.cz, konceptu tzv. etického obchodu, kde se nabízí výhradně kvalitní potraviny a doplňky stravy s důrazem na transparentní původ, technologii zpracování a složení.
ČLÁNKY DO MAILU