Mě by úplně stačil svět, který by místo na ieologickou stránku kladl důraz na funkčnost.
První velká náboženská válka o které pojednává Mahabharátha (asi -1440)
byla způsobena také přehnaným důrazem na takzvanou duchovnost, tedy soubor obřadů a pravidel stanovených kněžími. Ti podle vlastního uvážení rozhodovali prakticky o všem, včetně Boha.
Skončila Pyrrhovým vítězstvím. Po ní následovala rozsáhlá ekologická katastrofa, následovaná masovým exodem a pochopitelně pádem civilizace.
Pokud by se, místo líbivých vizí nechutně bohatých osobností, kteří nám dnes nahrazují kněžstvo, začala vážně brát taky funkčnost, možná bych se do budoucnosti díval s větším optimismem...
Právě proto považuji velkolepé vize spíš za mrhání časem.
Možná by... pro začátek stačilo zbytečně nesuplovat Boha ve věci potratů a LGBT problematiky, tohle totiž, na rozdíl od nesmyslů kolem ekonomických běženců, z větší části způsobených právě věřícími a filantropy, konec evropské civilizace nepochybně nepřinese...