Mě by úplně stačil svět, který by místo na ieologickou stránku kladl důraz na funkčnost.
První velká náboženská válka o které pojednává Mahabharátha (asi -1440)
byla způsobena také přehnaným důrazem na takzvanou duchovnost, tedy soubor obřadů a pravidel stanovených kněžími. Ti podle vlastního uvážení rozhodovali prakticky o všem, včetně Boha.
Skončila Pyrrhovým vítězstvím. Po ní následovala rozsáhlá ekologická katastrofa, následovaná masovým exodem a pochopitelně pádem civilizace.
Pokud by se, místo líbivých vizí nechutně bohatých osobností, kteří nám dnes nahrazují kněžstvo, začala vážně brát taky funkčnost, možná bych se do budoucnosti díval s větším optimismem...
Právě proto považuji velkolepé vize spíš za mrhání časem.
Možná by... pro začátek stačilo zbytečně nesuplovat Boha ve věci potratů a LGBT problematiky, tohle totiž, na rozdíl od nesmyslů kolem ekonomických běženců, z větší části způsobených právě věřícími a filantropy, konec evropské civilizace nepochybně nepřinese...
Myslím, že vlastně popisujete původní ideál kapitalismu:
Systém, který není shora řízený skupinou něčemu věřících osob. Systém, kde je jedincům ponechána svoboda rozhodování, a funkčnost toho, co vymyslí, závisí jen na nich.
Také vám připadá, že zde vzniklo nové náboženství? Alan Gore je spasitelem, Bono Vox a Bob Geldof se stali jeho věrnými apoštoly, Rádžendra Pačaurí je papežem, IPCC, WWF, Greenpeace a Generation Investment Management jsou pak jeho nejmocnější řády získávající pohádkové jmění kupčením s odpustky.
Toto náboženství je nyní pro nás oficiálním státním dogmatem. Viz Lisabonská smlouva, hlava XX, čl. 191.