Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) má velmi bohatou historii. Už staří Římané si šlehali revmatické klouby svazkem kopřiv. Podobně léčili i artritidu. A když šli římští vojáci do boje do chladných krajin, pak – aby se zahřáli – si pokládali drcené kopřivy přímo na tělo. U nás se zase věřilo, že kopřiva dokáže odehnat zlé duchy a čarodějnice.
Poklad starých bylinářů
Kopřiva zakopaná v rohu čerstvě zoraného pole měla chránit úrodu před ptactvem a housenkami. Používala se i v případech, kdy nebylo jasné, zda člověk opravdu zemřel. V takové situaci se čerstvá kopřiva přiložila na kůži. Pokud člověk ještě nebyl mrtev, kůže zčervenala.
Galerie: Co všechno se dá v přírodě aktuálně sníst
Dávní bylináři zase dávali kopřivový odvar při kašli, tuberkulóze, léčbě kurdějí a k zastavení krvácení.
Ovšem ani na talíři našich předků kopřiva nechyběla. Dělal se z ní oblíbený špenát, sloužila jako chutný doplněk salátů a čaj z ní se pil na litry.
Rostlina pro zdravé tělo
V dnešní době se kopřiva používá především při jarních očistných kúrách. Ovšem má i další široké pole využití. Látky, obsažené zejména v listech, mají v první řadě protizánětlivý a hojivý účinek. Urychlují léčbu ran, ekzémů a poškozených tkání. Chlorofyl, který obsahují, povzbuzuje metabolismus a pomáhá okysličovat tělo.
Pokud se k tomu přidají i silně odvodňující účinky kopřivy, pak se zařadí mezi velice účinné přírodní látky na podporu hubnutí. Působí však rovněž také proti chudokrevnosti, revmatu, zúžení cév i zánětům.
Odvar z kopřivy hojí rány i odřeniny. Je dobrým doplňkem při nemocech srdce, lehčích formách cukrovky, při průjmu a virózách. Význačná je její pomoc při vypadávání vlasů (používá se ve formě tinktury nebo nálevu) a ženy ji ocení při kojení jako prostředek, který podporuje tvorbu mateřského mléka. Stejně tak dobře účinkuje i o několik let později – v klimakteriu. Léčí také akné a poruchy menstruačního cyklu. Dříve dokonce ženy popíjely v těhotenství odvar z kopřiv pro posílení plodu a snadný porod. V neposlední řadě pak kopřiva obsahuje i serotonin, který je znám spíše jako „hormon štěstí“. Díky tomu nás dokáže dostat do duševní rovnováhy a pohody.
Kdy a jaké kopřivy sbírat
Kopřiva je vlastně plevel, který roste prakticky kdekoli – na rumištích, loukách, v příkopech podél cest, na neudržovaných zahradách. Při sběru listů na sušení je nutné se vyhýbat rostlinám blízko silnice nebo takovým, které vypadají nápadně dobře a statně, protože je pravděpodobné, že obsahují hodně dusičnanů, a ty jsou nežádoucí.
Sběr kopřiv
Kopřivu sbíráme výhradně v rukavicích, jinak se pořádně popálíme. Může za to ostrá šťáva, která se ukrývá v křehkých chloupcích kopřivy. Obsahuje totiž kyselinu mravenčí. Požahání kopřivou má proto za následek nejen zčervenání, ale i drobné puchýřky. Úlevu nám může přinést obyčejný šťovík. Jeho šťáva působí jako „protijed“ a velmi rychle uleví.
Pro léčivé účinky se využívá hlavně list a kořen. Sbírat by se měl ideálně v tomto období, a ještě navíc okolo 14. hodiny. Nejpozdější termín, do kterého je vhodné mladé kopřivy sbírat, je 20. květen. Pak už rostlina obsahuje příliš mnoho dusičnanů. Také ještě můžeme sbírat vrchní mladé výhonky v září. Pokud budeme rostlinku sušit, nesmí zčernat. Což se může stát velmi snadno, pokud se zapaří. Ideální je tedy pro tento účel sušička. Nemáme-li ji, pak je třeba kopřivu sušit opatrně ve stínu a ve větrané místnosti.
Galerie: Vyrazte na kopřivy, je pro to ideální doba
Kopřivová semínka mají jemně oříškovou chuť
Věděli jste, že je možné pojídat i kopřivová semínka? Zkuste to – jejich chuť je jemně oříšková. Dříve se semena kopřiv přidávala koňům jako doplněk ke krmivu. Údajně díky tomu měla zvířata lesklejší srst a cítila se lépe.
Nám pak může kopřivové semínko pomoci zejména pro zdravější vlasy, nehty a kůži. Obsahuje spoustu vitamínů (A, B, C a E) i minerálních látek (draslík, vápník, železo…).
Zatímco kopřivové listy se sbírají na jaře, do sběru semen se pusťte koncem prázdnin. Bez rukavic se v žádném případě neobejdete. Semínka usušíme buď v sušičce, nebo na slunném místě. Uchováváme je v dobře uzavíratelné sklenici na chladném a tmavém místě.
Pravidla užívání kopřivy
Užívání rostliny je naprosto bezpečné. Nejsou prokázány žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky, přesto by měly být v jejím užívání opatrnější lidé, kteří užívají léky na ředění krve.
Specialitou kopřivy jsou očistné kúry, jelikož je bylina schopna zbavovat naše tělo nahromaděných odpadních látek. Jarní očistná kúra by měla trvat tři týdny (pokud ale trpíme ekzémy nebo sennou rýmou, je možné kúru protáhnout, max. o další týden). Po této době je nutné udělat minimálně měsíc pauzu v užívání. Následně je možné kúru ještě jednou zopakovat, je-li to potřeba.
Kopřiva si umí v tento čas poradit i s takzvanou „jarní únavou“. Obsahuje hodně železa, které umí řešit pocity ospalosti i vyčerpání. Po jarní kopřivové kúře se cítíme lépe tělesně, vrací se nám energie a tvořivá síla, zlepší se i náš vnější vzhled.
Pokud to myslíte s jarní očistou vážně, pak by pití kopřivového čaje mělo zabrat dvě třetiny vašeho denního pitného režimu. Zbylou jednu třetinu by měla vyplnit ideálně čistá voda. K tomu je však nutno také odlehčit jídelníček a ideálně přidat nějakou pohybovou aktivitu. Uvidíte, že se po této kúře budete cítit rozhodně lépe.
Recepty z kopřiv
Afrodiziakum pro muže
Podle mnohých výzkumů by kopřivu měli pít právě i muži. Působí totiž tak, že zmenšuje a potlačuje zbytnělou prostatu. Samičí květy byliny mají údajně pozitivní vliv na mužskou neplodnost. Vyzkoušejte přírodní povzbuzovač: Smícháme jeden díl kopřivových semen a jeden díl medu. Užíváme jako afrodiziakum.
Jarní kopřivový čaj pro očistu
Hrst čerstvých kopřivových listů zalijeme 500 ml horké vody. Necháme 15 minut louhovat a poté scedíme. Popíjíme během dne.
Odvar proti padání vlasů
100 g jemně nařezané kopřivy vaříme půl hodiny v jednom litru vody okyselené octem. Používá se k večernímu mytí vlasů jako prostředek zabraňující jejich vypadávání.
ČLÁNKY DO MAILU
_2.jpg){kind=link}