Polévka je grunt, říká staré známé heslo našich babiček. Často se odbýváme a polévky nejíme vůbec, přitom hrnec kvalitní polévky vydá za plnohodnotné jídlo a v kombinaci s jarními bylinkami prospěje zdraví. Odbornice na biopotraviny Barbora Hernychová pro server Vitalia.cz radí, jak takovou jarní vzpruhu připravit, a přidává i jeden recept.
Co se dozvíte v článku
Polévka není jen „obědové“ jídlo
„Polévka je skvělým posílením v náročném předjaří, kdy má tělo sklon k jarní únavě. Po dlouhém období, kdy není tolik čerstvých potravin, je zima, tma a málo slunce, může být tělo unavené, mít oslabenou imunitu,“ uvádí Barbora Hernychová. „Obzvlášť v současné době je péče o sebe kvalitním jídlem velmi důležitá.“
Spojení polévky s časem oběda je tradiční, ale nemusíme se vůbec omezovat. Barbora Hernychová radí dát si polévku i jako lehkou večeři, navíc díky ní pokryjete denní doporučovanou dávku zeleniny. Ideální přílohou k večerní polévce je domácí kváskový chléb (a kdo nepeče doma, už jej bez větších potíží sežene i v mnoha obchodech).
„Možná někoho překvapí, že dobrou polévkou lze den i začít. Polévka k snídani u nás není běžná, ale věřte, že nás poctivý vývar dokáže ráno pěkně postavit na nohy a ‚nakopnout‘,“ dodává Barbora Hernychová.
Brzy na jaře využijte zimní zeleninu
Na jaře příliš čerstvé zeleniny jako základu polévky k dispozici není, nabízí se ale využití zimních zásob – kdo zeleninu nemá kde skladovat, nakoupí ji dle potřeby, ideálně v biokvalitě a od domácí pěstitelů. Co všechno dát do polévky?
Barbora Hernychová sází na mrkev, cibuli, brambory, červenou řepu, zelí, kapustu, růžičkové kapustičky. K nim se později přidají první čerstvé výpěstky – ředkvičky, kedlubny, polníček, rukola nebo špenát.
„Příroda už teď nabízí i něco navíc – divoké jedlé byliny. Nijak nešlechtěné, nepěstované, vitální, silné, odolné. Tedy přesně to, co si žádá i naše tělo pro své probuzení a obranyschopnost,“ říká Barbora Hernychová. „Jsou to lístky medvědího česneku nebo třeba mladé lístky pampelišek – to jsou dary nabité vitamíny a energií, které máme z přírody zdarma a v hojném množství. Sbírejte je vždy jen tam, kde máte jistotu, že půda nebyla chemicky ošetřena anebo v čistém lese či vlastní zahrádce.“
Doplňte polévku obilovinami
- Skvělým doplňkem jarní polévky jsou uvařené obiloviny, po uvaření navíc v polévce příjemně křupou.
- Dodají delší pocit nasycení, energie z nich se uvolňuje postupně a pomalu.
- Zkuste původní obiloviny – jednozrnku, dvouzrnku, červenou pšenici, špaldu či bezlepkový čirok.
Zahustit, prosím – ale ne jíškou
Výhoda zahuštěné polévky je jasná, mnohem více a na delší dobu nás zasytí. Bílá mouka a klasická jíška se ale dají nahradit zdravějšími variantami a nijak složitými. Třeba „obyčejnými“ bramborami:
„Ty fungují jako skvělé zahušťovadlo, rozvařené se krásně rozpadnou a díky obsaženému škrobu polévku přirozeně zahustí,“ dělí se o své zkušenosti Barbora Hernychová. „Když už jste zvyklí na mouku, zkuste aspoň jinou než bílou – ze špaldy či pohanky, nebo mouky luštěninové – ze žlutého hrachu, červené čočky nebo cizrny. Je třeba je povařit asi čtvrt hodiny, aby byly lépe stravitelné. Na zahuštění výtečně fungují i vločky, ať už ty nejběžnější – ovesné, i jakékoliv jiné z pohanky, špaldy, ječmene či jednozrnky.“
A když je řeč o luštěninách, tak ty jsou ideálním doplňkem jarní polévky především kvůli obsahu vlákniny.
„Existuje široká škála různě barevných a velkých či malých fazolí, čočky, hrachu či oříškově chutnající cizrna. Nejsnadnější je lehká rychlá polévka z loupané červené čočky, která je hotová za patnáct minut. Stačí vám jen na cibulce osmahnout čočku, přidat nakrájenou mrkev či jinou zeleninu, kterou zrovna máte po ruce, ochutit solí a uvařit. Čočka se dokonale rozvaří, polévka je krásně hustá, jemné příjemné chuti a na dlouho vás zasytí. A zbožňují ji i děti,“ dodává Barbora Hernychová.
Posypat je nutnost
Závěrečný polévkový posyp je to, co může výsledek zase o kousek „zdravotně povýšit“, a navíc hezky vypadá. K jaru pak k tomuhle účelu ideálně slouží klíčky, výhonky a mikrozelenina – třeba řeřicha, ředkvička nebo hořčice se svou pikantnější chutí.
Co umí klíčky jarních rostlin
- Výhonky řeřichy se odpradávna využívají k prevenci jarní únavy a na zvýšení imunity, čistí tělo a chrání ho proti nemocem.
- Vojtěška podporuje látkovou výměnu a pomáhá při problémech s akné.
- Mladé výhonky pohanky jsou skvělým zdrojem rutinu pro silné a zdravé cévy.
- Hořčice obsahuje významné množství vitamínu C, upravuje trávení a má antibakteriální účinky. Výhonky hrášku jsou vynikajícím rostlinným zdrojem bílkovin, obsahují jich až 25 %. Naše tělo obohatí všemi 8 esenciálními aminokyselinami a vápníkem.
- Důležité je ke klíčení vybírat vždy zdravé mladé osivo, ideálně v kvalitě bio – bez zbytků pesticidů a umělých hnojiv.
„Příjemně křupavé a jemné výhonky má mungo, které chutná i dětem. Velmi chutné jsou křehké hráškové výhonky, které chutnají sladce jako hrášek. Nezapomeňte, že klíčky a výhonky se nesmí tepelně upravovat. Přidávejte je do polévky až nakonec, jinak by se cenné živiny zničily,“ doporučuje závěrem Barbora Hernychová.
Do jarní polévky se hodí i opražená semínka slunečnice či dýně, nasekané ořechy nebo opražená pohanková lámanka. Do krémových polévek přidejte lžičku zakysané smetany či rostlinného krému, nastrouhaný sýr nebo na kostičky osmažený tempeh či tofu.
Recept – Jarní bio zeleninová polévka
s červenou pšenicí a krutony
Suroviny:
- 100 g mrkve
- 70 g jarní cibulky
- 70 g pórku
- 40 g řapíkatého celeru
- 40 g petržele
- hrst čerstvého špenátu
- hrst mladých jarních kopřiv
- čerstvý tymián
- 2 lžíce olivového oleje (např. Biolinie)
- hrst petrželky
- cca 800 ml vody
- 200 g brambor
- pepř, sůl, libeček
- 80 g červené bio pšenice (např. Probio)
- 100 g celozrnného pečiva
Červenou pšenici uvaříme pod pokličkou v mírně osolené vodě doměkka. Slijeme, propláchneme studenou vodou a necháme okapat. Očištěnou mrkev, řapíkatý celer a petržel nakrájíme na plátky. Na oleji zpěníme pórek a jarní cibulku, nakrájenou na kolečka, přidáme zeleninu a osmahneme. Zalijeme vodou, osolíme, opepříme a vaříme do poloměkka.
Poté přidáme na kostičky nakrájené brambory a vaříme téměř doměkka. Ke konci varu přidáme červenou pšenici, nasekaný čerstvý špenát, kopřivy a čerstvý tymián.
Dochutíme mořskou solí, libečkem a petrželkou. K polévce podáváme krutonky z celozrnného pečiva.
Zdroj: Probio
Odborná spolupráce:
Barbora Hernychová
Odbornice na přirozenou stravu ze společnosti Probio. Zabývá se převážně biopotravinami, expertka na zapomenuté plodiny a tradiční metody pěstování, propagátorka klíčení plodin, milovnice pečení a kvasového chleba.
ČLÁNKY DO MAILU