Na benefity skoncování s cigaretami nemá naštěstí až tak velký vliv to, jak dlouho člověk kouří. Každý, i celoživotní kuřák, bude těžit z toho, když kouřit přestane. Pokud ale seknete s cigaretami ještě před čtyřicítkou, snižuje se riziko úmrtí v souvislosti s kouřením asi o 90 procent.
Co se dozvíte v článku
„Přestože se zdravotní stav a celková fyzická kondice zlepšuje de facto ihned poté, co člověk přestane s kouřením, nemůžeme se spoléhat na zázraky,“ říká docent Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.
„Riziko úmrtí na rakovinu plic se sice může snížit až na polovinu v porovnání s aktivním kuřákem, ale nedostane se na úroveň člověka, který v první řadě nikdy kouřit nezačal,“ dodává. Kuřáci v porovnání s těmi, kdo nikdy nekouřili, přicházejí průměrně asi o deset let života.
Vykašlat se na cigarety nicméně pomáhá i v případě, kdy už člověk rakovinou onemocněl. Výzkum publikovaný v časopise JAMA Oncology ukázal snížení úmrtnosti spojené s rakovinou o 22–26 procent u těch, kteří přestali kouřit během tří měsíců od zahájení léčby závislosti na tabáku. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u pacientů, kteří zahájili léčbu tabákové závislosti do šesti měsíců od diagnózy rakoviny a tři měsíce poté již nekouřili.
Co vás čeká po poslední cigaretě?
Přestat kouřit není úplně jednoduché rozhodnutí, to nikdo nezpochybňuje. Většinu lidí čekají abstinenční příznaky: nutkání si zakouřit, ale i depresi, podrážděnost až agresivitu, zvýšenou chuť k jídlu, horší soustředění, závrať nebo poruchy spánku. Jde však o krátkodobé záležitosti, které samy odezní, většinou do jednoho až tří měsíců.
Tělo se všem začne hojit v podstatě okamžitě. Například srdce ocení nekouření už po pár hodinách. Ostatně jsme o tom psali už v tomto článku:
Jak ale cigarety vlastně na náš organismus působí? Že mají vliv na plíce, ví každý, jenže tenhle orgán není zdaleka jediný, kterého se kouření dotýká.
Krev, cévy a srdce
Chemikálie v cigaretovém kouři pronikají až do krve, kde zvyšují riziko akutní myeloidní leukémie – nádorového onemocnění krve, při kterém se nekontrolovaně množí nezralé bílé krvinky. Kouření navíc zvyšuje krevní tlak a tím riziko infarktu. Také vyvolává záněty cév, vznik krevních sraženin a poškozuje schopnost krvinek vázat kyslík, který rozvádějí do všech tkání těla. Ta se obnoví ve chvíli, kdy přestanete krvinky dusit oxidem uhelnatým z kouře.
Oči
Kouření poškozuje jemné cévy v očích, což zvyšuje riziko makulární degenerace a šedého zákalu. Dráždí oči a snižuje tvorbu slz, což vede k syndromu suchého oka. Kouř také může poškodit zrakový nerv a způsobit záněty. Po zanechání kouření se krevní oběh v očích zlepšuje a tím následně klesají popsaná rizika, suchost a podráždění.
Uši
Rizika kouření pro uši také souvisí s horším průtokem krve – především ve vnitřním uchu, které je zodpovědné za přenos zvuků do mozku. Tím může následně dojít ke zhoršení sluchu. Po odložení cigaret tedy klesají i rizika spojená se zhoršenou cirkulací krve.
Paměť a soustředění
Kouření ovlivňuje i mozek. Nikotin sice na chvíli způsobí, že se cítíte více „soustředění“, ale dlouhodobě kouření poškozuje cévy, které zásobují mozek kyslíkem. Ten tak trpí nedostatkem kyslíku a živin, což vede k horšímu soustředění, zhoršené paměti a vyššímu riziku mrtvice. Lepší okysličení mozku po zanechání kouření vám pomůže k jasnější mysli.
Hormony
Kouření ovlivňuje i hormony v těle. Například u žen může snížit hladinu estrogenu, což urychluje nástup menopauzy a zvyšuje riziko osteoporózy. U mužů zase kouření přispívá k erektilní dysfunkci, protože narušuje průtok krve do pohlavních orgánů. Po skoncování s cigaretami se u žen zlepší hormonální rovnováha, což může oddálit projevy osteoporózy, a u mužů se zlepší průtok krve, což pozitivně ovlivní erektilní funkci.
Kosti
Nikotin a další toxiny narušují rovnováhu mezi odbouráváním a obnovou kostní tkáně, což vede k úbytku kostní hmoty. Přechodem na nekuřácký styl života se mechanismy obnovy kostní tkáně zlepšují.
Zkoušeli jste někdy přestat s kouřením?
Screening najde i malý nádor
Jak ale lékaři upozorňují, ani po zanechání kouření není opatrnosti nazbyt. Tělo se s dlouholetými účinky škodlivých látek vyrovnává postupně a jednoduše to trvá. I proto vznikl screeningový program časného záchytu karcinomu plic. V jeho rámci je možné pomocí CT vyšetření odhalit i velmi malý nádor, který ještě nemá žádné příznaky.
Jako první je zapotřebí navštívit praktika a následně pneumologa, který rozhodne o provedení rentgenu hrudníku. Na základě výsledku pak doporučí například zmíněné CT nebo další vyšetření.
Program je určený lidem mezi 55 a 74 lety, kteří kouří dvacet a více let dvacet cigaret denně nebo po dobu deseti let čtyřicet cigaret denně. Vyšetření mohou podstoupit i bývalí kuřáci dvaceti cigaret po dobu dvaceti let nebo třeba čtyřiceti cigaret po dobu deseti let. A je jedno, jestli přestali kouřit před rokem, nebo třeba před deseti lety.
ČLÁNKY DO MAILU