Většina konzumentů kávy považuje za kvalitnější druh kávu arabika. Aby ne, když se to konstatuje prakticky ve stu procent informací, které se spotřebitel o kávě z tuzemských, ale i zahraničních médií dozví.
Ve skutečnosti je to ale trochu jinak – oba druhy káv mají své přednosti i nedostatky. Proč je tedy arabika „in“ a robusta „out“?
Body pro arabiku
Je to především proto, že arabika je aromatičtější, chutnější, jemnější… A také proto, že se na produkci káv ve světě podílí asi čtyřmi pětinami, a má tak přirozeně masivnější marketingovou podporu.
Kromě toho je arabika dražší, a vyšší cenu je prostě strategické a žádoucí častěji obhajovat, i když díky vyšším nárokům na pěstování by měla být arabika logicky dražší zcela přirozeně – který spotřebitel ale řeší, jak se daný produkt pěstuje…To argument kvality zabírá podstatně více. Jinými slovy, za lepší image kávy arabika mohou především senzorické vlastnost a public relation.
Protože je toho o pozitivech arabiky napsáno asi tak stokrát více než o pozitivech robusty, pokusme se tento deficit alespoň trochu vyrovnat, především dvěma rozdíly, které mluví pro robustu.
Body pro robustu
Ta totiž obsahuje oproti arabice více než dvojnásobné množství kofeinu a téměř dvojnásobek látek, souhrnně nazývaných antioxidanty. Vyšší obsah kofeinu dává sice robustě intenzivnější hořkou chuť, na druhou stranu je ale právě proto robusta vhodnější na zahánění únavy, tedy právě k tomu, co je považováno za základní cíl konzumace káv.
Pokud ještě přidáme vyšší obsah antioxidantů, které jsou všeobecně považovány za zdraví prospěšné látky, pak je robusta z tohoto pohledu oproti arabice vlastně zdravější.
Co vlastně čekáte od kofeinu?
Kofein ale naopak za úplně zdraví prospěšnou látku považován není – záleží však na tom, co od této látky očekáváme. Pokud je to schopnost nabudit organismus k vyššímu výkonu, pak je vyšší obsah kofeinu v tekutině více žádoucí.
Nepříliš známou skutečností je v tomto směru kombinace šálku kávy ve spojení s krátkým spánkem, která je podle britských a japonských výzkumů optimální jak ke stimulaci stavu bdělosti, tak (celkem logicky) k rychlosti reflexů. Za krátký spánek se přitom považuje maximálně dvacet minut, což je doba, po kterou kofein prochází trávicím traktem člověka a přechází do krve, z níž pak stimuluje činnost mozku. Organismus si tak při této metodě nejprve krátce fyzicky odpočine, aby pak, povzbuzený kofeinem, mohl podat vyšší výkon.
Tak trochu uměle vytvářenou pozitivní image arabiky oproti robustě ilustrují i zprávy, které před pár dny konstatovaly „vyšší růst méně kvalitní kávy“ díky negativnímu vlivu počasí na letošní produkci káv v Brazílii. Jak ale ukazují aktuální cenové grafy (z 8. listopadu 2016), oba druhy káv podražily v průběhu posledního roku (porovnání se stavem z 9. 11. 2015) shodně zhruba o pětatřicet procent, tedy jak robusta, tak arabika. Čili i pro kávy platí, že nic není stoprocentní a jednoznačné a ne vždy je mediální obraz totožný se skutečnou realitou. Což nic nemění na tom, že arabika skutečně lidem více chutná – možná ale i proto, že jsou ji zvyklí častěji pít…
ČLÁNKY DO MAILU