Diskuse, nazvaná Marihuana – Droga a lék, kterou pořádal Český rozhlas Leonardo, časopis Vesmír a Lidová univerzita Městské knihovny v Praze, se v průběhu večera snažila nalézt na tyto otázky odpovědi. Jako hosté pro to byli vybráni Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. jako vedoucí Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN, Prof. MUDr. Miloslav Kršiak, DrSc. – přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK a PhDr. Ivan Douda, zakladatel centra Drop in.
Malý sál Městské knihovny není plně obsazen, přesto je na většině příchozích znát jejich lačnost po nových informacích o tolik odsuzované rostlině. Usedám tedy do první řady a jsem zvědavá, co dnešní večer přinese.
Droga nebo lék?
Diskusi vedenou Lubošem Veverkou z Českého rozhlasu Leonardo načíná otázka, zda je marihuana drogou nebo lékem. Podle jeho informací ozkoušela marihuanu až jedna třetina českých teenagerů. Ivan Douda však na základě svých statistik uvádí, že zkušenost s marihuanou u teenagerů do osmnácti let vysoce přesahuje 80 procent. Zároveň však Česká republika patří mezi zemi s nejnižším procentem trestaných uživatelů. Podle Mezinárodního výboru pro kontrolu drog (INCB) konopí za poslední rok podle odhadů užívalo přes 28 milionů lidí žijících v Evropě, tedy 5,3 % z celkové populace evropského kontinentu.
Vzápětí se rozjíždí ohnivá diskuse o tom, zda lze Cannabis považovat za lék, neboť jak je známo, v některých zemích se využívá k potlačení nežádoucích účinků při léčbě rakoviny, při nevolnosti, k léčbě Parkinsonovy choroby, ke zlepšení stavu pacientů s roztroušenou sklerózou nebo Crohnovou chorobou a tak dále. Podle Miloslava Kršiaka však dosud nebyly žádné zdravotní účinky prokázány a cannabinoidy, látky s halucinogenním účinkem, se proto v České republice neprosazují. Podle něj se jedná jen o jakési iluze jejich uživatelů, že jim konopí pomůže. Existenci placebo efektu však popírá. Kršiak dále uvedl, že tyto látky působí na naše receptory a v podstatě imitují to, co samo vyrábí naše tělo. Z toho důvodu považuje užívání drog za zcela zbytečnou věc.
Naprosto odlišný názor odprezentoval Michal Miovský, který připustil, že využití marihuany pro lékařské účely bylo prokázáno, a proto se používá pro své anestetické účinky, k léčbě nechutenství při chemoterapii, u léčení glaukomu nebo v oblasti dermatologie a k jiným jižzmíněným onemocněním. Ivan Douda následně k diskusi přispěl vtipnou poznámkou, že babičkám, které mu volají o trávu na ten a ten neduh, radí, aby si řekly svým vnukům.
K diskusi na téma „léčebné účinky“ se přidala i jedna z posluchaček, která později přiznala, že byla obviněna z toxikomanie jen proto, že doma ve velkém pěstovala marihuanu, ze které si vyráběla léky na své zdravotní problémy.
Konec konců, o léčebných účincích marihuany mluvil už i Dr. Mathioli ve svém Herbáři, kde podrobně uvádí, jak ji nejlépe využít. To podle druhu onemocnění doporučuje přes odvary a šťávy ze semen až k obkládání listů, nebo zapálení kořene. Podle Mathioliho lze tuto bylinu použít například na suchý kašel a spáleniny. Podle ajurvédy, tradiční indické medicíny, se konopí používá k oživení mysli, léčené nespavosti, snížení horečky, léčbě bolesti hlavy, nebo ke zlepšení trávení a zkrášlení hlasu.
Bez regulace to nejde.
Proč se neustále bere kouření marihuany jako něco špatného? Proč je každý, kdo si občas ubalí jointa, automaticky zařazen do určité skupiny lidí s ne příliš pozitivním ohodnocením? Podle Kršiaka je důvodem to, že tito lidé si nahrazují něco, co si v podstatě nahrazovat nemusí. Veškeré jejich city a prožitky jsou jen zdánlivě potlačeny. Ivan Douda naopak tvrdí: Není zde medicínská legalizace. Kdyby tráva měla placebo efekt, neměla by se zakazovat.Jde ale o přiměřenost. V alkoholu i drogách. Každý si sám musí najít svou nosnost.
Douda však budoucnost nevidí v legalizaci, která by podle něj celé problematice jen přitížila. Sám razí myšlenku „happy optimum“, kdy by tráva neměla být běžně dostupnou záležitostí.
Michal Miovský má představu o ideálním stavu marihuany ve společnosti spojenou s regulací. V první řadě musí dojít k regulaci návykových látek jako celku. To znamená alkoholu a tabáku. Teprve pak se můžeme bavit o tom, regulovat množství marihuany ve společnosti.
Jak se tedy zdá, s tímhle si bez pomoci zákonodárců neporadíme. Koneckonců byli to právě oni, kdo umožnil existenci černého trhu s drogami, neboť po celé České republice v podstatě není problém jakoukoliv drogu sehnat. Mládež dnes ani pořádně neví, jak si trávu vypěstovat, zato ví, kde ji koupit,
přibližuje situaci Douda.
K jistému pokroku došlo za poslední rok i ze strany poslanců. Ti totiž modernizují zákoník českého trestního práva, který by měl v účinnost vstoupit 1. ledna 2010. V modernizované verzi by snad konečně měli definovat pojem „množství větší než malé“, a to u jednotlivých typů omamných látek. V současné době může dospělá osoba uchovávat zhruba 10 jointových cigaret. To již není bráno jako trestný čin, ale jako přestupek. Hrozí tedy jen pokuta od obecního úřadu.
Miloslav Kršiak přesto vidí řešení ještě jinde: Za ideální stav bych považoval, kdyby se mladí lidé na drogu dívali jako na zastaralost. Jako na něco, co už je dávno z módy.
Perličky z historie.
Ačkoliv problematika marihuany patří v dnešní době k relativně oblíbenému a pro politické programy vděčnému tématu, své si užila už i v dobách více než minulých. Nejen stoupenci hippies v 60. letech ji používali ve velkém, ale také George Washington, který ji pěstoval na hoře Mt. Vernon ve Virginii.
Však i u nás se před třiceti lety mluvilo o její případné legalizaci. Nicméně s vidinou, že by marihuana mohla vytěsnit alkohol, se ani tehdy neuspělo. Dnes se rok od roku objevuje stále větší počet vzorků nových odrůd, které překračují 12 – 15 procent psychoaktivní látky THC.
Podle zprávy INCB za poslední desetiletí konopí zaznamenalo značný nárůst téměř ve všech evropských zemích. Zdá se, že rostoucí trend zneužívání konopí souvisí se snahou prosazovat názor, že jeho používání není škodlivé.
Nizozemská vláda v minulém roce připustila, že cannabis není neškodná látka
, a proto bude na výzvu INCB snižovat počet „coffee shopů“ v zemi.
Foto: Photobucket.com
ČLÁNKY DO MAILU