Je mu 13 a ještě neměl sex. Podle lékařů ideální kandidát na očkování HPV

Infekce HPV je známá především v souvislosti s obávanou rakovinou děložního čípku, což je na první pohled čistě ženská záležitost. Jenže to je velký omyl.

Příčina nákazy? Převážně sex

HPV je nejčastější sexuálně přenosná infekce současnosti. Proto i za „ženskou“ rakovinou děložního čípku může stát muž – coby přenašeč viru. Muž ovšem může sám i onemocnět některou z chorob způsobených HPV, a to již brzy po svém prvním sexu. Podle dat Sexuologického ústavu je sexuální zkušenost prakticky nulová do třinácti let (0,1 % – dívky, 0,3 % – chlapci), zahájení sexuálního života začíná výjimečně ve čtrnácti letech (1,6 % – dívky, 2,7 % – chlapci), procenta začínají stoupat kolem patnácti let věku (6,5 % – dívky, 5,9 % – chlapci).

Jakmile máte sex, máte šanci „chytit“ HPV. „Až na výjimky drtivá většina mužů i žen získá HPV infekci sexuálním stykem. Nemusí jít jen o vaginální styk. V raritních případech jde o jiný způsob nákazy, například z matky na novorozence,“ říká Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti. To, že se potkáme s virem, neznamená nutně hned problém: „Většina těchto infekcí sama odezní a nezanechá žádné závažné důsledky, podobně jako většina jiných virových infekcí. Proč zrovna někdo má tu smůlu, že u něj vznikne nádor nebo nějaká jiná změna, bohužel nevíme. Ale nevypadá to, že by lidé, kteří mají například rakovinu děložního hrdla nebo rakovinu penisu, měli nějakou vadu imunity. Není to tedy tak, že by onemocněli jenom lidé s imunitním defektem.“

Nebezpečný věk

Puberta je u mnoha dospívajících náročné období, pro ně samé i pro jejich okolí. Co udělá mladík s čerstvými sexuálními zkušenostmi, jimiž se možná chlubí kamarádům, ale před rodiči je tají, když objeví podivné bradavice na svém penisu? „Tato věková kategorie je velmi nebezpečná tím, že dívky i chlapci často zamlčují příznaky, které si sami najdou. Buď se stydí, nebo se obávají důsledků a reakcí,“ popisuje Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

Velký důraz proto podle ní musí být kladen na preventivní prohlídky, prohlídka genitálu by měla být jejich samozřejmou součástí. „Je to choulostivá věc, proto to v ordinaci dělám tak, že rodiče to často ani nevidí. Ne vždy je v rodině vztah takový, že se děti nestydí před rodiči. Dorostenci navíc již často chodí k pediatrovi sami,“ říká dětská lékařka. Podle zkušeností dětí a rodičů však na genitálie při preventivní prohlídce u pediatra ne vždy dojde – a to je chyba.

Nejčastější problém u starších dětí? Genitální bradavice

Pediatři se setkávají s HPV převážně ve formě genitálních bradavic. Ty jsou laicky řečeno o něco větší než běžné bradavice, podle lékařky lze většinou poznat, že „je tam něco navíc“, bývají jakoby zrohovatělé. „A to mluvíme o počátečním stavu, časem mohou vypadat opravdu velmi ošklivě,“ říká pediatrička a přibližuje mi podobu genitálních bradavic na snímcích z odborné literatury, například četných bradavic u patnáctileté dívky, která se nakazila při svém prvním pohlavním styku. „Doba od infekce do manifestace (prvních projevů nemoci) je zde poměrně krátká, v horizontu týdnů až měsíců. Minimálně jsou to tři týdny, maximálně asi tři měsíce od kontaktu po projev onemocnění,“ doplňuje gynekolog Vladimír Mulač.

Genitální bradavice se postupně zvětšují a rozsévají a není snadné se jich zbavit. Léčba probíhá zejména pomocí laseru, ale bradavice se často vrací. Je důležité s nimi přijít co nejdříve. Lékaři doporučují dětem či rodičům, aby se nebáli vyhledat pomoc: „Pokud si dítě či rodiče neví rady, určitě jejich volba prvního kontaktu má být jejich praktický dětský lékař, který by je měl případně umět nasměrovat vhodně dál,“ říká Alena Šebková. A pokud mluvíme o HPV infekci, nemusí jít jen o bradavice, které jsou sice velmi nepříjemné, jak fyzicky, tak psychicky, ale nikoli fatální. „Pokud má dívka nebo žena genitální bradavice, neměla by ani rodit,“ upozorňuje ještě lékařka. „Jde o infekční záležitost a mohla by tuto infekci přenést na své dítě.“

Ještě vážnější důsledky mohou mít další onemocnění spojená s HPV, ať již jde o zmíněnou a nejvíce známou rakovinu čípku (přesněji hrdla) děložního, nebo jiné vážné choroby. Ty se však většinou projeví až o mnoho let později.

Nádory z kouření střídají nádory způsobené HPV

Infekce lidským papilomavirem někdy během pár měsíců odezní, jindy v těle může přetrvávat léta a postupně se rozvíjet v nemoc. HPV napadá ženy i muže na různých místech těla a u obou pohlaví může vést až k vypuknutí rakoviny nebo jiného velmi nepříjemného onemocnění. Z nezhoubných chorob je to vedle genitálních bradavic také papilomatóza hrtanu. Toto velmi omezující onemocnění provází chrapot, často až nesnesitelný pocit cizího tělesa v krku a poruchy dýchání.

Tím, že má HPV schopnost usídlit se v buňkách kůže a sliznic, může vyvolat nádorové onemocnění či přednádorové změny nejen u děložního hrdla, ale i v dalších částech této tzv. anogenitální oblasti – pochvě, zevních rodidlech, u mužů v konečníku či penisu. Jde sice o choroby s nižším výskytem než karcinom hrdla děložního, ale na rozdíl od něj nemají žádný existující screeningový systém. Muži jsou v tomto směru v nevýhodě, ženy běžně chodí na preventivní prohlídky ke svému gynekologovi, u chlapců a mužů sekundární prevence prakticky neexistuje. „Diagnostika těchto relativně vzácných karcinomů je relativně obtížná, a tak záchyt bývá pozdní,“ upozorňují lékaři.

Autor: HPV College

Další skupinou HPV pozitivních nádorů jsou karcinomy v oblasti hlavy a krku. „V posledních patnácti, dvaceti letech se úplně mění epidemiologie nádorů hlavy a krku. Tyto nádory byly a dosud jsou spojovány převážně s kouřením a konzumací alkoholu, jenže v posledních dvou desetiletích se objevuje úplně nová skupina pacientů – a to jsou právě lidé s HPV pozitivními nádory hlavy a krku,“ popisuje profesor Jan Klozar z motolské Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku a přidává překvapující informace: „Tabákem indikovaných nádorů lehce ubývá, zatímco počet nádorů indikovaných HPV prudce roste. Na různých místech světa je to odlišné, ale v západní Evropě a v severní Americe už je převážná většina karcinomů v ústní části hltanu HPV pozitivní.“

Očkování proti HPV: od ledna i pro chlapce

Výskyt onemocnění spojených s infekcí HPV podle lékařů celosvětově výrazně narůstá. Ke zmírnění tohoto trendu má sloužit očkování a vakcíny proti HPV mají mít roli v prevenci. „Nádory hlavy a krku jsou preventabilní nádory a očkování by mohlo situaci ovlivnit zcela zásadně. Ovlivnit je lze tím, že prudce snížíme konzumaci tabáku a také tím, že proočkujeme populaci proti HPV, tak můžeme do epidemiologie významně zasáhnout,“ domnívá se prof. Klozar.

Proočkování populace proti HPV u nás nicméně nevypadá nijak reálně. Přestože již od roku 2012 mají třináctileté dívky v ČR možnost bezplatného očkování proti lidským papilomavirům, z cílové populace je nyní proočkováno jen cca 53–55 %. Třináctý rok byl zvolen vzhledem k tomu, že je vhodné očkovat ještě před zahájením sexuálního života, tedy u dětí, které mají malou pravděpodobnost, že jsou již HPV nakaženy. Od ledna 2018 je očkování proti HPV hrazeno pojišťovnou i pro stejně staré chlapce, lékaři jsou však skeptičtí a mají ještě menší očekávání než u dívek. „Zatím se mezi muži očkovali jen gynekologové a jejich synové,“ konstatuje Vladimír Mulač. Podaří se větší proočkovaností snížit výskyt HPV v populaci? Lékaři jsou v tomto zdrženliví. „I kdyby se nyní proočkovalo 85 %, o kterých se mluví v souvislosti s kolektivní imunitou, bude to třeba padesát let trvat, než se efekt projeví,“ říká gynekolog.

Od vakcinace odrazují mj. obavy z nežádoucích účinků, svého času před nimi varovala například profesorka Anna Strunecká, která v rozhovoru tvrdí, že nežádoucí účinky vakcíny proti rakovině děložního čípku jsou vážné. K očkování proti HPV je kritická i Společnost pacientů s následky po očkování, která této vakcinaci věnuje celý web www.ockovanihpv.cz, kde předkládá řadu výhrad proti současnému stavu. V různých diskuzích k problematice narazíme například na názor, že „je prokázáno, že očkování proti HPV u chlapců způsobuje neplodnost“. Podle Vladimíra Dvořáka je toto tvrzení absurdní: „K tomu není žádný vědecký podklad ani hypotéza. Jak by mohla vakcína způsobit neplodnost, nechápe nikdo, kdo se problematikou zabývá.“

Prof. Klozar za svůj obor odhaduje efekt očkování v horizontu dvaceti až třiceti let: „U dětí, které budou dnes očkované, by měl být výskyt HPV pozitivních nádorů hlavy a krku výrazně nižší, resp. nádory mandlí a kořene jazyka by se již nemusely vyskytovat.“

Vladimír Dvořák uzavírá: „Tam, kde začali očkovat dřív a plošně, například v Austrálii, procento infikovaných kleslo o 90 % a procento přednádorových změn kleslo výrazně. Je tedy pravda, že pokročilé nádory budeme vídat ještě dlouho, ale pokud bychom teď začali plošně očkovat třináctiletou populaci, některé výsledky uvidíme už po pěti letech, protože vymizí téměř úplně genitální bradavice a respirační papilomatóza, přednádorové změny začnou mizet již do deseti let. Kdyby tedy bylo masivně zahájeno očkování v takto krátkém horizontu, tak se ještě dožijeme signifikantních výsledků.“