Poznáme, zda had může být nebezpečný, i když jsme ho nikdy neviděli? Používání navigace GPS změní propojení v mozku už za tři měsíce. Jak operovat, když nádor zasáhne obě poloviny plic? Rakovina prostaty a štítné žlázy. Transplantace bez potlačování imunity… Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Zmijí se bojíme všichni
Dokážeme odhadnout strach z hada? Po mediálně vděčné kauze mamby z pražských Hlubočep je snad zajímavý následující výzkum. V ČR žije pět druhů hadů, čtyři neškodné užovky a zmije, která by zdravému dospělému člověku neměla vážněji ublížit. Naopak v Ázerbájdžánu žije nebezpečných hadů celá řada včetně těch jedovatých smrtelně (zmije levantská apod.). Přesto respondenti z Česka a Ázerbájdžánu v dotazníkovém hodnocení nebezpečnosti různých hadů na základě fotografií dosahovali obdobných výsledků, zejména zmijovité hady rozpoznávali jako nebezpečné celkem shodně – a to včetně těch neznámých.
Zejména zmijovité hady rozpoznávali lidé jako nebezpečné celkem shodně – a to včetně těch neznámých
Je možné, že strach z těchto hadů máme vrozený geneticky, z doby evoluce předků člověka v Africe. (Mimochodem, naopak kobru respondenti za nebezpečnou nepovažovali, pokud nebyla už výhružně vztyčená.)
Přírodovědecká fakulta UK: Dokážeme odhadnout nebezpečnost hada?
Poznámka autora: Ad vrozený strach – možná je přece jen třeba ho ještě nějak aktivovat. Jak se uvádí, například ani šimpanzi se úplně sami od sebe hadů nebojí, musí ještě uvidět jiného šimpanze, jak se děsí při pohledu na hada, až pak se začnou bát sami (ale naopak nějaká predispozice tu je: když promítnete jinému šimpanzi film se šimpanzem, který se děsí banánu, sám se bát banánu nezačne; vztah mezi vrozeným a naučeným je tedy mnohdy dost komplikovaný).
Ofidiofobie neboli strach z hadů se řadí mezi tzv. zoofobie, tedy záchvaty panické hrůzy, jež jsou vyvolány zvířaty.
Operace plic s využitím mimotělního oběhu
Unikátní operace v rámci České republiky a Slovenska. Pacientovi byla již v minulosti odstraněna polovina levé plíce (zůstal mu jeden lalok), nyní byl diagnostikován plicní nádor vpravo, takže bylo potřeba odstranit lalok i na pravé plíci.
Pacient na operačním sále s mimotělním oběhem ECMO
V průběhu operace tohoto typu pacient dýchá jen na neoperovanou plíci, což však může být obtížné až neproveditelné, pokud byla významná část plíce již v minulosti odebrána. Jak za těchto podmínek zajistit během operace dýchání? Pacient byl po úvodu do anestezie napojen na dýchací přístroj a následně i na mimotělní oběh (ECMO, extrakorporální membránová oxygenace). Po operaci byl pacient postupně odpojen od ECMO a následně i od dýchacího přístroje.
FN U sv. Anny v Brně: První úspěšná operace v rámci ČR a Slovenska
Poznámka autora: Kdo z nás věděl, že plíce lidí jsou asymetrické, tj. že pravá plíce má tři laloky a menší levá jen dva?
Operaci nádoru štítné žlázy lze u těhotných odložit
Karcinomy štítné žlázy obecně patří k těm lépe zvládnutelným. Pokud jsou diagnostikovány u těhotných žen, dají se léčit v průběhu těhotenství, léčba ve 2. trimestru těhotenství příliš neohrožuje. Chirurgický zákrok lze ale také ve většině případů bez většího rizika odložit až na dobu po porodu, tato varianta se v poslední době začíná doporučovat. Nejbezpečnější léčebnou operací je totální thyroidektomie – odstranění celé štítné žlázy.
Vyšetření těhotné pacientky. V případě karcinomu štítné žlázy je klíčové rozhodnutí o načasování operace
Studii založenou na datech z ČR i dalších evropských zemí provedli lékaři z 1. LF UK a FN Motol. V ČR se výskyt rakoviny štítné žlázy týká jedné až dvou žen na 100 000 těhotenství.
1. LF UK: Jak se léčí karcinom štítné žlázy u těhotných? Jde to i po porodu
Rakovina prostaty v číslech
Výskyt rakoviny prostaty v ČR stoupl z 6900 případů v roce 2010 na 7300 v roce 2016. Průměrný věk mužů – zhruba 69 let – se nemění, ale klesá podíl pacientů starších 75 let a zvyšuje se podíl pacientů ve věku 65 až 74 let: 56 % případů je diagnostikováno u mužů mladších 70 let. V roce 2016 žilo v ČR 57 600 mužů s diagnózou karcinomu prostaty. Operační léčba dává pacientům v ČR dnes naději 90 % na dalších pět let života.
FN Ostrava: Operační léčba rakoviny prostaty je nadějí na prodloužení života
Co dělá s mozkem navigace GPS
Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se snažili experimentálně odpovědět na otázku, zda používání chytrých brýlí s vestavěnou GPS navigací mění strukturu a funkci mozku. Když vědci z NUDZ porovnali výsledky z magnetické rezonance, zjistili, že u lidí, kteří v běžném životě používali navigaci v brýlích, došlo k funkčním změnám v jedné z klíčových struktur mozku: snížení míry propojenosti (konektivity) jejich hipokampů s jinými částmi mozku. Hipokampus je struktura, která je zásadní právě pro prostorovou paměť a orientaci v prostředí. Ke snížení propojenosti hipokampu došlo velmi rychle, tedy již po třech měsících nošení brýlí s navigací.
Národní ústav duševního zdraví: Používání GPS navigace v chytrých brýlích může měnit fungování mozku. Na změnu stačí tři měsíce (soubor PDF)
Poznámka autora: Autoři výzkumu v této souvislosti volají po větších regulacích („Na rozdíl od nových léků, jejichž zavádění do praxe podléhá velmi přísným bezpečnostním regulacím, je zavádění nových technologií regulováno mnohem méně, nebo vůbec,“ praví např. tisková zpráva.) a hodnotí jev spíše negativně. Proč ale? Máme nutit lidi, aby nepoužívali kalkulačky, protože pak se sníží schopnost počítat z hlavy? (Jistě sníží, to je pravda.) Už Platón kritizoval písmo, protože jeho následkem máme ztrácet paměť, a ovšemže tyto jeho názory dnes známe jen proto, že byly zapsány. Civilizace znamená, že velkou část činností dokážeme nahradit, získat výsledek bez toho, že bychom příslušnou věc museli sami vykonávat a umět (ať už díky technologickým rozšířením, nebo specializaci a směně s jinými specialisty). Navigace v brýlích nikomu nebrání, aby si jindy pro změnu šel zaběhat orientační běh nebo vyrazil do zahradního bludiště, má-li takové ambice.
Cukrovka a transplantace bez imunosupresiv
Jedna novinka od našich sousedů. V Ústavu polymérov SAV vědci vyvíjejí nový způsob kontroly hladiny cukru u diabetiků. Jedná se o transplantaci pankreatických ostrůvků (pankreas = slinivka), které jsou před imunitním systémem chráněné obalením ve speciálních polopropustných polymerních mikrokapslích. Tímto způsobem lze kontrolovat hladinu cukru bez toho, aby se musela podávat imunosupresiva. Už brzy by měly začít preklinické zkoušky – na makacích. Dosud byly provedeny pokusy na diabetických myších.
Slovenská akadémia vied: Pankreatické ostrovčeky skvalitnia cukrovkárom život
ČLÁNKY DO MAILU
