Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou stále roste, což souvisí se stárnutím populace. Podle údajů organizace Alzheimer's Disease International je na světě více než 50 milionů lidí s demencí a každé tři sekundy se objeví nový případ. Pro Českou republiku přesná čísla nejsou, nicméně experti hovoří až o stovkách tisíců nemocných. Diagnózu má nicméně potvrzenou jen část z nich.
Co se dozvíte v článku
„V České republice nemáme přesná čísla o výskytu Alzheimerovy nemoci. Diagnóza je potvrzena asi u 120 tisíc lidí, ale podle odhadů je tu dalších 400 tisíc, kteří o ní nevědí,“ říká Jakub Hort, profesor neurologie z FN Motol. I v dalších letech přitom lékaři očekávají vzestup počtu pacientů. Mluví se o tom, že do roku 2050 by se na celém světě mohl počet nemocných zdvojnásobit. Odborníci zároveň vyčíslili, že do roku 2040 zemře v důsledku degenerativních onemocnění mozku více lidí než na rakovinu tlustého střeva, plic, ledvin a kůže dohromady.
Jak se nemoc projevuje?
Choroba se rozvíjí postupně během několika – i desítek – let. „Nemoc je často obtížně rozpoznatelná, změny v mozku přitom mohou začít už patnáct až dvacet let před jejími projevy,“ potvrzuje neurolog Hort.
Člověk nejprve začne zapomínat jména, naplánované schůzky nebo některé informace opakuje hned několikrát, protože zapomněl, že je už dříve řekl. Později nemoc začne výrazněji ovlivňovat každodenní činnosti, jako jsou nakupování nebo vaření. Ve stadiu, kdy se již plně rozvinou příznaky demence, dělají pacientovi problémy i základní aktivity, jako je oblékání, stolování nebo hygiena.
Přidat se ale mohou také poruchy řeči a komunikace, kdy člověk zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, čímž jeho věty přestávají dávat smysl. Také se přestává orientovat v čase a místě. Lidé s Alzheimerovou chorobou se mohou ztratit i kousek od domova, aniž by věděli, kde přesně jsou a jak se dostat zpátky domů.
U většiny pacientů se navíc mohou objevit i neuropsychiatrické projevy, jako jsou úzkosti, apatie, deprese, agresivita, halucinace, bludy a další. „Problematické je, že první příznaky Alzheimerovy choroby mohou být přikládány nadměrnému stresu, únavě nebo považovány za důsledek vyššího věku. Poruchy paměti by se však neměly nikdy brát na lehkou váhu a člověk by měl vždy vyhledat lékaře,“ vysvětluje doktorka Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se této problematice věnuje v rámci kampaně Dobré nitro.
Rizikové faktory: věk, ale i vzdělání
Přesná příčina vzniku Alzheimerovy choroby není známá, přestože bylo popsáno několik molekulárních změn, které jsou předpokladem jejího rozvoje. Mezi rizikové faktory patří zejména věk. U lidí mladších 65 let je toto onemocnění vzácné, nad 75 let se objevuje již u přibližně pětiny lidí a v populaci nad 85 let postihuje až 45 procent osob.
Mezi další rizikové faktory patří rodinná zátěž a pohlaví, kdy onemocnění postihuje častěji ženy. Proč tomu tak je, odborníci nevědí. Svou roli může hrát také nízké vzdělání, jelikož se spoje mezi nervovými buňkami vytváří především v mládí, nebo úrazy hlavy.
Máte v rodině někoho s neurodegenerativním onemocněním?
Včasná diagnostika je zásadní
„U Alzheimerovy choroby je důležitá včasná diagnostika. Přestože nyní ještě neexistuje účinný lék, který by mohl tuto nemoc vyléčit, umíme její symptomy zmírnit a zpomalit její průběh. Naději přináší také lék, který je momentálně v závěrečné fázi testování. Tento přípravek by měl chránit před ztrátou mozkové tkáně a užívat by se měl preventivně například u lidí, kteří mají k Alzheimerově chorobě predispozice nebo se u nich objevily první příznaky,“ říká Kateřina Šédová.
Diagnostika tohoto onemocnění je složitý a časově náročný proces a obvykle lékař musí velmi komplexně posoudit klinické příznaky pacienta, provést neuropsychologické testy a využít i zobrazovací metody, jako jsou magnetická rezonance nebo CT.
„Neexistuje však žádný jednoduchý test, který by jednoznačně potvrdil přítomnost Alzheimerovy nemoci. Může proto trvat několik měsíců, nebo dokonce let, než se s jistotou potvrdí, zda se jedná o Alzheimerovu nemoc, nebo jinou formu demence,“ vysvětluje profesor Hort.
Praktici provádějí screeningový test
V rámci preventivní prohlídky provádějí praktičtí lékaři u pacientů nad 65 let test na časný záchyt Alzheimerovy choroby, tzv. Mini-cog test. „Jde v podstatě o výkon screeningový, kdy je testována široká riziková populace ve vybrané cílové skupině, aniž by dané osoby měly příznaky ‚hledané‘ choroby. (…) V případě nezvládnutí Mini-Cog testu provádí praktický lékař podrobnější test mentálních funkcí MMSE, a pokud ani ten nedopadne dobře, posílá seniora ke specialistům (neurolog, geriatr, psychiatr apod.), kteří diagnózu upřesní. Praktický lékař pak následně zajišťuje návaznou péči o pacienta s demencí. I tato vyšetření jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ popsala mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Jak pomůže umělá inteligence
„Do popředí se dostávají i nové metody prevence – kromě podpory zdravého životního stylu, stravovacích návyků a fyzické aktivity se objevují například i nové metody kognitivního tréninku a stimulace mozku, které mohou podpořit jeho neuroplastickou schopnost, čímž pacientům umožní lépe zvládat denní úkoly a zpomalit pokles kognitivních funkcí,“ objasňuje nové postupy profesor Hort z FN Motol.
„S rychlou a přesnou diagnostikou Alzheimerovy nemoci zas může již brzy pomáhat umělá inteligence,“ dodává.
Na využití umělé inteligence při diagnostice neurodegenerativních onemocnění se zaměřuje například i český health-tech startup Neurona Lab. Jeden z jeho softwarů bude schopný vyhodnotit výsledky z magnetické rezonance a PET během několika minut (dnes to trvá řádově desítky hodin), další by zase měl zvládnout rozpoznat příznaky onemocnění z řeči pacienta.
Prevencí je zdravý životní styl
Snížit riziko propuknutí demence mohou některé preventivní kroky – především zdravý životní styl. Lidé by měli dodržovat vyvážený jídelníček, dopřávat si kvalitní spánek, hýbat se a udržovat se v duševní pohodě. Vhodné je také stimulovat svůj mozek a nabízet mu nové aktivity, které napomáhají k tvorbě nových mozkových buněk a upevňování nervových spojení. Ať už se jedná o nový koníček, nebo o učení se cizímu jazyku.
Riziku rozvoje Alzheimerovy choroby brání například i běžná četba knih či luštění křížovek. „Pokud se u pacienta Alzheimerova choroba prokáže, jsou k dispozici léky zmírňující její příznaky, které mohou dotyčnému pomoci prodloužit aktivní část jeho života. Tyto léky jsou na lékařský předpis a jsou plně, nebo částečně hrazeny zdravotním pojištěním,“ doplňuje revizní lékařka Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) Kristina Slavíková.
ČLÁNKY DO MAILU