Asi bychom marně hledali člověka, který nikdy nestrávil nějaký ten den v posteli s průduškami plnými hlenu. I když se jedná o nepříjemnou nemoc, po vyléčení nám po něm nezůstanou žádné následky a můžeme zas normálně fungovat. Jak ale poměrně běžný zánět odlišíme od astmatu, které většinu pacientů trápí celý život? Přestože mají obě diagnózy podobné příznaky, jejich průběh, následky i povaha jsou výrazně odlišné. Rozpoznání nemoci v raném stadiu je tak pro nemocného zcela zásadní.
Jak se projevuje zánět průdušek
Zánět průdušek neboli bronchitida je infekční onemocnění dýchacích cest. Lékaři rozlišují dva druhy – akutní a chronickou.
Akutní bronchitida
Poměrně častá nemoc převážně v zimních měsících nebo ve smogových obdobích. „Nezřídka bývá komplikací jiného onemocnění, například tzv. nemocí z nachlazení nebo poměrně závažnějšího virového onemocnění – chřipky,“ upozorňuje lékař Viktor Kašák. Nemoc má rychlý nástup a projevuje se především kašlem, který je zpočátku suchý a později přechází ve vykašlávání hlenu, dále pak teplotami, jež mohou dosahovat až třiceti devíti stupňů, bolestmi svalů, kloubů a někdy také dušností a pálením v dýchacích cestách či bolestí na prsou. V řádu dnů až týdnů však většinou zdravotní problémy odezní a člověk může normálně fungovat.
Chronická bronchitida
„Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest a je definována kašlem a vykašláváním hlenu po dobu tří souvisejících měsíců, alespoň po dobu dvou po sobě jdoucích let. Tímto onemocněním trpí zejména kuřáci, obyvatelé lokalit se znečištěným ovzduším nebo pracovníci v hornictví, těžkém nebo chemickém průmyslu. Pokud se ke chronické bronchitidě přidá omezení průtoku vzduchu v dýchacích cestách (obstrukce dýchacích cest) přerůstá chronická bronchitida v mnohem závažnější nemoc, kterou je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Ta s sebou nese i nevratná poškození plic (tzv. plicní rozedmu) a průdušek,“ dodává Viktor Kašák.
Nejčastější projevy bronchitidy
- Ucpaný nos
- Bolest hlavy
- Bolest na hrudi
- Teplota
- Bolest svalů a kloubů
- Dušnost
- Vykašlávání hlenů
Co je to astma?
Medicína rozeznává dva druhy astmatu – astma průduškové a astma srdeční.
Srdeční astma
Nemoc se projevuje dušností způsobenou závažnou poruchou levé srdeční komory, při níž se v plicích hromadí krev, kterou levá komora není schopna přečerpat do velkého tělního oběhu.
Průduškové (bronchiální) astma
Jedná se o jedno z nejčastěji se vyskytujících chronických nemocí vůbec.
„Navzdory medicínskému pokroku a zlepšení dostupné léčby se výskyt astmatu neustále zvyšuje. Může za to narůstající genetická a narůstající vnější zátěž, které tělo musí čelit. Nemoc zatím neumíme zcela vyléčit, ale díky moderním léčivým přípravkům ji umíme držet pod kontrolou,“ říká Viktor Kašák. Astma, pokud není včas diagnostikováno a včas léčeno, se velmi výrazně podepisuje na kvalitě života pacienta a v krajním případě může vést dokonce ke smrti. Podle odhadů trpí v České republice touto chorobou až osm set tisíc lidí.
Jak poznat příznaky astmatu
- Samovolné zužování dýchacích trubic, otok sliznic a zvýšená tvorba hlenu.
- Astmatické příznaky jako kašel, pískoty na hrudníku, dušnost a pocit tíže.
- Nejdramatičtějším projevem astmatu jsou tzv. exacerbace, mezi které patří tělesná námaha, změna teploty nebo vlhkosti prostředí, kontakt s alergeny, infekce dýchacího ústrojí, ale i psychická zátěž.
Nejběžnějšími spouštěči astmatu jsou zvířecí alergeny – peří, vzdušné plísně, roztočový alergen, prach, dále také potraviny, silné dráždivé chemické látky jako jsou parfémy, barvy, laky či cigaretový kouř. Zhoršení astmatu mohou vyvolávat i některé léky, jako jsou např. léky obsahující kyseliny acetylsalicylovou, paracetamol, betablokátory. Nemoc se může projevovat třeba jen záchvaty suchého kašle, který pacienty trápí hlavně v noci a po ránu nebo po fyzické námaze. Projevy mohou být sezónní, spojené například s alergickou rýmou na jaře, nebo celoroční. Pacientům při akutních potížích pomáhají úlevové léky podávané inhalační cestou.
Za vznikem astmatu může být řada příčin. Na pozoru by se měli mít zejména lidé trpící alergickou rýmou. Dalším rizikovým faktorem je stres a samozřejmě nezdravý životní styl, kouření a dědičnost.
Čtěte k tématu: Vyzrajte na alergickou rýmu!
Léčba astmatu
V současné době je astma léčeno především tzv. inhalačními kortikosteroidy. Vdechování léků přímo do plic výrazně zvyšuje jejich účinnost a používají se mikrogramové dávky léků, což snižuje možnost výskytu jejich nežádoucích účinků. „Při dodržování rad lékaře mohou astmatici díky novým lékům vést aktivní a plnohodnotný život s minimem omezení. Část pacientů však příznaky astmatu podceňuje. Nejhorší je, když diagnózu astmatu stanovenou odborným lékařem rodiče popírají a nedávají svým dětem preventivní antiastmatika,“ podotýká Viktor Kašák.
Astmatici by se neměli zdržovat v zakouřených místnostech, vyhýbat by se měli také místům, kde je zvýšený výskyt látek, na něž jsou alergičtí.
Zdroj: TZ CIPA.cz
ČLÁNKY DO MAILU