Přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Aleš Linhart říká, že v létě je nebezpečná hlavně kombinace horkého a vlhkého prostředí, kdy se infarkt nevyhýbá ani dosud zdravým lidem.
Profesor Linhart, který je zároveň předsedou České kardiologické společnosti, dodává, že nemocné srdce o sobě v létě dává vědět čtyřmi nejčastějšími způsoby. Jaké to jsou?
Potíže s dechem
Řada lidí má v letních horkých měsících problémy s dýcháním. Přisuzují to právě vysoké teplotě, své špatné kondici, nebo třeba i tomu, že jsou náruživí kuřáci. Aleš Linhart ale upozorňuje, že dechové problémy by lidé neměli podceňovat i kvůli srdci.
„Řadu lidí ani nenapadne spojovat si obtížné dýchání se srdcem, přitom jde o jeden z nejčastějších projevů srdečního selhání. Obzvláště pokud nemohou volně dýchat ani v klidu, bez jakékoli zátěže, je namístě vyhledat lékaře,“ vysvětluje profesor Linhart.
Bolest na hrudi
Dalším typickým projevem nemocného srdce, kdy by lidé měli zpozornit, je palčivá bolest na hrudi. Může to poukazovat na ucpanou tepnu, která zásobuje srdce krví. V takovém případě hrozí nemocnému infarkt a jde o minuty. Lékaři upozorňují, že pokud bolest do pár minut neustoupí, je nutné zavolat záchrannou službu.
„Umíme cévu zprůchodnit a zachránit velkou část srdečního svalu od záhuby pouze v případě, že nemocný přijde včas. Lepší je přijít stokrát zbytečně než jednou pozdě. Nebezpečná je v létě především kombinace horka a vlhka. Pozorujeme, že v takovém počasí přijíždí do nemocnice s infarktem a srdečními potížemi i relativně mladí lidé,“ říká Aleš Linhart.
Podle něj se mohou problémy se srdcem objevit kdykoli. „Nikdo totiž neví, kdy zažije svou první srdeční příhodu,“ dodává.
Infarkt se projevuje i bolestí vystřelující do zad, ramene, paží nebo do čelisti. Nemocní zároveň často prožívají pocit celkové nevolnosti, potí se, špatně se jim dýchá a mohou mít i nepravidelný tep.
Nepravidelný srdeční tep
Odborníci také upozorňují, že pro lidský organismus jsou náročné změny teplot spojené s prudkým ochlazením, nebo naopak oteplením. Proto varují třeba před zvýšenou fyzickou aktivitou během horkého počasí, problémy může způsobovat i přechod z tepla do silně klimatizované místnosti.
Nemocný může na tak velké výkyvy reagovat například nepravidelným srdečním tepem. Rizikem je i popíjení alkoholu spojené s velkou fyzickou námahou.
„Když někdo kope ve třiceti stupních za pravého poledne studnu, a ještě do toho popíjí pivo, tak si může lehce uhnat poruchu srdečního rytmu,“ varuje profesor Linhart. Těžké poruchy podle něj zvyšují riziko mozkové příhody neboli mrtvice i srdečního selhání.
Bezvědomí
Ztrátu vědomí si lidé spojují v létě právě hlavně s přehřátím a nedostatkem tekutin. Podle specialistů by se ale takový stav neměl podceňovat. Doporučují, aby se lidé zbytečně nevystavovali nadměrnému slunečnímu záření, snažili se vyhledávat stín a dodržovat pitný režim. Ne vždy je ale stín ideální, jak upozorňuje Aleš Linhart.
„Je třeba dávat si pozor na nevětrané, dusné místnosti. Pobyt ve špatně větraném, byť stinném bytě je pro srdce často horší než vystavení se přímému slunci v tropických teplotách. Ohroženi jsou především senioři, kteří se snadno přehřívají, ztrácí tekutiny a kvůli obavě z horka neotevírají okna,“ doplňuje profesor Linhart.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České kardiologické společnosti.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.