Názor k článku Jedlé kaštany ze starých herbářů překvapí od Kaštánek - Tak to že je za trpkostí (hořkost není...

Tak to že je za trpkostí (hořkost není ten správný výraz) syrových kaštanů tříslovina je jasné i bez hledání v textu, stačí okoštovat.

Nicméně tak do deseti kaštanů, snězených naráz, ho není tolik aby mi to kaštany zprotivilo. Určitě existují i trpčejší vína.

U syrového kaštanu má člověk i tu výhodu, že ihned pozná špatný kus a nebude ho tedy jíst (když začnou být špatné častěji je čas přestat kaštany kupovat). Kdežto u pečeného na špatný příjde mnohdy až podle chuti (to jsou takové ty zahnědlé staženiny uvnitř kaštanu), taková ta jemná pavučinová plíseň se chuťově nemusí projevit vůbec, ale pokud produkuje nějaké toxiny ty mohou zůstat (budou spíše součástí slupky).

Jinak pochopitelně bude existovat spousta biologicky cených látek, která se tepelnou úpravou zničí.
Syrové mají také tu výhodu, že při přípravě jsou nulové ztráty a příprava je rychlá.
Na druhou stranu zase pečený kaštan má odlišnou chuť (syrový má spíše ořechovou), která není vůbec špatná (obzvlášť kdyby někdo ty kaštany použil na přípravu dalších jídel).
Také by někdo mohl říci, že pečených kaštanů lze sníst více. Já bych však řekl že co jím kaštany syrové jím jich asi tak trojnásobek co dříve pečených. Zajímavé mi příjde i to, že pečené kaštany mi chutnají nejlépe horké, kdy je nelze ani pořádně uchopit do ruky, jak chladnou tak pro mne jejich lehce připálená kaštanová chuť přestává být atraktivní (zda se ta chuť mění nebo ne, dodnes nedokáži říct - dnes jím už jen syrové).

P.S.
Podobně, tepelně, se tříslovina upravuje i u bukvic. Vyzkoušejte, uvidíte že staré osvědčené žrádlo pro prasata je vhodné i pro lidi.