Jediný den v nemocnici i po operacích nádorů či srdce. Do práce se ale člověk hned nevrátí

Průkopníkem v tomto typu péče byla v tuzemsku ortopedie a zákrok zvaný artroskopie, tedy endoskopická operace kloubu, třeba ramene nebo kolene. Už léta ji lékaři dokáží dělat jen s pomocí několika drobných řezů. 

Jednodenní medicína se ale dnes týká celé škály oborů. Kromě ortopedie jde zejména o chirurgii a gynekologii. Zrychlená hospitalizace je možná také v urologii, plastické chirurgii, oftalmologii, angiologii, proktologii, stomatologii, dermatologii i kardiologii a onkologii.

Do 24 hodin můžete jít domů po operaci slepého střeva, kýly, žlučníku, křečových žil, kloubů nebo hemoroidů a perianálních píštělí. Dnes už to je ale možné i u složitějších zákroků. Například po některých operacích srdce, cév i po ošetření nádorů.

V současné době se tento typ péče prosazuje také u obřízek, vodních kýl, jež vznikají na varlatech, či po laparoskopických operací cyst na vaječnících. V USA ortopedi již dokáží některé pacienty posílat takto brzo domů také po voperování endoprotézy, tedy náhrady kolenního či kyčelního kloubu.

Co (ne)umí jednodenní péče

„Jednodenní péče je spektrum definovaných diagnóz, u kterých je zkrácen pobyt v nemocnici,“ shrnuje definici Petr Zeithaml, primář chirurgického oddělení Rehabilitační nemocnice Beroun s novým Centrem jednodenní péče.

O tom, který pacient může být ošetřen v režimu jednodenní péče, rozhoduje vždy lékař. Limitem není věk,ani to, že má některá přidružená onemocnění. Třeba vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak nebo metabolické choroby včetně cukrovky.

Brzkému propuštění naopak brání, pokud má pacient zánětlivá onemocnění, choroby kardiovaskulárního systému nebo plicní onemocnění. „Při rozhodování o jednodenní péči hraje důležitou roli to, zda onemocnění nezvyšují riziko komplikací v prvních dnech po zákroku. Jsou choroby, či jejich kombinace, kdy pacienta musíme několik dnů sledovat, a proto musí zůstat hospitalizovaný,“ vysvětluje Petr Zeithaml.

Opatrnější jsou lékaři u dětí. Třeba v berounské nemocnici je zatím v režimu jednodenní péče neošetřují. „U dětí teoreticky možná je s tím, že žádoucí je, aby je v nemocnici mohli doprovázet rodiče. Týkat se může operací dětských kýl nebo krčních mandlí,“ podotýká chirurg.

Přečtěte si také:

Robot na sál! Na operace prováděné přístroji půjde víc peněz

Bez uspání a s malým řezem

Pro pacienta jednodenní péče znamená podstoupit stejná předoperační vyšetření jako při běžných chirurgických zákrocích. Musí proto třeba ke svému praktickému lékaři či na internu.

Následně nalačno nastupuje do nemocnice, kde podstoupí zákrok a krátkodobý pobyt na lůžku. Klíčovou podmínkou toho, co ze zdravotnické péče dělá tu jednodenní, je, že pacient odchází domů do 24 hodin po zákroku. 

Podmínkou tak rychlého propuštění je, že pacient podstoupí tzv. miniinvazivní způsob operace. Při něm lékař buď vůbec neporuší kůži, nebo v ní vede pouze malý řez či nástroji k orgánům přistupuje skrze vpichy.

Zákrok někdy probíhá pouze v analgezii (ne uspání, ale omámení) či lokální anestezii (známé jako lokální umrtvení). Pro pacienta je tedy šetrnější.

Metody vhodné pro jednodenní péči

Miniinvazivní zákroky lékaři provádí stále častěji díky pokroku v operačních metodách. Přinesla jej zejména endoskopie. Tedy způsob operování, kdy se do těla operatér dostává prostřednictvím dlouhého nástroje zvaného endoskop. Na jeho konci má kameru, ale i skalpel či další potřebné vybavení. Endoskopie může využívat přístupu skrze tělní dutiny (třeba ústa) nebo malými řezy skrze kůži a svaly.

Mezi endoskopické metody patří výše jmenovaná artroskopie, pacientům je rovněž známá hojně využívaná laparoskopie. Při  ní se s pomocí endoskopických nástrojů provádí operace v dutině břišní.

Podívejte se na video, jak mladí lékaři ve Fakultní nemocnici Ostrava trénují laparoskopické metody:

Další metodou, která výrazně zkrátila nemocniční péči, je robotická operace. Navzdory názvu i u ní operuje chirurg. S pomocí joysticku ovládá ramena robota. Nástroje se do těla pacienta dostávají několika vpichy.

Výrazně zkrátit dobu hospitalizace umožňuje také intervenční radiologie. Jak uvádějí Wikiskripta, jedná se o zákrok prováděný na cévním systému nebo skrze něj. Díky zobrazovacím metodám se obejde bez chirurgického výkonu, nebo je tento výkon snadnější. Těmito metodami lékaři zavádí do těla pacientů třeba stenty, tedy výztuhy tepen, ale patří sem také katetrizace nebo angioplastika.

Doléčování může trvat týdny

Pacient se sice po miniinvazivním zákroku zotavuje rychleji, musí ovšem počítat s tím, že krátký pobyt na nemocničním lůžku jej nemine a doma jej čeká i několikatýdenní doléčování.

„Jednodenní péče automaticky neznamená, že pooperační průběh v domácím prostředí bude jiný než tady v nemocnici. K doléčování patří třeba bolest, kterou ani v jednodenní péčí neodstraníme, je ale zvládnutelná doma s pomocí běžných léků,“ říká primář Petr Zeithaml.

„Rekonvalescence po těchto zákrocích je úplně stejná, jako byste byl více dnů v nemocnici. Nejde tedy předpokládat, že druhý den po operaci jdete do práce nebo si zaběhat,“ upozorňuje Zdeněk Kopečný, vedoucí lékař Artroskopického centra berounské nemocnice.

„Třeba po laparoskopické operaci tříselné kýly, kterou tady operujeme nejvíce, je to tak, že řídit auto nebo jít na delší procházku může třeba už třetí den, zhruba týden ale musí počítat s tím, že ho to bude bolet. Sportovat a zatěžovat plně stěnu břišní se doporučuje až po třech nebo čtyřech týdnech,“ popisuje primář Petr Zeithaml.

Pokud by se při domácím doléčování stav pacienta zhoršil, delší hospitalizaci se nevyhne. Petr Zeithaml ale uvádí, že s tím, že by se pacienti po jednodenní péči vraceli sanitou zpět do nemocnice, se ještě nesetkal.

Kde se jednodenní péče provádí

S jednodenní péči se lze setkat na pracovištích téměř ve všech nemocnicích a často se na ni specializují i soukromé kliniky. V současné době ve zdravotnických zařízeních vznikají přímo centra jednodenní péče.

Níže najdete příklady zařízení, která již taková centra zřídila a mají uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Příklad z Berouna

Do zázemí pro poskytování jednodenní péče mohli nedávno novináři nahlédnout v Rehabilitační nemocnici Beroun, kde funguje dva roky také Centrum jednodenní péče. Provozuje jej holding Akeso.

V berounské nemocnici mají sdruženo hned několik oborů, v nichž jednodenní péči poskytují. Péči mají navíc sestavenu tak, aby tvořila ucelený řetězec. To znamená, že tady jsou ambulance, ve kterých lékaři dokáží určit, pro koho je  jednodenní péče vhodná a pro kterého pacienta nikoliv, dokáží provést předoperační vyšetření, samotný zákrok, jsou zde lůžka i rehabilitační oddělení pro následnou rekonvalescenci. Nemocnice spadá pod stejného majitele jako Nemocnice Hořovice, a tak obě zařízení spolupracují také na případném poskytnutí JIP či lůžek dlouhodobé péče, je-li to třeba.

Berounské Centrum jednodenní péče disponuje hned několika operačními sály, kam lékaři dochází dle potřeb pacienta. Vždy jde o lékaře té odbornosti, která je třeba. Jednou tedy na sále operuje chirurg, jindy ortoped nebo gynekolog.

Pacienti mají v rámci centra jednodenní péče k dispozici také velkorysou posilovnu, kde na první pohled upoutá přístroj nazvaný Space Curl, jenž si vysloužil také přezdívku „hvězdná brána“, protože by zapadl do kosmického výcvikového střediska.

• 
• 
• 

Dalších 15 fotografií

Péči hradí zdravotní pojišťovny

Ať už si pacient vybere nemocnici zřizovanou státem, krajem či městem, nebo soukromé zařízení, většinou může počítat s tím, že jednodenní péči mu uhradí jeho zdravotní pojišťovna. Pokud tedy zdravotnické zařízení s ní má smlouvy. Výjimkou je např. příplatek za nadstandardní pokoj.

Zákrok i několikahodinový pobyt na lůžku jsou hrazené, protože spadají pod běžnou zdravotní péči. Jak jsme již dříve informovali, loni Ministerstvo zdravotnictví zařadilo do úhradové vyhlášky i několik zákroků, které jsou přímo vedené jako jednodenní péče.

Přečtěte si také:

Co patří do jednodenní péče, na kterou letos půjde více peněz

Letos úhradová vyhláška, která stanovuje pravidla pro úhrady z veřejného zdravotního pojištění, toto spektrum rozšiřuje. Její součástí jsou nově např.:

„Jednodenní medicína funguje ve světě už dlouhá léta a u nás se o ní dlouho spíš jen mluvilo a odborné společnosti se ji snažily marně prosadit řadu let. Tím, že nebyla definována a neměla podporu v úhradové vyhlášce, nebylo ekonomicky podpořeno budování center jednodenní péče. To se před dvěma lety změnilo,“ říká ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Podle něj byli průkopníky jednodenní medicíny v ČR chirurgové Pavel Pafko a Miroslav Ryska.

A jaká podpora od státu, respektive ze systému veřejného zdravotního pojištění čeká tuto formu zdravotní péče v budoucnu? „Portfolio výkonů jednodenní medicíny se bude dál rozvíjet. Už to nepůjde v takovém nárazu jako v těchto dvou letech a bude záležet na tom, jak tyto výkony jednodenní medicíny definují výbory odborných společností. Některé už to udělaly dokonale – třeba ortopedická a gynekologická. Některé to dnes již dotáhly téměř k dokonalosti. Třeba chirurgická. U dalších společností nás debata o výkonech jednodenní péče ještě čeká,“ popsal Vlastimil Válek pro Vitalia.cz.

Po operaci sám doma?

S jednodenní péčí ale vyvstává otázka, zda pacienti po pár hodinách strávených na nemocničním lůžku nejdou domů ve stavu, kdy nejsou schopni se o sebe postarat. Podle zkušeností jednoho z fyzioterapeutů, který s několika pacienty po jednodenní péči rehabilitoval, je zotavování někdy nelehké a velmi bolestivé. A může vyžadovat i to, že s pacientem je doma někdo, kdo mu v prvních dnech pomůže s běžnými činnostmi.

Lékaři uvádí, že propouští pacienta vždy ve chvíli, kdy mu nehrozí žádné závažné zdravotní riziko a kdy je schopen bolesti snést a tlumit s pomocí běžných léků. Nezastírají ovšem, že doléčování je nutné a je shodné s tím v nemocnici. 

Pokud se pacient na propuštění do 24 hodin necítí, podle Petra Zeithamla jej k tomu v Rehabilitační nemocnici Beroun nenutí, i když má tuto péči od lékařů doporučenou. „Pacienty do odchodu domů netlačíme a vycházíme jim individuálně vstříc, protože je to důležité i pro jejich psychickou pohodu,“ podotýká chirurg. Dodává také, že pacienti se jednodenní péče nemusí obávat, protože je komplexní a bezpečná. 

Odborná spolupráce:

MUDr. Petr Zeithaml

Primář Chirurgického oddělení Nemocnice Hořovice a lékař působící v Centru jednodenní péče holdingu Akeso.