Chemie v kosmetice: Jedovatý šampon, toxický tampon

„Čistota půl zdraví,“ praví známé heslo. A bezpochyby to platí o mytí rukou před jídlem a každodenní vlažné sprše, k čemuž ovšem bohatě stačí obyčejné mýdlo. Většina běžně prodávané kosmetiky však nemá se zdravím nic společného, tvrdí vědci.

Autor: Isifa.cz

Naopak, v rámci boje za hladkou pleť, lesklé vlasy, mladistvý sexy vzhled a lysé tělo bez zápachu na sebe denně nanášíme kvanta chemikálií, jež mohou dlouhodobě poškozovat naše zdraví. Až 60 % toho, čím se napatláme, totiž přejde do krve. Krém, který si nanášíme na tvář v dobré víře, že zabrání tvorbě vrásek, může ve skutečnosti obsahovat složky, které stárnutí urychlí, přípravky proti celulitidě nebo akné vpraví do těla toxiny, které naše potíže spíš zhorší. Hydratační sprchový gel s magickou formulí „Ph 5,5 – vhodné i pro intimní hygienu“ způsobí, že dostaneme alergii, případně nám skoro sleze kůže či sliznice.

Máma myje Emu jarem

Umyli byste si vlasy jarem? A co celé tělo? No dobrá, napřed byste přípravek trošku naředili, kůže přece jen není tak mastná jako kastrol. Ale stejně, vykoupali byste ve výsledném roztoku malé dítě? Předpokládám, že asi ne. Přitom se ale prostředky k mytí nádobí liší od většiny šamponů a sprchových gelů především koncentrací účinné látky a použitými vůněmi. Ono zázračné Ph 5,5, jež má odpovídat mírné kyselosti lidské pokožky, je už roky hlavním argumentem výrobců sprchových gelů a šamponů – ti tvrdí, že na rozdíl od klasického mýdla, které je mírně zásadité, nevysušují jejich produkty kůži, ba naopak, ještě ji díky rozličným přísadám hydratují.

Bohužel, opak je pravdou. „Látky SLS (Sodium Lauryl Sulfate) a SLES (Sodium Laureth Sulfate) obsažené v tekutých mýdlech, gelech a šamponech, kůži výrazně vysušují a umožňují jiným toxickým látkám proniknout mnohem hlouběji, než by je pustila přirozená ochranná bariéra,“ tvrdí bioložka Anna Strunecká v knize Doba jedová. Obyčejné, pokud možno přírodní mýdlo pleť tolik nevysuší, je levnější a ještě se dá použít i místo pěny na holení, která také není právě bio.

Šampon, po němž budete mít blbé děti

Vysušená kůže ale není tím nejhorším, co vás může po použití šamponu nebo mycího gelu potkat. Podle týmu vědců z University v Severní Carolině může například DEA (diethanolamin) způsobit poškození mozku plodu v matčině těle. Kromě toho, že může být karcinogenní, připravuje totiž DEA ve vyšší koncentraci tělo o schopnost přijímat cholin, látku důležitou pro tvorbu mozkového přenašeče acetylcholinu. Mláďata myší, kterým byl v době gravidity natírán na kůži DEA, měla poškozený hipokampus, tedy tu část mozku, která je odpovědná za paměť. V šamponech, gelech, tužidlech, kondicionérech a krémech na opalování se sice látka vyskytuje v koncentracích 10× nižších, než dostávaly nebohé myši, nicméně opatrnost je přesto na místě.

Autor: SXC

Další toxickou kosmetickou „lahůdkou“ ohrožující především naše potomstvo jsou ftaláty, čili deriváty kyseliny ftalové. Ohrožují vývoj plodu a koncentrují se v mateřském mléce. Jejich nebezpečí spočívá v tom, že mění hladiny hormonů a tím narušují správný vývoj pohlavních orgánů, a to zejména u chlapců. Navíc mohou být toxické pro játra, ledviny a plíce. Britsko-švédská studie zaštítěná mezinárodní organizací Health Care Without Harm odhalila ftaláty v 79 % testovaných výrobků včetně dětské kosmetiky. Vědci z Washingtonské univerzity a Výzkumného ústavu dětské nemocnice v Seattlu se zaměřili přímo na děti. Měřili koncentraci celkem devíti ftalátů ve vzorcích moči shromážděných od 163 dětí ve věku od 2 do 28 měsíců. Všechny vzorky obsahovaly minimálně jeden z oněch 9 sledovaných ftalátů, přičemž u těch dětí, které jejich matky během uplynulých 24 hodin ošetřily pudrem, tělovým mlékem nebo šamponem, byly koncentrace prokazatelně vyšší. U 81 % dětí se navíc v moči našlo 7 a více druhů ftalátů! Takže až uvidíte v televizi reklamu na „krém proti striím pro nastávající maminky“ a všechny ty úžasné vynálezy pro ještě sametovější dětskou prdelku, nenechte se zviklat. Na kůži je stejně nejlepší olivový olej.

Nemrznoucí směs pro intimní hygienu

Vypili byste fridex? Asi ne, protože tušíte, že byste, stejně jako psi a kočky, kteří často voňavé kapalině z ostřikovačů neodolají, záhy potřebovali transplantaci jater a ledvin. Přesto si jeho hlavní složku Propylen Glycol pravděpodobně denně nanášíte na kůži ve formě šamponu, deodorantu, pleťové vody, hydratačního krému, rtěnky nebo vlhčených ubrousků. Kdybyste svému dítěti při přebalování otřeli pokakaný zadek hadrem namočeným ve směsi vody a fridexu, pravděpodobně by na vás někdo okamžitě zavolal sociálku. Když použijete vlhčené ubrousky populární americké značky, je vše v nejlepším pořádku.

A existují i ubrousky s nemrznoucí směsí pro intimní dámskou hygienu. Ty jsou, spolu se speciálními mycími gely pro ženy, skutečnou lahůdkou: Kombinace PEG a SLES (saponátů) dává vzniknout extra toxickému dioxinu, mimochodem hlavní složce nechvalně známého chemického defoliantu Agent Orange, jenž byl použit ve válce ve Vietnamu. Ve vyšších koncentracích způsobuje selhání imunity, rakovinu, hormonální poruchy, neplodnost, samovolné potraty a deformace plodu. Ukládá se zejména v tucích a v mateřském mléce. Jeho zdrojem jsou rovněž všechny bělené hygienické potřeby: tampony, ubrousky, vložky. No co, hlavně, že jsou hezky bílé, že?

Hliník se odstěhoval do podpaží

Kapitolu samu pro sebe tvoří hliník. Může zvyšovat riziko rakoviny kůže i prsu. Pokud se dostane do krve, může ve vyšších dávkách způsobit poškození centrální nervové soustavy. Najdeme ho v krémech, vlhčených ubrouscích, tamponech a deodorantech. Zejména antiperspiranty a deodoranty jsou rizikové, pokud je použijete dříve než 12 hodin po holení – drobnými rankami se hliník vstřebá rovnou do krve. Ve velké míře ho ale absorbuje i nepoškozená pokožka.

Autor: SXC

Pokud tedy máte pocit, že vás před rakovinou kůže způsobenou slunečním UV zářením ochrání opalovacím krém, jste na omylu. Silná vrstva sloučenin hliníku, kterou si v dobré víře nanesete na kůži, vyvolává stejný efekt jako samotné UV záření – vytváří volné kyslíkové radikály a tím poškozuje buňky.

Proč ty jedy?

Co myslíte, vědí kosmetické firmy o tom, že jsou jejich produkty potencionálně toxické? Odpověď zní: Pravděpodobně ano, ale příliš to neřeší, protože výrobek musí být hezký, voňavý a hlavně levný. A všechny ty chemikálie jsou velmi levné. „My v EU máme to štěstí, že existuje seznam látek, které nesmějí být součástí kosmetických přípravků. Obsahuje 1371 položek. V USA je na trhu 13 tisíc kosmetických produktů, z nichž 99 % obsahuje škodlivé látky, jež nebyly nikdy testovány,“ píše v knize Doba jedová Anna Strunecká.

Rozhodně se tedy vyplatí investovat do čistě přírodní kosmetiky. A tvrdí-li vám vaše babička, že nejlépe tělu poslouží vlažná voda a mýdlo s jelenem, není to projev senility, nýbrž letité moudrosti, nyní již potvrzené i odborníky.

Nejrizikovější známé chemikálie v kosmetice

Odkazy:
http://www.se­attlechildren­s.org/research/
http://www.wen­.org.uk
http://househol­dproducts.nlm­.nih.gov/index­.htm