O několik let později pak stejného jelena potká znovu a mezi jeho parožím roste mladá třešeň. Ani sám baron jistě netušil, že se jeho báchorka může v praxi naplnit – přesto se tak alespoň částečně stalo.
„Jeleni na třešních“ jsou k vidění na farmě Radima Kotrby v Miskovicích u Kutné Hory, což je členská farma Asociace farmových chovů jelenovitých ČR. Tamní jeleni (ale i kozy nebo lamy) si rádi dopřávají jako zpestření své stravy listy třešní v třešňovém sadu, ale i třešně samotné. I když třešně mezi parožím miskovických jelenů nerostou, produkuje i tak (nejen tato) jelení farma vysoce nutričně kvalitní jelení maso, které je srovnatelné a v některých důležitých parametrech dokonce lepší než hovězí maso z masného skotu.
Když už je u nás jelení, tak z Nového Zélandu
S jelením masem se ovšem spotřebitel v ČR téměř nesetká. A pokud ano, jde povětšinou o maso původem z Nového Zélandu, které se k nám dováží reexportem z některých evropských zemí, zejména pak z Německa. V EU totiž farmové chovy jelenovitých stagnují. Základní brzdou rozvoje je oproti ČR vysoká cena zemědělské půdy, což výrazně zvyšuje náklady na produkci masa, neboť chov jelenovitých a dalších příbuzných hospodářských zvířat si vyžaduje dostatek prostoru.
Farmové chovy jelenovitých tak představují v ČR jednu z možných perspektiv v rozvoji živočišné výroby, o kterém se tak často mluví.
Jelení je zdravé maso
Maso jelenů lze bez nadsázky zařadit do potravin podporujících zdravý životní styl. Je vhodné i pro malé děti nebo kojící matky, protože prostřednictvím mateřského mléka přechází do organismu kojence v masu přítomné nenasycené mastné kyseliny, včetně známých omega 3 a omega 6 kyselin, které jsou symbolem pro tělo prospěšných látek. Ze srovnávacích analýz přitom vycházejí až překvapivě pozitivní data – maso jelenů nebo daňků z farmových chovů má například v porovnání s oblíbeným a asi nejnakupovanějším masem skotu masného plemene Angus čtyřnásobně až šestinásobně vyšší obsah PUFA, což jsou ony omega 3 a omega 6 mastné kyseliny.
Co se pak týká masa přímo z farmových chovů, jde o maso ze zvířat porážených ve věku do dvou let, jatečně zkontrolovaných a především bezprostředně po porážce vykrvených. V porovnání s ulovenou jelení zvěří tak jde o bezpečnější, ale i kvalitnější surovinu, protože při lovu zvěře se krev, která je nositelem různých bakterií, vyplaví dovnitř střeleného kusu, a navíc je stáří ulovené zvěřiny spotřebiteli neznámé.
Zvířata z farmových chovů jsou také pod dohledem veterinářů, což v praxi znamená eliminaci rizika přítomnosti různých parazitů. Výhodou masa z farmových chovů je i celoroční dostupnost, na rozdíl od ulovené zvěře, která je k dispozici jen v období lovů nebo zamražená. Což mimochodem platí také o dovážené zvěři ze zmiňovaného Nového Zélandu. On totiž není zrovna „za rohem“.
Kde sehnat jelení
Samozřejmě, i dostupnost jeleního nebo třeba daňčího masa z farmových chovů je relativní. Takové maso totiž nabízejí buď lepší restaurace, nebo některá řeznictví, která mají smlouvy s konkrétními chovateli.
Nejlepší možností je tak domluva s chovatelem, maso zvířat z farmových chovů lze takto získat jako čtvrtě, půlky, celé kusy nebo i dle jednotlivých partií. Průměrná cena kilogramu masa zvířat z farmových chovů přímo od chovatele se pohybuje nad částkou sta korun za kilogram včetně kostí, kdo však chce jen vybrané partie, musí si připlatit. Faktem také je, že v současné době převyšuje poptávka nabídku, a i když je na území naší země zhruba čtyřicet farmových chovů, po masu zvířat z těchto chovů se obvykle doslova zapráší. Což ovšem skýtá onu zmiňovanou perspektivu k navýšení domácí produkce masa, i v zájmu spotřebitele.
A co se týká v úvodu zmiňovaného kulinářského vztahu mezi jelením masem a třešněmi, možností je celá řada. Jednak si jako zákusek dát po zkonzumovaném jelením steaku třešňový koláč, jednak lze steak zapít vypálenou třešňovicí, což je jen další příklad přidané hodnoty k primární zemědělské (zde ovocnářské) surovině, kterou lze také zahrnout do zemědělského podnikání.
Konečně, co se týká použití a přípravy jeleního či daňčího masa z farmových chovů, platí, že jde o univerzálně použitelné maso na všechny myslitelné masné pokrmy. Při tepelném opracování (grilování, pečení či vaření) lze pak na přípravu masa z farmových zvířat aplikovat obdobné postupy jako při přípravě hovězího. Kdo by tedy chtěl jelení maso z farmových chovů vyzkoušet, může si vybrat některý ze Státní veterinární správou ČR (SVS) schválených a kontrolovaných podniků. V databázi SVS jsou chovatelé jelenovitých schováni poněkud utajeně pod „králičím masem“, jde ale o jedinou veřejně dostupnou databázi, v níž lze nalézt i členské farmy a porážky Asociace farmových chovů jelenovitých.
ČLÁNKY DO MAILU