Česká společnost je silně proalkoholově zaměřená. Roky hájíme přední příčky v jeho konzumaci mezi ostatními státy, a snad jsme na to i pyšní. Pití i poměrně vysokých dávek alkoholu se považuje za normální. Vidí to i naše děti, kterým navíc nabízíme cucnutí piva po obědě… prý je to dobré na trávení a vlastně se nic neděje. Je to pravda?
Jen ať si dají
„Moje tchyně při každé příležitosti nabídne dceři pivo, a to i přes naše výslovné zákazy. Její desetiletý vnuk totiž dostává po nedělním obědě zcela pravidelně dvě deci a jeho rodičům to nevadí,“ řeší v internetové diskusi matka malého dítěte, zda je „blázen“ ona, nebo jejich babička. Následuje mnoho reakcí, které matku ubezpečují v tom, že jsou s ní a to, co se děje její dceři, je nepřípustné. Následuje i mnoho dalších příspěvků, kde se dočtete, že paní není zdaleka jediná: „Mým dětem je tři a pět let a děda jim rovněž nabízí po obědě pivo. Sice je to jen několikrát do roka a je to sotva deci, ale mně se to moc nelíbí,“ uvádí další účastník diskuse.
Možná i vám, když jste byli malí, dávali rodiče olíznout pěnu. Možná ji stejně nabízíte svým dětem nebo vnoučatům. Možná i vy jste se setkali s názorem, že trocha piva po obědě je i malým dětem prospěšná.
Alkohol dokonce doporučují i někteří lékaři: „Nealkoholické pivo je prý dobré na nechutenství. Pediatrička to mé známé poradila, když jí malá odmítala jíst, klidně půl skleničky,“ svěřuje se další uživatelka internetové diskuse.
Pivo je dobré na trávení. To sice ano…
Proč vlastně někdo nabízí i docela malým dětem trochu piva? Tady je několik používaných argumentů: Pivo je dobré na trávení. Pivo má v sobě mnoho vitaminů a dalších prospěšných látek. Pivo je lepší než limonáda.
Všechno je to pravda, tak proč jsou někteří rodiče tak zděšení, když vidí, jak jejich předškolním dětem dávají babičky a dědové trochu toho piva po nedělním obědě? Navíc jde přece jen o cucnutí a takto malé množství piva dítěti nemůže ublížit. Nebo může?
Primářka toxirehabilitačního oddělení Kroměřížské psychiatrické nemocnice Adéla Stoklasová před podáváním i docela malého množstvím alkoholu dětem varuje: „Dětský mozek se velmi rychle vyvíjí a je velmi citlivý na zevní faktory. Proto reaguje na alkohol intenzivněji než mozek dospělého člověka. Pokud jde o výjimečnou zkušenost s alkoholem, že například dítě olízne pěnu z piva, na organismus to vliv nemá. Ale vypití i menšího množství alkoholu má vliv na mozek.“
Nejde jen o ohrožení vývoje. Alkohol je jed a dětský organismus reaguje i na mnohem nižší dávky než organismus dospělého člověka. „Chtěla bych zdůraznit, že dítě není zmenšený dospělý. Alkohol mu škodí několikanásobně víc než dospělým. Vypití jednoho piva desítky může pro dvou- až tříleté dítě znamenat smrtelnou otravu alkoholem,“ říká lékařka.
Bude hloupý, bude závislý
Nejde jen o vývoj mozku, pravidelnou konzumací – třeba i po nedělním obědě – podstatně zvyšujeme riziko vzniku závislosti. Mozek zachytí novou látku, a čím častěji se s ní setkává, tím častěji ji vyžaduje, neboť účinky alkoholu jsou zpočátku příjemné. „Zatímco dospělý člověk se většinou propije do závislosti zhruba za deset let pravidelného pití, u dospívajícího to trvá asi tři roky,“ říká Adéla Stoklasová.
Rizikové je i samotné zvykání si na chuť, třeba i nealkoholického piva. Navíc tím dětem říkáme, že je pití v pořádku. Ve vzorcích chování nás dospělých začínají totiž potíže našich dětí. „Jaký je sociální kontext popíjení alkoholu? Co tím dítěti chceme sdělit? Že pití alkoholu je normální a zcela běžné, případně neškodné?“ ptá se lékařka. Z tohoto důvodu nedoporučuje dětem ani náhražky alkoholu. Když opomeneme, že i nealkoholické pivo trochu alkoholu obsahuje, říkáme tím dítěti, že pít alkohol je normální.
Zákon stanovil hranici k dospělosti
V České republice je zakázáno prodávání a podávání alkoholických nápojů dětem a mladistvým do osmnácti let. Zakázáno je rovněž osobám mladším osmnácti let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat (§ 12 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů).
Ustanovení § 204 tr. z. (Hlava IV, Trestné činy proti rodině a dětem) říká, že kdo ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Věková hranice osmnácti let je běžná i jinde ve světě. Někde mohou lidé začít s pitím dříve, například v Dánsku mohou v soukromí pít již od šestnácti let, v Řecku a na Maltě mohou nalít v barech i sedmnáctiletým. V jiných zemích je zákon naopak přísnější. Například v USA si smí alkohol koupit a konzumovat mladý člověk o tři roky později, tedy v jednadvaceti letech.
Galerie: Jak a kde děti pijí alkohol
Zpátky do České republiky. Proč zrovna osmnáctý rok? Pokud opomeneme fakt, že čím dřív někdo začne s pitím alkoholu, tím větší je pravděpodobnost, že se na něm stane závislý, osmnáctý rok znamená plnoletost – jde o věk, kdy jsme plně trestně zodpovědní za své činy. Navíc se předpokládá, že už má mladý člověk v osmnácti letech více rozumu a dovede lépe posoudit důsledky svého chování, tedy i pití alkoholu (a samozřejmě užívání dalších návykových látek).
Zákon nezákon, u nás se běžně pije od patnácti
Podle Českého statistického úřadu začínají alkohol pravidelně konzumovat děti ve věku jedenáct až třináct let, přičemž ve věkové skupině jedenácti let jde jen o výjimky. S rostoucím věkem se pak pití stává běžnějším. V patnácti letech má zkušenosti s pitím devadesát čtyři procent mládeže.
Adéla Stoklasová upozorňuje také na to, že alkohol uvádí děti i do světa tvrdých drog: „Obecně se za tzv. vstupní drogu považuje marihuana, ale to je omyl. Drogou, která uvádí děti a dospívající do světa jiných drog, bývá nejčastěji alkohol.“
Odborná spolupráce:
Prim. MUDr. Adéla Stoklasová
Toxirehabilitační primariát
Psychiatrická nemocnice Kroměříž
ČLÁNKY DO MAILU