Zatímco Florence Nightingaleová či Virginie Hendersonová jsou ve světě ošetřovatelství známými osobnostmi, o mužích v rolích zdravotních sester se toho příliš neví. Přitom muži se do dějin ošetřovatelství významně zapsali již v jeho raném vývoji. Ačkoli dnes jsou oproti ženám v menšině, vždy tomu tak nebylo. Muži coby zdravotní sestry v historii dominovali, dnes jsou raritou. Tvoří jen dvě procenta všeobecných sester v ČR.
Od antického Řecka k Waltu Whitmanovi
Podíváme-li se hluboko do historie, zjistíme, že v roli ošetřovatelů v raných dobách dominovali zejména muži. Již ve starověkém Řecku byli muži pro tuto profesi školeni pod vedením antického lékaře Hippokrata. V Indii v roce 250 př. n. l. byla založena první formální škola ošetřovatelství jen pro muže. Pouze muži byli totiž považováni za dostatečně „čisté“ pro tuto práci. V Římské říši se zpočátku o nemocné starali muži a ženy společně, ale po vzniku vojenských nemocnic přešla péče o pacienty výhradně do mužské kompetence.
„Zlatou érou“ mužů ošetřovatelů se stalo období Byzantské říše, kdy rostl počet nemocnic, a ošetřovatelství se stalo specializovaným povoláním, které vykonávali převážně muži. Ve středověku dochází s rozvojem měst i k rozvoji nemocnic (špitálů). Vznikají rytířské řády a tzv. ošetřovatelská bratrstva, jejichž posláním je mj. i starost o nemocné. V devatenáctém století jako ošetřovatel působil i slavný americký básník Walt Whitman, který v době občanské války pečoval o tisíce raněných a nemocných.
Soumrak zdravotních bratrů
S počátkem šestnáctého století nastává hluboký úpadek ošetřovatelství. Správa nemocnic totiž přešla z rukou církve do rukou měst nebo státu. Nemocnice byly zanedbané, protože vrchnost do nich neinvestovala dostatek peněz. Mužů v ošetřovatelství postupně ubývalo. Podepsaly se na tom především radikální reformy průkopnice moderního ošetřovatelství Florence Nightingaleové v devatenáctém století, vznik ošetřovatelských škol určených pouze ženám, průmyslová revoluce či rušení mužských klášterů, odkud nejvíce mužů směřovalo právě do ošetřovatelství, jak uvádí odborný časopis Sestra (Muž v profesi sestra).
Zlepšení nastalo paradoxně v době, kdy se svět zmítal ve válce. Na bojová pole měly totiž ženy vstup zakázán, a počet mužů pečujících o zraněné tak začal opět stoupat. Ale už nikdy neměli muži v ošetřovatelské profesi takovou sílu a převahu, jako tomu bylo před reformami.
Dnešní muž v roli všeobecné sestry
Doby, kdy v ošetřovatelství převažovali muži nad ženami, se již pravděpodobně nevrátí. Ale jak ukazují dějiny, své oprávněné místo si v této oblasti našli. V současné době pracuje v českých zdravotnických zařízeních přibližně osmnáct set padesát mužů na pozici všeobecných sester. Obecně patří zdravotnictví mezi výrazně feminizované obory. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) pracovalo v roce 2013 v rezortu zdravotnictví bez ohledu na zřizovatele celkem dvě stě padesát tisíc zaměstnanců, mezi nimiž zcela převládaly ženy – tvořily celé čtyři pětiny zaměstnanců. Mezi všeobecnými sestrami a porodními asistentkami, kterých bylo více než osmdesát tisíc, tvořily ženy celých 97,8 % (ÚZIS: Pracovníci ve zdravotnictví).
„Nedostatek mužů – všeobecných sester – může být částečně výsledkem genderových rolí a stereotypů. I v Čechách panuje názor, že všeobecná sestra je ryze ženské povolání. Ve srovnání s mužem vnímá společnost ženu jako více empatickou, s pečovatelskými sklony a vyšší mírou altruismu. Naopak mužům jsou přisuzovány vlastnosti jako bojovnost, agresivita a podobně. Je potřeba tyto nastavené předsudky odbourávat. Chtěli bychom mužům věnovat stejný prostor jako ženám, připomínat jejich roli v historii světového ošetřovatelství a celkově zatraktivnit sesterské povolání vykonávané muži, aby jich do oboru mířilo více,“ říká Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester (ČAS).
Nejen Česká republika se potýká s nedostatkem mužů coby všeobecných sester. V roce 2007 jich mezi registrovanými sestrami po celém světě bylo pouze 10,7 %. Řešením nedostatku mužů v oboru se zabývá například i Kanada či USA, upozorňuje Patrik Zelinka v bakalářské práci Všeobecný ošetřovatel ve zdravotnictví. Kanadská vláda například otevřela nové ošetřovatelské programy, které mají za úkol přilákat do oboru více mužů. V USA zase vznikla organizace pro muže v ošetřovatelství, která má jejich práci dostávat do většího povědomí veřejnosti a poukazovat na jejich význam. Nazývá se Americké shromáždění pro muže v ošetřovatelství (AAMN) a mimo jiné mužům nabízí vzdělávací stipendia, uděluje každoroční ceny jednotlivým pracovníkům, zdravotnickým školám a fakultám nebo zdravotnickým pracovištím.
„Příčinou nedostatku mužů v našem oboru je podle mého názoru jednak nedostatečné finanční ohodnocení, psychická náročnost naší práce, velká zodpovědnost, přesčasy a práce na směny, která člověku naruší přirozený biorytmus. Na druhou stranu jde mnohdy o fyzicky velmi náročné povolání, při němž je zapotřebí velká síla, například při manipulaci s pacienty. Své uplatnění v oboru proto muži určitě naleznou. Navíc se dnes i rozšířily kompetence a činnosti, které mohou vykonávat. Práce všeobecné sestry již není pouze o ošetřování imobilního pacienta, ale jedná se o mnohem kvalifikovanější práci, mnohdy s moderní přístrojovou technikou. A v neposlední řadě je povolání všeobecné sestry posláním, jakkoli to může znít jako klišé. Faktem zůstává, že prozatím v českém zdravotnictví stále pracují lidé, které tato práce baví a naplňuje. Otázkou je, jak dlouho ještě,“ říká Tomáš Komínek, všeobecná sestra a předseda Přípravného výboru komory nelékařských zdravotnických pracovníků.
Odborná spolupráce
PhDr. Martina Šochmanová, MBA
prezidentka České asociace sester, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči IKEM Praha
Česká asociace sester je největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků. Tato nepolitická, nezisková organizace s právní subjektivitou hájí pozici profese sester v českém zdravotnictví. Je otevřena pro všechny sestry a ostatní nelékaře působící v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a ve všech oblastech soukromého nebo jiného podnikání bez ohledu na národnost nebo náboženské vyznání s působností po celé České republice. Základním posláním České asociace sester je, aby profese nelékařů měla celospolečenské uznání, přijatelné pracovní podmínky i adekvátní finanční ohodnocení.
Mgr. Tomáš Komínek
všeobecná sestra a předseda Přípravného výboru komory nelékařských zdravotnických pracovníků,
vrchní sestra Klinika transplantační chirurgie IKEM Praha
Zdroj: TZ Česká asociace sester
ČLÁNKY DO MAILU